Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová bude v sobotu na sněmu TOP 09 obhajovat post předsedkyně. Při té příležitosti jsme s ní hovořili nejen o současnosti a budoucnosti její strany, ale také o počínání ministrů za TOP 09 a celkové politice vlády. Pekarová odmítá, že by byl kabinet Petra Fialy asociální. A říká: „Odboráři by si měli udělat pořádek v tom, která vláda skutečně sociální pomoc státu (kdy a jakým způsobem) zvyšovala, za koho a jak rostly důchody.“
Nelitujete zpětně toho, že jste nešla do vlády, že vy osobně nejste součástí vládního kabinetu Petra Fialy?
Nemám ve zvyku litovat svých rozhodnutí. Pokud nějaké dělám, mám ho dobře promyšlené. Takže jsem věděla, že by to pro TOP 09 nebylo lepší řešení než být předsedkyní Poslanecké sněmovny. Jsme v rámci vládní koalice menší stranou, od začátku bylo proto jasné, že budeme mít pouze dva ministry. A kdo tvrdí, že jsme jich mohli mít víc, nevnímá realitu.
Byla bych tudíž jednou ze dvou našich ministryň a prakticky bych neumožnila naší straně být ještě víc vidět. Pozice předsedkyně Sněmovny mi v tomto ohledu dává větší prostor a kredibilitu celé straně.
Ale přesto: není pro vás nevýhoda, když nejste permanentně v kontaktu s ostatními ministry, není na škodu, že se jako předsedkyně jedné z vládních stran neúčastníte všech jednání, že zkrátka váš hlas není na vládě slyšet?
Já jsem ale ve velmi úzkém kontaktu s našimi ministry – jak v čase, kdy zasedá vláda, tak během celého týdne. Takže všechny potřebné informace mám. A samozřejmě vždy jednáme ještě před samotnou vládou, máme koaliční jednání všech předsedů stran, tzv. K-5, kde celou řadu věcí domlouváme. Zejména ty, na kterých není jednoznačná shoda.
Takže jsem u všech důležitých schůzek, všech podstatných jednání se účastním – jsem jim buď velmi blízko nebo jsem přímo jejich součástí. Žádný hendikep v tomto ohledu nepociťuji.
Vláda situaci navzdory všem krizím zvládá – dokazuje, že je dobrým krizovým manažerem.
Mluvíme spolu de facto v polovině funkčního období vlády. Nenazrává pomalu čas na nějakou její rekonstrukci? Anebo jinak: jste spokojená s tím, jaký výkon podávají ministři za TOP 09?
Výkon jednotlivých ministrů je odpovědností každého předsedy strany a já musím říct, že jsem v tomto ohledu spokojená s tím, jak pracují ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Paní ministryně nyní dokončila změnu zákona o vědě, výzkumu a inovacích, což je největší změna tohoto zákona za posledních dvacet let. Ten zákon reaguje na současné trendy a potřeby vědy a výzkumu, odbourává množství administrativy, usnadňuje přenos poznatků z vědy a výzkumu do praxe. Je to skutečně velké vyvrcholení dvouleté práce.
A pan ministr Válek?
Ten zajistil jako první ministr v historii pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce, což možná lidem zní moc technicky, ale přeloženo do češtiny to znamená zajištění trvalého financování našeho zdravotnictví. A jak víme, bez peněz kvalitní zdravotnictví mít nemůžeme.
Zároveň odbourává administrativu, ruší různé povinnosti, jako jsou třeba lékařské prohlídky při nástupu do zaměstnání, úplně zrušil také potravinářské průkazy, což byl nefunkční relikt z minulosti. Současně snižuje počty úředníků nejenom na resortu. Je za tím velké úsilí šetřit a jít příkladem i ostatním v tom, že to i za stávající situace jde.
Do toho řeší krize, které sám nezpůsobil, neboť jsou za nimi vnější vlivy. Tím myslím například nedostatek léků. A i tyto problémy řeší velmi systematicky a s poctivostí jemu vlastní. Pokud slíbí nebo řekne, v jakém termínu bude dodávka určitého léku zajištěna, typicky třeba penicilínu, tak se tak také vždy ve slíbeném termínu stane. Jednoduše řečeno: určitě nemám důvod být nespokojená.
Na druhou stranu, neobáváte se toho, že si ho lidé spojují spíš s některými ne zrovna šťastnými výroky, jako třeba když pronesl, že si mají obvolat sto lékáren a ten svůj lék, který shánějí, pak určitě seženou?
Tento výrok byl značně mediálně posunutý. Situace, respektive realita, pokud jde o léky, tady není tak špatná, jak se může z titulků novin zdát.
Takže je to chyba nás novinářů…
To jsem neřekla, je ale prostě fakt, že novináři píší zejména o negativních věcech. Ty pozitivní se na předních stranách webů a tištěných novin zase tak často neobjevují. I vy jste pod velkým konkurenčním tlakem, takže lze pochopit, že titulky musí být často samý skandál – v opačném případě na to lidi nebudou klikat.
Ale navzdory tomu, jakým způsobem editoři dělají titulky, je fakt, že tato vláda bude do konce roku čelit několika stávkám. Jedna z nich bude právě ve zdravotnictví, druhá ve školství. To je přece také nějaká zpětná vazba – a v tomto případě ne příliš pozitivní…
Já nechci stávky určitě bagatelizovat ani zlehčovat. Navíc situace v obou těchto resortech se intenzivně řeší. Nicméně moc dobře si pamatuji protesty, které Josef Středula svolával loni na začátku října – skončily naprostým fiaskem, tehdy dorazilo jenom pár tisíc lidí z celé republiky. To i takový Jindřich Rajchl jich byl schopen dostat do ulic přece jenom o něco víc.
Úplně největší protest, který si já pamatuji, byla akce na Letné proti Andreji Babišovi, kam dorazilo asi 250 nebo 300 tisíc lidí. Podobných rozměrů protesty proti naší vládě v žádném případě ani vzdáleně nedosahují. A já ani nevěřím, že by to hrozilo. Vláda totiž situaci navzdory všem krizím zvládá – dokazuje, že je dobrým krizovým manažerem.
