České veřejné finance už brzy čeká náraz do „dluhové brzdy“, říká předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Dobrá zpráva je, že díky připravovanému konsolidačnímu balíčku srážka nejspíš přijde o tři roky později, než se podle trajektorie zadlužování původně očekávalo. Tedy okolo roku 2031 namísto v roce 2028. Špatnou zprávou je ale stále náraz samotný – a to, co přijde po něm.
Rozvolnění zákona o rozpočtové odpovědnosti po roce 2019 a úderu covidu předznamenalo velkou dluhovou jízdu, kdy se deficity státního rozpočtu zvýšily o řád. I nyní, téměř o pět let později se schodek ne a ne vrátit na původní hodnoty. Výsledkem je více než bilion korun nového dluhu a stav, kdy máme nový normál rozpočtových deficitů za stovky miliard.
Pokud by vlády postupovaly dál podobným tempem, vyšplhá se naše veřejné zadlužení v následujících dekádách přes 200 procent HDP, odhaduje NRR, což by Česko statusově poslalo daleko za trajektorii Řecka po ekonomické krizi z roku 2008.
I proto vláda Petra Fialy přichází s medicínou v podobě konsolidačního balíčku. A jde sice v jádru o dobrý krok, ale... „Není to něco, co by veřejné finance kompletně vyléčilo,“ hodnotí Hampl. Jinými slovy, bude třeba další konsolidace. Další škrty, které budou bolet – politicky i ekonomicky.
Na druhé straně, i NRR kvituje balíček s tím, že jde o posun k rozpočtové odpovědnosti. Zatím nedostatečný, ale přesto tolik potřebný. Právě konsolidační balíček by totiž měl oddálit náraz veřejných financí do dluhové brzdy (stavu, kdy zadlužení protne 55 procent HDP, což vede k nutnosti předkládat vyrovnané či přebytkové rozpočty) o jedno volební období až k roku 2031.
„Není to jasně dané,“ doplňuje Hampl. „Pokud ekonomika poroste rychleji, než počítáme, a zároveň tempo růstu výdajů nebude tak rychlé, tak se ten problém v čase odloží. Ale zkušenost těch posledních let je bohužel spíš taková, že výdaje rostou rychleji než reálné HDP.“ Samotný náraz může oddálit i druhá stránka rozpočtů – snaha o konsolidaci a omezení výdajů. Jenže s tím nejspíš bude politická potíž – k předvolebních rétorikách jsou obavy politiků o rozpočtovou odpovědnost většinou až na posledním místě a málokterý politik dá svůj politický kapitál všanc tak lacino.
