Přispěje koronavirová krize k zavedení nepodmíněného příjmu?

Někteří ekonomové, kteří byli proti základnímu nepodmíněnému příjmu, začínají v době covidové pandemie obracet. Právě takzvaná koronavirová krize dle jejich názoru prokázala, že základní nepodmíněný příjem přece jenom má smysl a měl by být zaveden. Další ekonomy ale ani „covid“ nepředvědčil. Podle nich by byla platba lidem bez práce tak jako tak cestou do ekonomické katastrofy.

Mezi těmi, kdo na nepodmíněný příjem změnili názor, je například známá rakouská ekonomka a politoložka Barbara Prainsacková. Ředitelka Institutu politických věd na Univerzitě ve Vídni otevřeně přiznává, že se z odpůrkyně nepodmíněného příjmu stala během pandemie jeho příznivkyní. A protože si důvody změny svého názoru nechtěla nechat pro sebe, napsala o tom knihu „Hodnota člověka“. V ní vysvětluje, proč si myslí, že by měl každý člověk v zemi dostávat od státu pravidelnou měsíční částku, ať už pracuje či nikoliv.

„Nelze stále tvrdit, že práce je definována pouze a jen jako výdělečná činnost,“ uvedla Prainsacková v rozhovoru pro deník Der Standard. V širším slova smyslu stejně tak pracuje každý, kdo se stará o rodinu a příbuzné, pomáhá bližním nebo se prostě jakýmkoliv způsobem podílí na chodu společnosti, aniž by za to dostával peníze.

A stát by údajně jen formou základního příjmu přispěl k ocenění činnosti, která není hodnocena penězi, a přesto je velmi důležitá. Prainsacková se přitom neobává, že by to vedlo k neochotě lidí pracovat v běžné komerční sféře. Lidé by podle jejího návrhu dostávali konkrétně v Rakousku bez jakýchkoliv podmínek 1200 EURO (cca 31 200 korun) a 600 EURO na dítě. To je hranice, která dnes údajně umožňuje Rakušanům žít těsně nad hranicí chudoby. Jen málo lidí by si tak prý k této částce nechtělo přivydělat.

„Co by naopak se základním příjmem zmizelo, by byla ponižující, špinavá a přitom špatně placená práce,“ míní ekonomka. Jinými slovy: za práci, kterou nelze automatizovat, by se mělo platit lépe. Její vykonavatelé (třeba uklízečky) by si totiž se základním příjmem v zádech mohli dovolit vyjednat mnohem lepší mzdu. A to je obzvlášť v době krize, jako je ta covidová, údajně důležité.

Začíná boj o „rudou“ Vídeň. V sázce je osud sociální demokracie

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital