Fakta a mýty o prodeji Budějovického Budvaru. Privatizace by byla mnohem složitější, než politici veřejnosti říkají, a má globální souvislosti

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se zařadila k politikům, kteří se v minulosti vyslovili pro prodej národního podniku Budějovický Budvar. Podle ní není „racionální důvod k tomu, aby stát vařil pivo“. Protože se podobné úvahy a proklamace objevují v české politice s železnou pravidelností už 30 let, není od věci si připomenout nejčastější mýty a fakta, které se kolem prodeje Budvaru neustále objevují. Ukazují, že prodat Budvar tak, aby zároveň zůstala zachována jedna ze dvou nejznámějších pivních značek v Česku, není vůbec jednoduché.

Budějovický Budvar je jediný „národní podnik“ v Česku. Jeho dvanáctistupňový ležák „Budweiser Original“ je (vedle Pilsner Urquel) jednou ze dvou exportně nejúspěšnějších značek českého piva v zahraničí. Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, z toho 1,3 milionu hl vyvezl do zahraničí (opět rekord). Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun (3,17 miliardy) podnik zaměstnává 670 lidí.

„Stát by neměl vařit pivo“

Státní nebo „veřejné“ vlastnictví pivovaru není v zemích se silnou pivovarnickou tradicí výjimečné. A to jak z marketingových, tak strategických důvodů. Svobodný stát Bavorsko, jehož pivovarnická tradice je nejblíže Česku, například vlastní a provozuje státní pivovar Weihenstephan, založený už v roce 1040. Diskuse o jeho prodeji se v Bavorsku nevedla a nevede.

Soukromou firmou není v pravém slova smyslu ani dánská pivovarnická skupina Carlsberg, čtvrtý největší výrobce na světě. Na přání původních zakladatelů pivovaru, rodiny Jacobsenů, ho s většinou hlasovacích práv spravuje nadace, v níž má největší podíl dánská (státní) Královská akademie věd a částečně i město Kodaň.

Specifika Budějovického Budvaru

Marketing Budvaru je na rozdíl od některých pivovarnických gigantů založen na tvrzení, že „pivo nezaměnitelné chuti a kvality“ nelze vyrobit nikde jinde než v místě, tedy v Českých Budějovicích. To dává Budějovickému Budvaru právo využívat u svých značek ochranné označení místa původu garantované EU, na druhou stranu to ale vylučuje licenční výrobu mimo Budějovice (včetně zahraničí). Tento fakt je důležitý i pro případný prodej podniku a cenu.

Pokud by chtěl nový majitel zachovat současnou tradici a kvalitu výroby jednoho ze dvou nejznámějších českých ležáků, musel by se smířit s tím, že objem produkce bude vždy limitován využíváním místních zdrojů (např. vody z vlastních artézských studní). Z Budvaru (jestliže má zůstat pivem se stejnou značkou a složením jako dnes) nikdy nemůže být „globální“ značka, vyráběná na mnoha místech světa zároveň.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • O co jde v mezinárodním sporu s AB-INBEV a jak to komplikuje privatizaci Budvaru?
  • Je vůbec možné Budvar prodat?
  • Kde se inspirovat v zahraničí?
  • A co vůbec vlastnictví pivovaru státu přináší?
sinfin.digital