Vědecká spolupráce s Rusy byla složitá už před válkou. Bojíme se, co teď může izolované Rusko s Arktidou udělat, říká „polárník“ Elster

Válka na Ukrajině a s ní spojená mezinárodní izolace Ruska vyvolávají vážné obavy o budoucnost Arktidy. Kvůli konfliktu skončila na dálném severu řada mezinárodních projektů a svět tak přichází i o tuto minimální kontrolu nad tím, co Rusko v Arktidě chystá. „Navíc se do Arktidy ještě více tlačí Čína, která nepochybně využije a už využívá válku na Ukrajině k tomu, aby se dostala k arktickým zdrojům,“ řekl v rozhovoru s INFO.CZ profesor Josef Elster z Centra polární ekologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.

Jaký celkový dopad má válka na Ukrajině na dění v Arktidě a speciálně na vědecký výzkum polárních oblastí?

Od posledního zasedání Arktické rady (AR) na podzim loňského roku se Rusko ujalo předsednictví, v kterém se státy střídají v dvouleté periodě. Kromě členských zemí (USA, Kanada, Island, Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko) se zasedání rady účastní i pozorovatelské země. ČR o pozorovatelský status žádala na posledním zasedání na podzim loňského roku. Po rozpoutání agresivní války Ruska na Ukrajině všechny členské i pozorovatelské země pozastavily svojí činnost v AR a rada se schází bez Ruska. Vůbec s ním nejedná.

To mi vzhledem k tomu, že Rusko vlastní většinu Arktidy, přijde zvláštní. Je to jako kdyby mělo společenství států v jižní Africe jednat o budoucnosti regionu bez Jihoafrické republiky…

Ano, je to tak. Rusku patří možná až 70 % arktického území, týká se to zejména Sibiře. Přesto kvůli válce na Ukrajině jedná Arktická rada až do odvolání bez Ruska.

Nemáte obavu z toho, že Rusko si po přerušení mezinárodní spolupráce bude dělat v Arktidě takzvaně co chce, a to včetně nadměrné těžby surovin a dalších aktivit, které mohou poškodit křehkou přírodní rovnováhu na dálném severu?

Ano, tu obavu máme pochopitelně všichni. S Ruskem byla v Arktidě vždy složitá spolupráce a teď to bude ještě mnohem komplikovanější.

Už dříve se do Arktidy tlačila také Čína. Myslíte, že využije situaci k ještě větší expanzi na sever a získání lepšího přístupu k arktickým zdrojům?

Čína už dnes masivně investuje do rozšíření přístavu v Archangelsku a je nepochybné, že se pokusí nyní nějak dohodnout s Rusy na další expanzi.

Jak velký to může být problém pro samotnou Arktidu? Myslím tím uzavření jakéhosi arktického paktu mezi Čínou a Ruskem…

Problém to může být zejména z toho důvodu, že se v obou případech jedná o nedemokratické, imperiální velmoci, kterým jde v prvé řadě o okamžitý zisk bez ohledu na budoucí dopad na životní prostředí. Pamatuji si například, jak norská vláda musela (o tom nás informovali kolegové z Norského polárního institutu) řešit velký problém s čínskou lodí, která přijela bez jakéhokoliv předchozího upozornění prozkoumat některé fjordy na Svalbardu s cílem těžby ropy. Norové pak museli vyvinout velké diplomatické úsilí, naštěstí jsou členy NATO, aby v tom Číňanům zabránili. Čína ani Rusko se prostě nechtějí s nikým příliš dohadovat, a pokud jim v tom někdo nezabrání, vezmou si, co chtějí.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jak (ne)probíhá spolupráce s Rusy?
  • Proč odmítají komunkovat a bádat v angličtině?
  • Může situace ohrozit boj s klimatickými změnami?
sinfin.digital