Placený Sorosem a na vládní černé listině. Novinář popsal, jak Orbán ovládá maďarská média

Vojtěch Kristen

10. 12. 2019 • 07:00

Maďarský investigativní novinář a šéfredaktor nezávislého webu Atlaszo Tamás Bodoky v rozhovoru pro INFO.CZ hovoří o tom, jaké to je dostat se na blacklist strany Fidesz či jak se mapuje nelegálně nabytý majetek politiků. „To, že jsme částečně placení Georgem Sorosem, nepřítelem státu číslo 1, je už jen třešnička na dortu,“ uvedl Bodoky během odborné mediální konference Prague Media Point. 

Můžete popsat mediální krajinu v Maďarsku? Jak silná jsou tam nezávislá média?

Začnu zeširoka – když před 30 lety skončil socialismus, skončila spolu s ním i média jedné strany. Součástí přechodu k demokracii bylo i to, že média byla najednou svobodná a politici je již nemohli kontrolovat. V 90. letech tak vzniká mnoho médií, často se přimykají k té či oné politické ideologii. Po přelomu tisíciletí v Maďarsku vidíme dvě velké strany, liberály a socialisty a na druhé straně pravicovější voliče, oba tábory mají svá dominantní média. Po roce 2010, kdy se Viktor Orbán dostal do křesla premiéra, se ale situace razantně změnila, strana Fidesz se rozhodla, že liberálové mají až příliš médií, která píší proti nim. Proto je pohltili a využili přitom státní prostředky.

Jak to dokázali?

Nejdřív přišla na řadu veřejnoprávní média, která byla před rokem 2010 striktně nezaujatá, dávala prostor všem politickým aktérům. Po tomto zlomovém roce ale Fidesz propustil z těchto médií všechny problémové novináře, kteří by chtěli prosazovat veřejnoprávní ideály a nahradili je vlastními lidmi. Od té doby se veřejnoprávní média stala de facto médii jedné strany. Adorují vládu, špiní opozici a rozhodně nedávají hlas nikomu, kdo by nebyl dostatečně provládní, je to především propaganda. Přenosy sice nejsou nijak extra populární, ale je obtížné jim uniknout. Pod veřejnoprávní média totiž například patří i vysílání sportovních událostí – na jednom z kanálů se 24 hodin denně vysílá sport – takže pokud chcete sledovat fotbal, musíte na tomto kanále, který je ale rovněž prošpikován provládní reklamou. 

Jak dál byla média pohlcena?

Kromě ovládnutí veřejnoprávních médií začali lidé okolo Orbána skupovat existující média: noviny, rádia a regionální deníky, televizní stanice… všechno. Všechna tato média skoupili oligarchové napojení na Viktora Orbána, kteří měli vazby i na další státní byznys. A díky tomuto napojení a provládní orientaci se peníze dostávají i sem. Nejsou sice přímo financováni státem, ale stát si u těchto oligarchů například objednává stavební práce. Součástí vyplacených peněz jsou i prostředky určené právě na financování těchto médií. Loni se pak vlastníci médií rozhodli, že sdruží své mediální podniky do obří mediální nadace (CEPMF), která zastřešuje všechna provládní média, je v ní téměř 500 titulů. To byl skutečně bezprecedentní krok. 

Jak mohou v tomto prostředí přežívat nezávislá média?

Je pro nás stále menší prostor. Jedná se většinou o on-line tituly, takhle z hlavy mě napadá asi pět nezávislých outletů, kterým se poměrně daří, ale jak jsem zmínil – najdete je především na internetu. Pokud tedy nejste uvědomělý občan a nejdete si on-line přečíst právě tyto outlety, tak se k nezávislým a nezkresleným zprávám nemáte moc šanci dostat. Televize, rádio, tisk... všichni píší provládně. Pokud chcete opravdu nezávislé zprávy, musíte jít na internet, což ale určité skupiny diskvalifikuje – například starší lidi, lidi z vesnic, ti většinou čerpají informace z jiného typu médií. 

Váš zpravodajský web čelí obstrukcím ze strany vlády nebo místních úřadů?

Hlavní problém pro nás je, že jsme na černé listině. Žádná veřejná instituce nám neodpoví na naše dotazy, nejsme zváni na tiskové konference. Instituce dělají, jako bychom neexistovali. K tomu jsme ještě v provládních médiích pomlouváni jako web konspirující proti Maďarsku, nazývají nás, mě osobně, jako Sorosovy loutky. 

Je tato kampaň proti vám efektivní?

Má polarizující efekt na společnost. Problém je v tom, že část veřejnosti nás nevnímá podle článků, které přinášíme, ale toho, jaké máme ve veřejném diskurzu jméno. Jsme často líčeni jako aktivisté, jako někdo s politickými ambicemi, a to je obří problém. My jsme striktně novináři, ne političtí aktivisté.

Máte přístup k reklamě státních firem?

Nemáme. Od roku 2010 jde všechna reklama státních podniků, na něž má vláda vliv, pouze k provládním médiím. Předtím tato reklama byla distribuována rovnoměrně v rámci celého mediálního spektra, poté ale Fidesz rozhodnul, že žádné peníze nepůjdou k opozičnímu tisku a ke kritickým médiím. 

Investigativní novinařina je snad nejnákladnější forma novinařiny. Jak funguje váš byznys model?

Většinou jsme placení z mikro donací od našich čtenářů a příznivců, zbylé peníze pak přicházejí od mezinárodních dárců. Mezi ně spadá i Sorosův Open Society Fund (OSF), který je v Maďarsku veřejný nepřítel číslo 1.

Snaží se OSF ovlivňovat vaši agendu?

Ne, ani nemůže. My sami totiž přicházíme s náměty na články a jejich zpracování a až poté je žádáme o dotaci či grant. Není to tedy tak, že by OSF pomocí financí prosazoval nějaké téma. Ten systém tak zkrátka nefunguje. 

Ve své investigativní práci poměrně běžně využíváte drony. K čemu přesně? 

Hodně maďarských politiků si za úplatky kupuje domy, které pochopitelně nechtějí dávat veřejnosti příliš na odiv, takže je obestaví vysokými ploty, za které je nemožné se dostat a vyfotit je. My proto tyto pochybně nabyté nemovitosti zveřejňujeme – nejdříve tedy získáme tip, pak zjistíme z katastru majitele, a pokud je to skutečně politik, který si na ni nevzal půjčku a nedokázal by si na ni z platu vydělat, pošleme nad ni dron. A všem ukážeme, jak krásné bydlení si politici pořídili.

Orbán pryč z EU nechce

Saxo Bank ve svých „šokujících předpovědích pro příští rok“ předpokládá, že by Maďarsko mohlo odejít z EU. Jak pravděpodobný scénář to podle vás je?

Myslím, že je to velmi nepravděpodobné, ale na druhé straně to nemožné není. Je fakt, že v zemi panuje silná protiunijní rétorika a vláda odmítá jakoukoliv zodpovědnost či transparentnost, což jsou jedny z hlavních evropských hodnot.

Na druhé straně je ale pro lidi okolo Orbána podstatné, že Maďarsko je čistým příjemcem evropských peněz a z Bruselu k nám teče poměrně dost evropských dotací, které nezřídka končí právě u lidí napojených na Viktora Orbána. A jsem přesvědčený, že tohle je stále ten důležitější faktor než nějaká prosazovaná ideologie. Dokud tedy bude Evropská unie do Maďarska posílat peníze, nemyslím si, že by k odchodu země z EU došlo.

EU nicméně hrozí, že ten penězovod zastaví...

Ano, ale zatím se to nestalo. Zatím se o tom pouze hovoří, peníze však z Bruselu stále proudí.

Jaký je tedy postoj Viktora Orbána vůči Evropské unii? 

Myslím si, že má dvě roviny. Ta veřejně propagovaná je, že je vůči EU velmi skeptický a hraje na nacionalistický sentiment. Na druhé straně ale buduje velké mezinárodní společnosti, vláda podepisuje velké mezinárodní dohody s EU. Orbán je nicméně pragmatik, dělá byznys tam, kde se mu to vyplatí. Proto obchoduje s Tureckem, Ázerbájdžánem, Ruskem. Nemyslím, že by měl silné předsudky ohledně toho, s kým obchodovat. A tento pragmatismus se týká i situace s EU.

Jak moc Orbána oslabily nedávné lokální volby, kde Fidesz neobhájil řadu mandátů starostů?

Fidesz tyto volby stále poměrně jasně vyhrál, je ale pravda, že v některých municipalitách ztratili starostu. Zlomové bylo to, že v posledních 10 letech jsme zažívali naprostou dominanci Fideszu – a to bylo nyní nalomeno. Komunální volby ukázaly, že opozice se dokázala semknout, jít společně proti Fideszu a nakonec i částečně uspět. Myslím, že to může být vodítko, jak Fidesz porazit i v dalších volbách.

SDÍLET