Výrobci covidové vakcíny odkryli podrobnosti své unikátní metody. Skeptici a konspirátoři, čtěte

Konsorcium společností BioNTech a Pfizer zveřejnilo přesné složení proticovidové vakcíny BTN162, která může znamenat převrat ve vývoji očkovacích látek na celém světě. Detailní odhalení toho, z čeho se vakcína skládá, má vyvrátit obavy z nežádoucích účinků a možného zneužití.

Informace o složení vakcíny předaly společnosti BioNTech a Pfizer americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv v rámci schvalovacího procesu v USA. Ten zveřejnil celý „výrobní postup“ na svých webových stránkách. Vakcína s pracovním názvem BTN162 už byla schválena ve Spojených státech, Velké Británii a Kanadě, v příštích dnech se očekává její schválení i v Evropské unii.

Ze zveřejněných informací vyplývá především jedna věc. Pokud lidé mají obavu z toho, že nový preparát, založený na revolučním principu předání genetické informace, obsahuje neodzkoušenou či nějak nebezpečnou směs látek, jsou jejich obavy zbytečné. Takřka veškeré přísady se používají zcela běžně i při výrobě desítek dalších vakcín a zdravotnických produktů. A tomu by tedy měly odpovídat i hypotetické vedlejší či nežádoucí účinky. Ve světě byly dosud zaznamenány jednotky případů, kdy se u lidí vyskytla alergická reakce.

Jediné, co zůstává na vakcíně BTN162 zcela nové a unikátní, je účinná složka, konkrétně 30 mikrogramů mírně upravené ribonukleové kyseliny (RNA). Právě její modifikace (mRNA) je tím, co z preparátu firem BioNTech a Pfizer dělá možný revoluční prostředek pro léčbu a prevenci nejen proti covidu-19, ale i proti mnoha jiným nemocem, A to údajně včetně rakoviny. Ostatně BioNTech tuto vakcínu vyvinul jako vedlejší produkt výzkumu týkajícího se léčby nádorových onemocnění zmíněnou metodou.

Velmi laicky řečeno jde o to, že vakcína na rozdíl od svých předchůdkyň nevyužívá „mrtvý“ či oslabený virus, ale pracuje s metodou přenosu genetické informace. Vědci nejprve přečetli genetickou informaci bílkoviny, která tvoří ochranný obal covidu-19, a vytvořili RNA se stejným „genetickým kódem“. Tu pak ve formě vakcíny poslali do lidského těla, které ji přijalo jako zprávu o tom, že by imunitní systém měl reagovat na novou hrozbu a vytvořit protilátky.

Západ v boji s koronavirem zvolil horší taktiku. A zbytečně obětoval tisíce životů, říká filozof Novotný

Zpráva pro lidskou buňku

Jinými slovy: genetická informace v mRNA náš organismus ošálí. Jedná se o informaci o hrozbě, která není v danou chvíli skutečná. Imunitní systém si ale přesto vytvoří obranný mechanismus, schopný v případě potřeby čelit skutečnému covidu-19.

Informace vložená tímto způsobem do těla by neměla mít jakékoliv vedlejší účinky. Buď bude zpráva doručena do lidské buňky tak, jak byla napsána, nebo vůbec. Není možné, aby se její „text“ ve formě genetické informace v průběhu doručování sám o sobě změnil a měl tedy namísto vyvolání imunitní reakce jiný efekt. Aby ale mohla být zpráva doručena bez chyb a v „plném znění“ musí zůstat kompaktní, a právě ve způsobu udržení informace pohromadě údajně spočívá možnost nežádoucích reakcí u některých lidí.

Pokud se dnes někdo ptá, proč se vakcína musí skladovat v extrémních teplotách 70 stupňů Celsia pod nulou, pak je to právě kvůli tomu, aby se mRNA „nerozpadla“ . Aby mohla snáze pronikat do buněk, obsahuje lipidy (tuky), které RNA obalují. Tyto lipidové kuličky o velikosti kolem 100 nanometrů jsou velké jako samotný virus a také docela křehké. To je další důvod pro extrémní ochlazení vakcín. Při nízkých teplotách drží informace a její oba“ lépe pohromadě.

Vakcína obsahuje celkem čtyři druhy těchto lipidů, které jsou až na jednu výjimku (cholesterol) vytvořeny uměle. Stejné „umělé“ lipidy jsou ale obsaženy i v mnoha dalších medicínských a kosmetických výrobcích, jejichž aplikace může u některých uživatelů vyvolat i případné vedlejší účinky či alergické reakce. Vakcína proti covidu BTN162 tedy není žádnou výjimkou.

Britské odcházení z EU přinese spoustu nepříjemných komplikací. Jak dopadne brexit na Česko?

Naděje pro léčbu rakoviny

Další složkou vakcíny jsou soli, které v roztoku udržují potřebné pH, tedy poměr kyselin a zásad. Kombinace těchto solí pomáhá tělu vstřebávat roztok a chrání molekuly tuku a mRNA. Vakcína také obsahuje šest miligramů sacharózy, která ochraňuje vakcínu při zmrazování. Před vstříknutím vakcíny do paže pacienta přidají lékaři 2,16 miligramu chloridu sodného rozpuštěného ve vodě.

Podle sdělení firem Pfizer a BioNTech vakcína na rozdíl od jiných vakcín neobsahuje žádné konzervační látky, které jsou často „trnem v oku“ odpůrců očkování. BTN162 by je obsahovat neměla. Pfizer i BioNTech zároveň údajně pracují na změně receptury, která by umožnila skladování vakcíny i při vyšších teplotách, než je 70 stupňů pod nulou. 

To už se údajně povedlo společnosti Moderna. Její vakcína, fungující také na principu přenesení genetické informace pomocí mRNA, by měla zůstat nepoškozená a stabilní i při teplotě kolem 20 stupňů pod bodem mrazu. Moderna sice využívá stejný princip výroby jako BioNTech, množství účinné látky je ale vyšší. Ve vakcíně Moderny je 100 mikrogramů upravené RNA, zatímco vakcína BTN162 si vystačí s 30 mikrogramy. 

V obou případech každopádně doprovázejí uvedení anticovidových vakcín na trh velká očekávání. Pokud bude fungovat (což se očekává) tento princip vytváření obrany proti původcům různých onemocnění v případě covidu-19, není vyloučeno, že se v budoucnu uplatní i při již zmiňované léčbě rakoviny. K tomu ale podle odborníků vede ještě dlouhá cesta. Každopádně už samotné využití mRNA při očkování člověka považují mnozí odborníci za největší objev a převrat v biomedicíně za posledních 50 let.

SDÍLET
sinfin.digital