Prodeje aut v Česku klesnou až o třetinu, začneme znovu od nuly, přiznává šéf Toyoty

HalfPageAd-1

Vojtěch Kristen

25. 04. 2020 • 08:00

Prodeje nových aut v Česku se letos propadnou z loňských 250 tisíc o 20 a v tom horším případě až o 30 procent, říká v rozhovoru pro INFO.CZ ředitel českého zastoupení automobilky Toyota Martin Peleška. „Budeme muset udělat tlustou čáru a začít ode dne nula, znova,“ dodává.

 

Mobile-rectangle-3

Opatření spojená s koronavirem výrazně zasáhla i automobilový průmysl. Jak silný to byl zásah a jak dlouho se autovýrobci budou vzpamatovávat?

Problém je v tom, že zasažení nebyli jen výrobci, ale celý, poměrně komplexní systém automobilového průmyslu. Celý kolotoč včetně výroby, subdodavatelů, dealerských sítí a zapojených agentur se lusknutím prstu zastavil; namazaný a naolejovaný stroj, který jednotlivé firmy vyvíjely a ladily desítky let, se najednou vlivem epidemie přestal otáčet. A rozběhnout všechny součásti zpátky půjde jen velmi pomalu, po malých, izolovaných krocích.

Nejde jen o to, že budeme moci zase vyrábět a že se opět otevřely showroomy, o reakce dealerů či změny v distribuci. Krize měla dalekosáhlý dopad u subdodavatelů, logistických firem či reklamních agentur. Jde o tak komplexní a propracovaný řetězec, že to nakonec nejspíš dopadne tak, že budeme muset udělat tlustou čáru a začít ode dne nula, znova. Až potom ty ztráty budou porovnatelné s nějakým předchozím obdobím. Dnes je to boj o holý život, pak se uvidí.

Pro které z těch koleček bude restart nejobtížnější?

Pro to, které je na konci celého řetězce: pro zákaznickou poptávku. Základní segmenty automobilové výroby, tedy výroba, logistika, prodej a distribuce jsou poměrně předvídatelně flexibilní segmenty. Můžete se u nich nepříjemné situaci přizpůsobit, vždy budete vědět, na čem budete. Co je ale absolutní neznámá, je, jak to bude vypadat z hlediska poptávky. Ta je sice na konci celého řetězce, ale v jistém smyslu je to i jeho začátek. A automobilová mašinerie má sice na sílu poptávky jistý marginální vliv – nabídkou, komunikací, reklamou –, ale konečné chování zákazníků bude i přesto hrozně nepředvídatelné.

Máte odhady, jak se bude poptávka navracet?

Tuto křišťálovou kouli dnes chtějí mít všichni v našem odvětví. S několika dalšími zástupci automobilek jsme se ale shodli, že pokud se loni v Česku prodalo 250 tisíc osobních aut, tak letos by to při pesimistickém scénáři mohlo být 180 tisíc, při tom optimistickém 200 tisící. Půjde tedy o meziroční propad o 20 až 30 procent.

Máte připravený i výhled na rok 2021?

Všichni doufají, že v té době se už poptávka vrátí zpět na své přirozené hodnoty. Podle mě může být v roce 2021 už mírný meziroční růst prodejů, okolo 10 procent.

Jak probíhá ten návrat k normálu?

Velkou roli hraje to, že v rámci automobilového sektoru je celý svět velmi propojený a o Evropě to platí dvojnásob. Velký vliv bude mít to, jak se situace bude vyvíjet ve všech evropských zemích. Nám v Česku se podařilo vývoj kolem šíření koronaviru poměrně dobře podchytit, v jiných zemích to byl skutečně boj o holý život. U nás je proto ten návrat poměrně pozitivní, ale pochopitelně automobily se odněkud vozí, díly se někde vyrábějí… Například my máme centrálu v Bruselu, náhradní díly se shlukují v Belgii, fabriky máme v Anglii a ve Francii. Propojenost našeho průmyslu je skutečně obrovská a všechno musí být v souladu.

Když budu mluvit jen za Česko, tak zde je vývoj velmi pozitivní, v pondělí jsem se po otevření šel podívat k několika dealerům, kteří byli optimističtí. Nikdo z nich nepropouštěl, nikdo neřešil ve větším množství nějaké krizové scénáře. Servisy vozů sice padly o 20 až 30 procent, to ale není zase taková katastrofa. Nyní se všichni těší hlavně na to, že začnou obvolávat lidi, kteří za nimi přišli před pěti týdny a ptali se jich na koupi auta.

Jaký bude mít epidemie dopad přímo na byznys české Toyoty? Z pohledu prodejů, finančních výsledků…

Vezmu to odzadu. V roce 2016 jsme byli 16. českým prodejcem, loni jsme už byli osmí a pokud se podíváme na statistiky prvních tří měsíců letošního roku, tak jsme na čtvrtém až pátém místě. Na začátku letošního roku jsme proto i díky dobrým objednávkám měli velmi pozitivní výhled, počítali jsme pro letošek s prodeji asi 14 tisíc aut, loni jsme skončili téměř přesně na 12 tisících. Dnes tyto odhady pochopitelně revidujeme, a pokud budu optimista, tak bychom letos mohli dosáhnout stejných prodejů, jako v loňském roce.

A finanční výsledky s tím nepřímo souvisí, byť je do nich třeba započíst nejen přímé prodeje aut, ale i další věci – například poprodejní služby, servis, kde je ta situace stabilnější. Upřímně řečeno, předpokládaný propad prodejů pro mě není tak bolavý z  finančního hlediska jako z pohledu, že polevíme v budování naší přítomnosti na trhu, a tím pádem se připravujeme o část budoucích příjmů servisových služeb.

I v Česku se v souvislosti s dopadem na trh začíná hovořit o šrotovném. Předpokládám, že vy byste takovou iniciativu uvítal.

My se o tom nyní bavíme poměrně intenzivně v rámci Svazu dovozců automobilů, nejde přitom ale o nový nápad, už je to na stole poměrně dlouho. Důvodů, proč by takováto státní iniciativa trhu a automobilkám pomohla, je několik. Zaprvé jde pochopitelně o oživení autoprůmyslu, pokud se budou více kupovat automobily, firmám napojeným na celý ten byznys to výrazně pomůže. Nejde přitom jen o výrobce, jak jsem říkal, těch napojených firem na celý byznys je mnohem více.

Jsou ale i další vlivy šrotovného. Pomůže to státu, protože na DPH se na autech odvede docela dost peněz. Pomůže to i emisím, nyní je totiž průměrné stáří vozu přes 15 let. To znamená, že po silnicích tu jezdí nemálo vozů starých i 25 let. Paradoxně tedy dnes na jedné straně řešíme všechny možné emisní stopy a ekologické pohony, ale na druhé straně nám tu po silnicích jezdí takové vraky. Podle mě by byla obměna vozového parku v Česku jedním z nejefektivnějších způsobů, jak docílit emisních limitů.

Řeší tedy české automobilky možnost zavedení šrotovného se státní správou?

Už se to řeší, ale na stole to je delší dobu, skutečně to není o tom, že bychom s tím přišli kvůli koronaviru. Tento projekt obnovy vozového parku v Česku je v diskusi už delší dobu. Situace je stále horší a průměrné stáří vozů se stále zvyšuje.

Načasování iniciativy do příštích měsíců by vám ale předpokládám nevadilo.

Přineslo by to pozitivní efekt rozproudění toho byznysu jako takového.

Jaké změny epidemie přinese na automobilový trh?

Jakkoliv to bude znít zvláštně, tak všechny problematické události, jako jsou války nebo epidemie, akcelerují vývoj věcí, které do té doby byly často jen v projektové fázi a jejichž reálné nasazení se odkládalo. My jsme například v době koronaviru spustili náš on-line showroom. Funguje tak, že potenciální zákazník na internetu vyplní formulář, dealer se mu následně během pár minut ozve zpátky, domluví se forma videohovoru a následuje prohlídka vozů a diskuse se zákazníkem. Projekt jsme spustili na začátku dubna a reakce zákazníků máme zatím velmi pozitivní. Věříme, že návštěva virtuálního showroomu bude do budoucna mezistupněm mezi tím, že si zákazník udělá první internetovou rešerši, a návštěvou fyzického autosalonu.

Jaký typ zákazníků bude nakupovat auta? Ekonomové varují, že lidé budou opatrnější, co se týče větších výdajů.

My musíme především zjistit, jak vytvořit novou poptávku. Myslím, že to bude hodně o tom uvědomit si ta reálná čísla, která můžeme z letošního roku dostat, a ten rok pak dobře naplánovat. Zjistit, na jaký typ zákazníků, vozů, finančních produktů se zaměřit.

Pokud to vezmu od začátku, tak poptávka bude u lidí a firem, kterým doběhne operativní leasing – ti asi nebudou moc zvažovat, jestli jej prodlouží, ale standardně auto vymění. Firmy budou vyměňovat auta v rámci finančního cyklu. V rámci privátní sféry asi bude ten pokles naopak výrazný, dovedu si představit, že lidé, kteří plánovali například po pěti letech nákup nového auta, tento nákup odloží na další rok. A pak je zde skupina lidí, kteří si kupují své první auto, a to je pro nás nejzajímavější skupina.

Dále upínáme pozornost k tomu, že se nejspíš alespoň krátkodobě změní návyky lidí ohledně cestování a dovolených. Auto letos nejspíš namísto běžného letadla využije mnohem více lidí.

A z čeho můžeme my jako firma těžit, je, že lidé budou podle mě preferovat kvalitnější auta. Budou chtít auto, které je podrží, z něhož budou mít pocit, že se na něj budou moci spolehnout. Ve všem tom strachu, ohrožení z toho, co se v poslední době kolem děje, chtějí mít základní věci v životě jasné a stabilní.

Jak epidemie promění samotné automobilky?

Každá chytrá firma by to měla využít jako příležitost. Aby si automobilky projely své procesy, zjistily, které z nich jsou efektivní a které už ne. Platí to i o různých nákladových položkách, které se budou škrtat, protože firmy najednou zjistí, že pro ně nejsou vůbec potřebné – že se nic neděje, když zmizí a ještě se ušetří. Na tuto epidemii se nikdo nemohl pořádně připravit a jsou jistě firmy a lidé, kterým se zhroutil celý svět. Pro jiné je to ale způsob sebereflexe, příležitosti, posunu někam dál. Svět se úplně nezastavil.

Co jste z tohoto pohledu zavedli, respektive seškrtali v Toyotě?

Z našeho pohledu bylo pochopitelně prvořadé chránit zdraví a životy lidí ve firmě, což se sice často ukazuje na slajdech HR oddělení, ale v realita často pokulhává. U nás je to ale opravdu priorita číslo jedna. Zavedli jsme home office, možnost zůstat doma s dětmi. Největší posun jsme zaznamenali asi v komunikaci na dálku, osvědčily se nám různé videokonferenční programy, přes které jsme nově dělali i velké dealerské konference. Věřím, že okolo toho se v budoucnu odehraje ještě hodně kroků – namísto toho, aby zaměstnanci a management někam lítali nebo jezdili, tak jednoduše zavolají.

SDÍLET

Billboard-bottom-1