Babiš vyčetl Rakousku atomové pokrytectví. Reakce se překvapivě nedočkal

HalfPageAd-1

Marek Kerles

13. 12. 2019 • 20:52

Až překvapivě zdrženlivě se rakouští politici i novináři postavili k útoku českého premiéra Andreje Babiše na protiatomovou politiku Rakouska. Babiš v Bruselu, kde se na summitu diskutovalo o klimatické agendě unie a roli jaderné energetiky, obvinil Rakušany, že zatímco bojují proti jaderným elektrárnám, import „atomového“ proudu do země jim nevadí.

Mobile-rectangle-3

Zatímco jiné podobné výroky českých politiků v minulosti vzbudily u našich jižních sousedů velmi nesouhlasné reakce, Babišův výpad tentokrát zůstal v politických kruzích prakticky bez odezvy. A to i přesto, že o něm poměrně obsáhle referovala i nejpopulárnější média. „Kritika z Česka. Rakouský boj proti atomové energetice je absurdní,“ napsaly včera do titulku svého článku nejčetnější rakouské noviny Kronen Zeitung.

V textu citovaly českého premiéra. Ten měl při čtvrtečním jednání lídrů EU o budoucích klimatických opatřeních, kde byl coby obhájce budoucího využití jaderných elektráren v menšině, zaútočit na rakouskou čest. Obvinil totiž Rakušany, že, s nadsázkou řečeno, káží v oblasti energetiky „vodu, slunce a vítr, ale doma si svítí atomem“. Babiš uvedl, že v době, kdy Rakušané v Bruselu bojují proti zájmům takzvané atomové lobby, sami atom využívají. Zhruba čtvrtina spotřeby elektřiny v danou chvíli podle něj pocházela z dovozu z Česka. „Nevím, jak by ve Vídni vařili kafe a svítili,“ řekl doslova Babiš s odkazem na rakouskou závislost na dovozu energie z „atomového“ státu. V Česku se totiž zhruba třetina elektřiny vyrábí v jaderných elektrárnách, dalších víc než 40 % pak pochází z uhelných zdrojů.

Česká republika zatím zůstává v přepočtu na hlavu také jedním z největších světových exportérů elektrického proudu, protože vyveze zhruba pětinu toho, co tuzemské elektrárny vyrobí. A největším importérem české elektřiny je vedle Slovenska právě Rakousko. Tento fakt slouží zástupcům takzvané atomové lobby jako důkaz toho, že se Rakušané ve svém deklarovaném boji proti využívání jádra chovají pokrytecky. Bojují proti Temelínu a dalším jaderným elektrárnám, zároveň ale spotřebovávají proud, vyrobený s pomocí jejich reaktorů. 

Babiš není zdaleka prvním českým politikem, kterým Rakušanům tohle údajné pokrytectví připomněl. Na rozdíl od minulých politických vyjádření tohoto druhu však Babišova slova o „kafi, vařeném ve Vídni na atomovém proudu“ nevzbudila takřka žádnou odezvu. A to je samo o sobě poněkud podivné. V minulosti se mnozí rakouští politici a aktivisté například hájili tím, že dovoz elektřiny ze země, která využívá také jaderné zdroje, nemusí automaticky znamenat dovoz atomového proudu. Navíc argumentovali tím, že tento import je pouze dočasný, budoucnost bude patřit nových technologiím a obnovitelným zdrojům. 

Mlčení rakouských politiků může být částečně ovlivněno tím, že se v Rakousku po parlamentních volbách teprve jedná o nové vládní koalici a zemi dočasně vede úřednický kabinet. Na druhou stranu ale Babišova slova nekomentovali dokonce ani radní ve výrazně „protiatomových“ Horních Rakousích. Znamená to, že se tedy s Babišovou kritikou údajného rakouského pokrytectví v energetice ztotožňují? To je těžká otázka.

Každopádně je vlažná rakouská reakce na Babišův bonmot možná předzvěstí toho, že se debata o využívání či nevyužívání jádra vrací do mnohem racionálnější roviny než v minulosti. A to může být důležité právě v době, kdy část EU, včetně Česka, hájí „jádro“ jako zelený zdroj, zatímco ta druhá, vedená především Rakouskem a Německem, volá po konci jeho konci. Ačkoliv vítěz téhle nepsané války o budoucnost jaderné energetiky v Evropě  není dopředu znám, čím více racionality v debatě, tím lépe.  

Ještě poměrně nedávno, na přelomu tisíciletí,  Rakušané blokovali kvůli jaderné elektrárně Temelín hranice a vyhrožovali zablokováním vstupu Česka do EU. Každá obhajoba jaderných elektráren, natož připomínka rakouského pokrytectví, vyvolávala v Rakousku někde až hysterickou reakci. V Česku zase tohle chování Rakušanů udělalo obhájce jaderné energetiky i z mnoha lidí, kteří do té doby Temelínu vůbec nefandili. Fakt, že nejnovější útok na rakouskou „protiatomovou čest“ zůstal tentokrát bez silné odezvy, je možná předzvěstí lepších časů v diskusi obou zemí o výhodách či nevýhodách jádra. A to i ve prospěch těch, kteří by všechny jaderné reaktory nejraději okamžitě odstavili.

SDÍLET

Billboard-bottom-1