Nečasovou policisté pozorovali ve sprše, bránili jí ve spánku, tvrdí bývalý premiér Nečas

Jan Hrbáček, Česká justice

04. 06. 2020 • 11:00

„S*áči z ÚOOZ“, vyklouzne bývalému premiérovi Petru Nečasovi z úst, když vzpomíná na zásah u jeho dnešní manželky, který souvisel s pádem jeho vlády v létě 2013. Nečas popisuje, jak detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Janu Nagyovou, dnes Nečasovou, pozorovali ve sprše nebo ji podrobovali spánkové deprivaci. První část rozhovoru s Petrem Nečasem vyšla na webu Česká justice ve středu, dnes následuje díl druhý, který opět přinášíme i na INFO.CZ.

 

 

První část rozhovoru s Petrem Nečasem najdete zde

 

V první části rozhovoru jste uvedl, že Robert Šlachta chtěl, abyste z něj udělal policejního prezidenta. To jste neudělal a proto na vás podle vašich slov „začal dělat“. Činili jste nějaké kroky proti tomu, že jste byli například podle vás ne zcela zákonně odposloucháváni?

Musím říct, že jsem měl velkou důvěru v soudy a v to, jak posuzují například zmanipulované žádosti o odposlechy. Tehdy jsem ale netušil, že došlo k cílené manipulaci s územní příslušností soudů v přípravném řízení, která byla později shledána protiústavní. Nicméně Ústavní soud poněkud alibisticky rozhodl, že to sice bylo nezákonné, ale nevztahovalo se to na ty už zmanipulované případy. Další věcí bylo, že úkony dopředu připravovali tak, aby je dělali víkendoví soudci, dopředu vybraní, včetně domovních prohlídek, uvalování vazeb, apod. Ani o tom jsem neměl sebemenší tušení. Ale hlavně jsem nevěřil tomu, že je možné se takhle dlouho a systematicky snažit kriminalizací zlikvidovat legitimní, legální a demokraticky zvolenou vládu České republiky. Kdybyste mi toto řekl před 13. červnem 2013 (zásah na Úřadu vlády – pozn. red.), že o toto policie a státní zástupci usilují, do krve se s vámi pohádám. Že i když se dějí „prasárny“, že toto možné není. Vzpomeňte si pak na můj dnes už proslulý výrok, že policejní plukovníci a podplukovníci nebudou určovat, kdo bude vládnout v této zemi. To byl asi výrok, kdy jsem se v politice nejvíce zmýlil.

Celá kauza Nagyová byla zpočátku naroubovaná na sabotáž. Není naopak sabotáží to, co činila policie, ÚOOZ a někteří soudci?

Soudce bych nechal stranou. Jestli někde v Ostravě nepostupovali soudci lege artis, tak byli podle mě manipulováni. Až na výjimku toho, který uvaloval vazbu, dopředu si změnil pořadí služeb, aby připadl na tu dobu, kdy tam chodili pánové z ÚOOZ.

Máte na mysli současného místopředsedu Okresního soudu v Ostravě Romana Vicherka?

Ano. Domnívám se, že ostatní byli skutečně do značné míry manipulováni, klamáni. Odlišoval bych ale soudce od policistů a státních zástupců. Soudce nikdy nemá plné informace o tom, co se všechno dělo uvnitř policie a jaký to má plnit cíl. Neví, jak vznikaly žádosti o povolení k odposlechům na základě zfalšovaných úředních záznamů. Opravdu nechci kritizovat soudce. To je podle mě něco jiného, než co dělali policisté nebo státní zástupci. To byl klasický případ, kdy jsou konstruovány trestné činy s vysokou trestní sazbou právě proto, aby mohly být používány odposlechy. Bez nich by ÚOOZ v podstatě měl výsledky na úrovni obvodního oddělení v Dolních Počernicích. A to se opět nechci dotknout tohoto obvodního oddělení, to bylo jen přirovnání. ÚOOZ by byl bez odposlechů úplně vyřízený. Dalo by se to dokonce říct i naopak. Činností ÚOOZ došlo k systematické likvidaci pověsti Vojenského zpravodajství, systematické likvidaci vojenské logistiky, k likvidaci generála Vladimíra Halenky, apod. V lepším případě hrál ÚOOZ roli užitečného idiota, v horším za tím mohlo být něco jiného. Protože když chcete zlikvidovat nějakou armádu, tak nejlepší metoda, kromě nějakého přímého boje, je zlikvidovat její zpravodajství a logistiku. Žádná armáda se zlikvidovaným zpravodajstvím a logistikou nemůže pořádně fungovat. Takže je opravdu otázkou, nakolik definici trestného činu sabotáže, tzn. vědomých kroků, které ohrozí nějakou státní strukturu, třeba ve vztahu k armádě, nenaplňoval ÚOOZ.

Když přišli Šlachtovi detektivové na Úřad vlády, tak jste údajně řekl: Pánové, konejte svou povinnost. Měnil byste na tom něco? Vojenské zpravodajství nechalo do svého areálu napochodovat policisty.

To také považuji za nepochopitelné. Že do režimového pracoviště byly vpuštěny osoby bez příslušné prověrky. To podle mě vedení ministerstva obrany nemělo nikdy připustit. My jsme byli něco jiného, my jsme takovéto režimové pracoviště nebyli.

Zazněl ten váš výrok?

To jsem opravdu řekl. Ale v situaci, kdy s tím už nešlo nic dělat. Ve chvíli, kdy mám elementární důvěru ve většinu českých soudů, tak když mi někdo předloží soudní příkaz, že to má soudem schválené, tak na to se nic jiného říkat nedá. Tam je spíše úsměvné to, že opět, jak mi sdělili přátelé, tak se Šlachta zpětně dělá ve své knize statečným. Šlachta tehdy vůbec nemluvil. „Je vám jasné pánové, že tímto jste způsobili pád vlády,“ jsem opravdu řekl. Akorát že Šlachta dnes ze sebe lživě zpětně statečného, protože ten tehdy mlčel jako puk. Neřekl tam ani slovo. A pak odešli. Není také pravda, že jsem s ním zůstal chvíli sám, protože celou dobu tam se mnou byli ministři Pavel Blažek a Jan Kubice, ti neodešli ani na sekundu. Pavel Blažek tam dokonce se mnou zůstal ještě hodinu a půl dohromady po této návštěvě státních zástupců a detektivů ÚOOZ. Takže to zase dokazuje bájnou lhavost Roberta Šlachty.

Vláda tedy padla. Ale potom také běželo a dodnes běží trestní řízení. Setkáváte se v něm s nestandardnostmi ze strany státních zástupců?

Státní zástupci dělají všechno proto, aby tam vždy alespoň nějaká odsouzení byla. Protože pak by vlastně tvrzení, které je podle mě jednoznačně pravdivé, že se jednalo o pokus svrhnout legitimní a legální vládu České republiky politicky motivovaným trestním stíháním, dostalo razítko pravosti. Takže je tam snaha za každou cenu, i za pomoci selhávající části médií, kdy fakticky část takzvaných novinářů funguje jako osoby jednající ve prospěch policie a státního zastupitelství, jako jejich hlásné trouby. Tady česká obec novinářská selhala. Státní zástupci se to tedy snaží dovléct alespoň k nějakým odsuzujícím rozsudkům, které ovšem absolutně neodpovídají jejich konstrukci trestných činů. Protože tu byla vyvolána představa, že v této zemi vládne mafie, na kterou je potřeba nasadit 400 policistů, ve které se zabavují stovky milionů korun a desítky kilogramů zlata, které jsou spojené s tehdejšími zatčeními, včetně mé tehdejší ředitelky.

Ta mafie ale měla být provázána s vládnoucí ODS.

Ano, že toto byl stát řízený mafií, která to řídila z úřadu vlády, ovládala předsedu této vlády. Takhle to v létě 2013 vnímalo i zahraničí. Díky tomu, jak to prezentovali Šlachta a Ištvan na té šílené tiskové konferenci, kvůli které by, podle mě, měli všichni stát před kárným senátem. Minimálně státní zástupci. A jak to bylo potom prezentováno médii, tak silný dojem o mafiánské zemi vznikl. To, že to byla naprosto neadekvátní manifestace síly, to dnes může popírat jenom člověk, jehož IQ je nižší než automatické pračky. Konkrétním příkladem neadekvátnosti je to, že moji vrchní ředitelku a dnešní manželku, bezúhonnou, netrestanou, v nočních hodinách, v noční košili, šlo zatýkat 12 policistů, včetně několika zakuklenců z URNA.

Možná se domnívali, že by mohla mít zbraň.

Neměla, neměla ani zbrojní pas. Nikdy nebyly spjatá s nějakou násilnou kriminalitou, nebo čímkoliv. Byla v noční košili a v posteli, jako každý normální člověk v půl jedenácté. Chyběl zlomek sekundy, aby vyrazili dveře. Pro ilustraci uvedu toto. V prosinci, roku 1941 se pražské gestapo pokusilo zatknout štábního kapitána Morávka. Hrdinu českého odboje, opravdu jednoho z nejstatečnějších lidí našich novodobých dějin, který byl profesionální voják, vynikající střelec, byl známý tím, že byl 24 hodin ozbrojen, i svým výrokem: Důvěřuji pouze Pánubohu a svým pistolím“. Kolik členů gestapa ho šlo zatýkat?

Nevybavuji si. Šest?

Ne. Čtyři. Protože to nebyli s*áči z ÚOOZ. Promiňte mi ten explicitní výraz. A tito, znovu to zopakuji, promiňte, s*áči z ÚOOZ, šli zatýkat bezúhonnou, neozbrojenou ženu v noci, v noční košili, ve dvanácti lidech. Dalším příkladem je domovní prohlídka. V bytě, který má 75 metrů čtverečních provádí domovní prohlídku 15 policistů z ÚOOZ. Šlapou po postelích, šmírují mojí ženu přes skleněné dveře ve sprše, že je i advokát musel okřiknout.

Jak probíhaly výslechy?

Tady uvedu jejich systematické metody ve způsobování spánkové deprivace. Moje žena není jediná. Zatčeným nedovolili se za 48 hodin vyspat. Za 56 hodin vás pak nechají vyspat třeba jenom tři hodiny a hned po tom vás znovu vyslýchají, provádí domovní prohlídky. Obviněný sice má právo říct, že už nechce pokračovat v těch úkonech, jenomže 99,9 procent trestních obhájců vám řekne, zkuste to vydržet, protože jestli máte šanci, že nepůjdete do vazby, tak to je to, když se nepřeruší úkony. Když se přeruší, tak ve vazbě skončíte stoprocentně. Čili se to každý z nich snažil vydržet. Přitom je podle mezinárodních Ženevských konvencí způsobování spánkové deprivace aktem fyzického mučení. Čili ÚOOZ tímto způsobem postupoval, a navíc plánovitě a systematicky. Naše kauza přitom není jediný zadokumentovaný případ, kdy tito pseudodetektivové vědomě způsobovali spánkovou deprivaci. Navíc ženám odpírali použití antikoncepce, čili vyvolávali menstruaci, což je další těžká fyzická a psychická zátěž.

Policie pak v Otázkách Václava Moravce v České televizi odvysílala tříminutový záběr ze zatýkání.

Tady bych rád zmínil mediální prostituty typu Václava Moravce, kteří snaživě odvysílali tento policií sestříhaný tříminutový záběr, pozor, ze zatýkání. Jako reakci na moji kritiku neadekvátního postupu. Přitom já jsem kritizoval až provedení domovní prohlídky, ale dodnes se mediální linkou nese lživá informace, že tento záběr, sestříhaný na tři minuty z několika hodin, vyvrací má slova. Je naprostou ostudou veřejnoprávního média, že přijala policií upravený a sestříhaný záběr o tom, jak údajně slušně a korektně postupovala. Přitom ÚOOZ málem vyrazil dveře jenom proto, že Jana policii v noci na třetí zazvonění hned neotevřela. Spala a nekladla žádný odpor. Z její strany nedocházelo k žádnému excesu, takže by za standardních okolností byla zatčena a odvedena bez pout. Šlachta tam ale povolal média, takže ji před kamerami odváděli v poutech. Co v poutech, dokonce v takzvaném medvědovi, kdy máte spoutané ruce a nohy k pasu. Odváděli ji jako nějakého narkobarona. Před jimi svolanými celostátními médii ji takto spoutanou předváděli k vazebnímu soudu.

Šlo podle vás o demonstraci síly?

Jednoznačně. Je tu ještě jedna věc, o které jsem veřejně mluvili jenom jednou, s jedním médiem, které to vystříhalo a neodvysílalo. Mimochodem opět veřejnoprávní ČT, kvůli jejíž samostatnosti dnes všichni brečí, přitom je to je stejně prodejné médium typu, jako je Mafra. Tady vám nade vší pochybnost dokáži, že důvodem celé akce na Úřadu vlády byl opravdu politický převrat. Protože mé tehdejší vrchní ředitelce tehdy třikrát nabízeli status spolupracujícího obviněného. A říkali jí: „Tady z těch trafik a vojenského zpravodajství, z toho si nic nedělejte. Za to dostanete podmínku. Ale my bychom potřebovali odkrýt tu ODS a její financování.“ A o to šlo od samého začátku. Byl to útok na politický systém.

Máte pro to další důkazy?

Ano. Dnes se ukazuje, že kongres ODS v roce 2012 byl systematicky odposlouchávaný a sledovaný policií. Kongres demokratické politické strany. Aniž by se prokázalo, že se tam dělo něco nezákonného. Kam až se dostáváme? Že bude policie bude sledovat sjezdy demokratických politických stran a pak ty informace, které se tam z odposlechů a sledování lidí dozví, politicky využívat? Tlačili například lživé informace o tom, že tam viděli Romana Bočka, jak jde údajně s úplatkem, jak dnes vyhlašuje Šlachta? Tak proč to nezadokumentovali, proč ho nesebrali? Minimálně mohli zadokumentovat, s kým se Boček potkal, komu kdo a co předával apod. Lživé jsou i informace, že moje žena brala nejdříve 50 tisíc korun za sjednání schůzek se mnou a pak za to brala šperky a kabelky.

Když už jsme u toho, v čem tedy je ta informace lživá?

Není to vůbec pravda. A lze to dokázat právě i ze Šlachtových výroků. On ve své knize, jak mi přátelé poslali tu příslušnou podtrhanou část, tvrdí, že to měli z odposlechu. Ale předminulý týden v rozhovoru pro Echo24 naopak říká, že to měli od informátora. Tak co je pravda? To, nebo to? Jestliže to měli od informátora nebo z odposlechu a po mojí ženě šli rok a půl, proč nezorganizovali předstíraný převod? Mohli za ní poslat toho informátora nebo policistu s falešnou identitou s žádostí o schůzku s premiérem. Mohli předání úplatku v podobě peněz, šperků nebo kabelek zadokumentovat. A o tom veřejnost také vůbec neví. Navíc, kdyby opravdu měli tak závažnou informaci od informátora nebo z odposlechu, že za schůzky se mnou jsou požadovány úplatky, tak by se tak závažná informace přece musela objevit v žádostech o prodloužení odposlechů. Tam ale nic takového není. Šlachta opakovaně lže.

Šlachta i státní zástupci dlouhodobě tvrdí, že dárky měly být úplatky za organizaci setkání s vámi.

Ano, tvrdí, že ty cennosti byly úplatky. Jak to ale, že nic z toho při domovní prohlídce nezabavili? Když to mělo pocházet z trestné činnosti? Při domovní prohlídce zabavili čistou nulu. Pouze jistý finanční obnos v hotovosti, ale ten po čase kompletně celý vrátili. Kde je ta korupce prosím? Argumenty o úplatcích jsou dodatečně vznikající legendy a lži, které mají ospravedlňovat fungování ÚOOZ a vrchní prokuratury v Olomouci. Protože přece kdyby tyto informace měli z odposlechů a od informátorů, tak to údajné podezření mohli dávno prokázat. Měli na to rok a půl, dokonce tři čtvrtě roku s odposlechem, ale hlavně, pokud by ty věci pocházely z trestné činnosti, tak by je přeci všechny zabavili.

Chcete tím říci, že když jim nevyšla tato akce, hledali v odposleších něco jiného?

Na tom všem je vidět, že celá řada těch trestních stíhání, například údajného úniku informací z BIS, důvod tohoto trestního řízení, které bylo zahájeno až na jaře 2014, vznikaly dodatečně. Důvod byl jediný. Když si dali do kupy všechny ty jejich ty sabotáže, mafie a ovlivňování veřejných zakázek a kde čeho, tak zjistili, že moje žena ovlivňovala nulu. Takže potřebovali vykonstruovat alespoň něco, aby třeba Iva Rittiga a Janu Nečasovou dostali na jednu lavici obžalovaných. To byl celý důvod této trestní kauzy. Kde mimochodem jediným údajným důkazem ze strany policie a olomoucké prokuratury mají být odposlechy z hotelu Ventana, které pochází z března 2012. Přesto, když byla moje žena zadržena, tak z těchto skutků obviněna nebyla. A byla obviněna až se zpětnou platností někdy na jaře roku 2014. Po dvou letech, co policie tyto odposlechy z hotelu Ventana měla a detektivové je poslouchali a vyhodnocovali v reálném čase. Zrovna tak dodatečně začaly být konstruovány věci kolem takzvaných úplatků ze schůzek s premiérem a krácení daně. Také až po více než tři čtvrtě roce. Ale jak už jsem řekl výše, ukázalo se, že jsou to všechno konstrukce, protože kdyby to byly věci z trestné činnosti, tak by je zadrželi při domovní prohlídce. Znovu opakuji, proč nepoužili předstíraný převod? Ten by byl přece pro prokázání trestné činnosti tohoto typu vhodnější, když Šlachta říká, že úplatkem nebyly peníze, ale cennosti, cennost je pro předstíraný převod vhodnější než peníze. Jak chcete evidovat deset pětitisícových bankovek, co když by se mohly ztratit? Ale šperk nebo jinou cennost přesně zaevidujete a její převod můžete celý zadokumentovat. Jak to, že to neudělali? No protože se to, co oni tvrdí, nikdy nedělo. Použiji v této souvislosti jedno úsloví, asi nejvýstižnější, které se týká celé naší kauzy, je to jeden starý výrok čínského učence Konfucia: Velmi těžce se hledá černá kočka v tmavé místnosti, zvláště když tam není.“ Tento citát nejlépe popisuje důkazní nouzi, ve které jsou a velmi upachtěně se snaží dosáhnout alespoň nějakých odsouzení. Proč? Aby po letech všem nebylo jasné, že to byl politicky motivovaný puč. A to byl. Cílem bylo svrhnout legitimní, demokraticky zvolenou legální vládu České republiky. Toto jsou jen zástupné kauzy. Jejich cílem bylo se přes Janu, bývalou vrchní ředitelku a současnou manželku, dostat k fungování ODS jako politické strany, včetně jejího financování.

Vrátím se ještě k té snaze vás dostat do kauzy nákupu Pandurů, kterou jste zmiňoval v první půli rozhovoru. Byl jste v té době ve styku s Markem Dalíkem, který byl za Pandury jako jediný odsouzen?

Myslíte to lživé Šlachtovo tvrzení, že jsme způsobili únik svědka, že jsme tím chtěli poškodit mého předchůdce na postu předsedy ODS Mirka Topolánka? V roce 2011, kdy už Mirek Topolánek, více než rok předsedou ODS nebyl? Navíc, já bych musel být naprostý idiot, protože já jsem v době, kdy se jednalo o Pandurech, byl buď stínový ministr obrany nebo pak už ve funkci premiéra jsem byl mimo jiné předsedou Bezpečnostní rady státu. Čili, jestli se někdo z vysokých představitelů ODS pohyboval kolem Pandurů, tak jsem to byl já. Čili zájem na tom, aby se z toho dělala aféra, aby s tím byl mediálně spojen našimi kroky Marek Dalík a Mirek Topolánek, nebyla nulová, byla v záporných hodnotách. Šlachta a spol. pro to opět nemají jeden jediný důkaz.

Jak jste to měl s Ivem Rittigem nebo s Romanem Janouškem? Vídali jste se, potkávali jste se na kongresech ODS?

Já jsem se s Romanem Janouškem viděl jednou v životě. Potkali jsme se, když už jsem byl premiérem. Moje vrchní ředitelka Romana Janouška neviděla před svým zatčením dva roky. Před tím se s ním několikrát setkala, ale v době, kdy byla v polovině června 2013 zadržena, tak ho neviděla dva roky. S Ivo Rittigem jsem se viděl párkrát. Myslím, že třikrát. Do té doby, než jsme se začali potkávat na policii a u soudu. To už se ale do hry Šlachty a Ištvana nepočítá. Moje žena se s ním viděla šestkrát, maximálně sedmkrát v životě.

Ale tito pánové k ní mohli za sebe posílat nějaké emisary.

Před svým zadržením viděla Jana Rittiga před Vánocemi 2012, čili ho neviděla prakticky půl roku. To je zase mediální mýtus, démonizace. Některé lidi, uvedené v čele k povoleným odposlechům, sledování, domovní prohlídky, jako byl Jiří Toman z pražského magistrátu, toho jsem já, ani Jana, v nikdy neviděli, v životě jsme s ním nemluvili. Bývalého náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka jsem viděl pouze z titulu své funkce. Jana se s ním viděla dvakrát, nebo třikrát, když se organizovaly mé schůzky s tehdejším šéfem tohoto státního zastupitelství Vlastimilem Rampulou, když se připravovala agenda, kterou spolu máme probírat.

Jak na vás působilo to, když Mladá fronta Dnes vytiskla výňatky z vaší domácí, intimnější, komunikace. Na co jste myslel v tu chvíli?

Že v této zemi v podstatě neexistuje právo na ochranu soukromí. A že právě tito pseudonovináři jednají ve prospěch policie. Navíc, zpozorněte, je to další důkaz toho, že žádný odposlech, kde se údajně máme hádat o tom, že Jana bere padesát tisíc, neexistuje. Protože už by byl přece dávno zveřejněn. Položím vám otázku: Vážně si vy nebo někdo jiný myslíte, že existuje ještě někde odposlech, který by mohl mě nebo mojí ženu ještě více dehonestovat, který ještě nebyl zveřejněn?

Až celý ten maraton skončí, budete případně po státu žádat odškodnění?

Vůbec se těmito věcmi nezabývám. Mám dost co dělat ve svém životě, i s těmito kauzami, které jsou samozřejmě obrovským pojídačem energie, času, finančních prostředků, všeho. Vůbec nemám čas a energii se takovými úvahami zabývat.

Když se nad tím přeci jen zamyslíte, udělal byste něco v té době jinak? Třeba nějaké razantní rozhodnutí?

Já se musím přiznat, že moje povaha je taková, že se neumím pitvat v tom, co už nelze vrátit v čase. Věci se nějak odehrály a neexistuje žádná paralelní realita, ve které bych se vrátil a udělal něco jinak. Jen bych na závěr ještě zareagoval, jak Šlachta o sobě říkal, že má děsně rád filmy s Jamesem Bondem. Přátelé mi poslali, že v té své knize o sobě několikrát říká, „že to, co jsme my dokázali, to by nedokázal ani Bond“. Na něho se krásně hodí citát profesory Cyrila Höschla. Ten říká, že identifikace je ztotožnění s nějakou silnější a úspěšnou figurou, jejíž šťastnější status tak přejímáme, což je hojivé. Ve škole mě šikanují, posmívají se mi, kradou mi věci, mlátí mě, tak si to pak léčím touto formou. Já dodávám mimo profesora Höschla, odstávají mi třeba uši, říkají mi ušaté torpédo, zajdu proto do kina na Ramba, který pobije všechny padouchy a zloduchy a já pak vycházím z kina spolu s ním, širokou chůzí, kolty zavěšené nízko u pasu, sebevědomí o dva stupně výš. To myslím, zcela přesně vystihuje podstatu Šlachty a jeho zálibu v Jamesi Bondovi. Jen zapomíná, že filmy s Bondem byly fikcí, nereálnou pohádkou pro dospělé. On ale na svých smyšlenkách a lžích vystavěl obludný kombajn, který bez důkazů nejen seče životy desítek a možná i stovek lidí. Kombajn, který navíc rozstřikuje na společnost smrtící jed, a parceluje ji, jako to dělali v minulosti komunisté. Vstup tohoto vyučeného traktoristy do politiky by byl asi stejný „přínos“ pro národ jako vstup vyučeného stolaře Gottwalda nebo vyučeného krejčího Biľaka.

Dvoudílný rozhovor s Petrem Nečasem vznikl pro server Česká justice. Zveřejňujeme ho se souhlasem redakce

SDÍLET