„Jde o účelové kroky v zájmu Babiše.“ Právník popisuje kličku skrývající vlastníka Agrofertu

HalfPageAd-1

Vratislav Dostál

16. 03. 2020 • 17:30

Právník Transparency International Jan Dupák se v rozhovoru pro INFO.CZ pokouší vysvětlit, v čem je problematický návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který byl spěšně zařazen na pondělní jednání vlády. Podniky Agrofertu podle něj využívají toho, že systém kontroly skutečných majitelů nefunguje, protože současná evidence je neúplná a pravidla pro zjišťování skutečných majitelů jsou formalistická. „Proto,“ dodává, „je zásadní, kdo je a bude v evidenci uveden, protože to úřady v praxi nepřezkoumávají. Současný návrh dává možnost neuvádět jako skutečného majitele společností ve svěřenském fondu Andreje Babiše.“ Rozhovor jsme publikovali ještě před zasedáním vlády, která projednávání bodu přerušila.

Mobile-rectangle-3

Premiér Andrej Babiš na dnešní jednání vlády spěšně zařadil návrh zákona o evidenci skutečných majitelů. O víkendu se kvůli tomu strhla mela na sociálních sítích. Premiéra nekritizovala jenom Transparency International, ale také prakticky kompletní opozice. O co přesně jde? Umíte to popsat tak, aby tomu rozuměl i člověk, který nemá právní vzdělání?

Návrh zákona o evidenci skutečných majitelů stanoví, kdo je skutečným majitelem jednotlivých právnických osob. U svěřenského fondu jsou skutečnými majiteli nevyvratitelně všechny zapojené osoby (§ 6 odst. 3: zakladatel, obmyšlený, svěřenský správce a případně další). U obchodních společností je skutečným majitelem zjednodušeně řečeno každá fyzická osoba, která ji ovládá nebo z ní má majetkový prospěch přesahující pětadvacet procent. Jedná se především o akcionáře nebo společníky, ale zákon je schválně obecněji formulovaný, aby bylo možné postihnout i další formy legálního vyvádění peněz ze společností.

A v čem je problém? Jak to souvisí s Andrejem Babišem?

Transparency International upozorňuje na problém, že v současném návrhu ministerstvo spravedlnosti zavádí ustanovení (§ 6 odst. 5; po zásahu Legislativní rady jde o § 5 odst. 4 jejího stanoviska), kterým se říká, že u obchodních společností, na konci jejichž akcionářského řetězce je svěřenský fond, se nepoužije výše zmíněné formalistické pravidlo pro určení skutečného majitele svěřenského fondu.

Místo toho se má zjišťovat, kdo skutečně získává majetkový prospěch. Touto „výjimkou“ se docílí toho, že u společností vložených do svěřenského fondu se nedá automaticky předpokládat, že jejich skutečným majitelem je kdokoliv zapojený do svěřenského fondu.

Takže pokud jde o Andreje Babiše…

V případě Andreje Babiše by skutečným majitelem svěřenských fondů AB private trust I a II byli všichni zúčastnění – Babiš, Babišová, svěřenští správci a případně další. U jakékoliv společnosti v holdingu Agrofert by se ale tato nevyvratitelná domněnka neuplatnila a hledal by se skutečný příjemce majetkového prospěchu. Tím by sice byl za současného nastavení fondů Andrej Babiš, ale už by bylo nutné to prokazovat.

Navíc ustoupení od formálního požadavku „všichni ve fondu se zapíší do evidence“ nabízí mnoho procesních možností, jak zapsání Andreje Babiše co nejvíce oddálit. Zápis Andreje Babiše jako skutečného majitele jednotlivých společností by mohl být rejstříkovými soudy proveden až po několika letech po pravomocných rozhodnutích. Navíc u každé společnosti zvlášť.

Co to přesně znamená?

Upozorňujeme na to, že je nesmyslné, aby skutečným majitelem svěřenského fondu AB private trust I byl někdo jiný než skutečný majitel AGROFERT, a.s., jehož akcie jsou vloženy do majetku fondu. Samotné svěřenské fondy premiéra nejsou na trhu aktivní a nezískávají žádné veřejné peníze. U nich je proto celkem jedno, kdo bude zapsán jako skutečný majitel. Zásadní je právě určování skutečných majitelů podřízených obchodních společností.

Shrnuto pro laika: pokud by korporaci vlastnil svěřenský fond, stát by mohl předstírat, že do něj nevidí, a proto by jako skutečného majitele určil někoho jiného, než kdyby se rozkrýval jen samotný svěřenský fond. Používal by tak nelogický dvojí metr, protože by přísnější měřítko nepoužil na korporace ve svěřenském fondu. Tedy, Andrej Babiš by byl v rozporu s jakoukoliv logikou skutečným majitelem fondu, ale nikoliv Agrofertu.

Proč ten zákon podle Vás Andrej Babiš spěšně zařadil na jednání vlády? Kvůli čemu na to podle vás spěchá?

Implementace evropské směrnice měla být provedena ve lhůtě do 10. 1. 2020, takže je Česká republika ve zpoždění. Není však nezbytné, aby návrh vláda projednala tento týden, neboť Poslanecká sněmovna se vzhledem ke koronaviru stejně nesejde, aby vládní návrh projednala, natož přednostně. Zpoždění implementace sleduje Evropská komise, která může s Českou republikou zahájit řízení. V něm by ČR dokládala postup ve věci, takže každý pokrok má význam. Nejde ale o dny. Je podezřelé, že věc byla zařazena na jednání vlády v režimu určeném pro naléhavé a mimořádné situace přímo premiérem.

V médiích jsme si o víkendu mohli přečíst, že se návrh zákona týká změny pravidel pro určování skutečného majitele fundací, ústavů a právních uspořádání (svěřenských fondů) tak, že domněnky nemají být vyvratitelné, ale mají být nevyvratitelné. Co to znamená?

V podstatě jsem to už říkal. Úplně původně byly v návrhu pro určení skutečného majitele svěřenského fondu vyvratitelné domněnky – skutečnými majiteli byli sice automaticky všechny zapojené osoby, ale toto bylo možné vyvrátit, například doložením nějaké smlouvy o převedení majetkového prospěchu na třetí osobu nebo statutem fondu, který by tvrdil, že Andrej Babiš nemá z fondu žádný příjem.

Tento přístup je v rozporu z evropskou směrnicí, na což upozornilo Ministerstvo financí. Proto byly domněnky přeměněny na nevyvratitelné – už nelze nijak osoby ve fondu vyčlenit z okruhu skutečných majitelů.

Po úpravách podle připomínky ministerstva financí ale ministerstvo spravedlnosti doplnilo právě problematický § 6 odst. 5, aby před tímto tvrdým přístupem uchránilo alespoň společnosti ve svěřenských fondech. Právě z důvodu těchto podezřelých doplnění, která jsou navíc podivně vysvětlována v důvodové zprávě a celkově v rozporu se směrnicí, se domníváme, že jde o účelové kroky v zájmu Andreje Babiše.

Ve svém důsledku by přijetí zákona údajně mohlo usnadnit Agrofertu přístup k národním dotacím, na které podle stanoviska Evropské komise nemá kvůli střetu zájmů Babiše nárok. Je to tak?

Podniky v holdingu Agrofert využívají toho, že systém kontroly skutečných majitelů nefunguje, protože současná evidence je neúplná a pravidla pro zjišťování skutečných majitelů jsou formalistická. Proto je zásadní, kdo je a bude v evidenci uveden, protože to úřady v praxi nepřezkoumávají. Současný návrh dává možnost neuvádět (v rozporu se směrnicí i skutečností) jako skutečného majitele společností ve svěřenském fondu Andreje Babiše.

Dalo by se to přirovnat k situaci, kdy společnost neuvede všechny své významné akcionáře. Doplnění správných údajů do evidence se podle zákonných mechanismů podle návrhu provede, reálně to ale zabere roky, během kterých budou poskytovatelé dotací z obliga, protože budou za skutečného majitele považovat někoho jiného než aktivního politika – Andreje Babiše.

SDÍLET

Billboard-bottom-1