Začíná boj o „rudou“ Vídeň. V sázce je osud sociální demokracie

 FOTO: Profimedia

Marek Kerles

09. 10. 2020 • 15:43
Ve Vídni, která je nesilnější světovou baštou sociálních demokratů, budou v neděli voliči hlasovat o nové podobě městského zastupitelstva. Volby zároveň rozhodnou o tom, zda bude dalších pět let pokračovat model takzvané „rudé Vídně“, s trochou nadsázky představující kombinaci socialismu s kapitalismem.

Ve Vídni sociální demokracie od války neprohrála, proto výsledky nedělního volebního klání s napětím očekávají zástupci uvadajícího sociálně demokratického hnutí v celé Evropě. Pokud by padla i Vídeň, byla by to pro něj těžká rána. Výsledky předvolebních průzkumů sice znovu předpovídají vítězství sociálních demokratů v čele se starostou Michaelem Ludwigem, na nadpoloviční většinu, s níž strana ve městě v minulosti často vítězila, to ale nevypadá.

Vládnoucí sociální demokracii přisuzuje poslední průzkum 42 % hlasů, následují lidovci (21 %), Zelení (16 %), Svobodní (FPÖ) (9%) a hnutí NEOS (6 %). Pokud by tato prognóza odpovídala skutečnosti, museli by sociální demokraté znovu poměrně složitě vyjednávat o radniční koalici, kterou nyní tvoří společně se Zelenými. A otázkou zůstává, k jakým ústupkům by museli sáhnout, kdyby Zelené vyměnili za někoho jiného nebo vedle nich přizvali ještě dalšího koaličního partnera.

Vídeň je dosud proslulá nejen jako nedobytná bašta sociální demokracie, ale i jako město, pověstné řadou sociálních výhod a pečlivým územním a sociálním plánováním. Tomuto konceptu, který zavedli už ve 20. letech minulého století právě sociální demokraté, se říká takzvaná „rudá Vídeň“. Město tehdy v reakci na příliv přistěhovalců budovalo rozsáhlé komplexy sociálních bytů, které jsou i dnes vidět ve Vídni doslova na každém kroku. Radnice si je nadále drží a neprivatizuje.

Ve 220 000 městských bytech s regulovaným nájemným dnes bydlí půl milionu obyvatel Vídně, což z rakouské aglomerace dělá největšího vlastníka komunálních bytů na světě. A i když už město samo nové bytové domy nestaví, přispívá na stavbu developerům výměnou za závazek, že nájmy budou zvyšovat pouze po dohodě s radnicí. Z toho vyplývá, že pouze zhruba 5 % nájemních bytů ve Vídni nepodléhá žádné regulaci.

I když má radniční bytová politika řadu odpůrců, Vídeň už desetkrát za sebou zvítězila v soutěži společnosti Mercer o město, v němž se lidem nejlépe žije. A vyhrává i v dalších světových žebříčcích životní úrovně. Kritici nicméně tvrdí, že dotace na bydlení i lidem z vyšší střední třídy ubírají peníze pro pomoc těm opravdu nejchudším. A systém by se proto měl alespoň částečně změnit.

Zda Vídeň zůstane i nadále „rudou“, tedy městem se silnou sociální politikou a deklarovanou vstřícností k přistěhovalcům, rozhodnou právě nadcházejí nedělní volby. Sociální demokraté se snaží přesvědčit voliče, aby nepodléhali módním trendům a populismu, a sami zhodnotili, co jim „sociálně-kapitalistický koncept“ života ve městě vlastně poskytuje. „Myslíš si, že je nyní COOL volit FPÖ? COOL je, když můžeš i nadále žít v rudé Vídni. Tak se postarej o to, aby to tak zůstalo,“ píše se na plakátech, které po Vídni roznášejí někteří mladí sociální demokraté.

SDÍLET