Prezident Miloš Zeman vyhlásil na konci roku termín voleb do sněmovny na 8. a 9. října. Udělal to s předstihem, který jsme v minulosti nezažili. Zpravidla se volby vyhlašovaly přibližně sto dnů před datem konání. Zeman svůj krok odůvodnil tím, že chtěl stranám poskytnout dostatek času na kampaň. Jeho rozhodnutí pro ně ovšem má i řadu důsledků. A to platí také pro média, především ta veřejnoprávní.
Předvolební kampaň a samotné volby budou vedle koronaviru zcela jistě dominantním tématem letošního roku. Kromě jiného to bude znamenat zvýšené nároky a velká očekávání od nás, novinářů. Pod obrovským tlakem budou jako vždycky především veřejnoprávní média, hlavně Česká televize a Český rozhlas. Většina pozorovatelů české politiky na Zemanův nečekaný krok reagovala konstatováním, že začala oficiálně kampaň, což mimo jiné znamená, že politické strany musí své náklady na prezentaci začít počítat tak, aby se vešly do limitu 90 milionů korun, jak jim stanoví zákon. Zároveň musí mít nejpozději dnes zřízený transparentní volební účet a přístup k němu umožnit na svých internetových stránkách.
To je ale pouze jedna část. Tou druhou je férový přístup politických stran do médií, který jim umožní prezentovat jejich program, plány a hodnoty. Že je v tomto ohledu soutěž značně pokřivená, zdůrazňovat nemusíme: premiér a předseda nejsilnější politické strany Andrej Babiš je skrze Agrofert napojený na Mf Dnes a Lidové noviny, což se projevuje také na jejich systematicky vstřícném psaní o hnutí ANO, dlouhodobě je mu nakloněná také televize Prima nebo deník Právo, kde mu často vychází velký víkendový rozhovor. Přitom mnoha jiným redakcím premiér exkluzivní interview neposkytl i několik let (typicky Aktuálně.cz, potažmo vydavatelství Economia). U některých dalších si to skoro ani nejde představit.
Pak jsou tady ale veřejnoprávní média, jež se řídí příslušným zákonem a svými vlastními kodexy. A hlavně mají nezpochybnitelný zásah, což v předvolebním čase platí dvojnásob. Také proto budou Česká televize a Český rozhlas i letos čelit mimořádnému zájmu a bude na nich velká tíha. A protože známe datum voleb, pokusili jsme se zjistit, jak se začaly připravovat a co chystají – jak bude vysílání obecně vypadat, v čem bude inovativní, od čeho redakce upustí. A do jaké míry Zeman, pokud vůbec, do jejich plánů zasáhl.
Přece jenom: v uplynulých letech to bylo třeba u ČT tak, že se během kampaně řídila speciálními pokyny, které vydával generální ředitel Petr Dvořák. Činil tak ale vždy až zhruba měsíc před volbami. Mimo jiné to znamenalo, že tradiční tiskové konference jednotlivých stran ze sněmovny televize nevysílala úplně živě, ale s mírným zpožděním, aby měla prostor zasáhnout, pokud by se politici místo témat příslušné schůze začali věnovat vlastní kampani. Jinak řečeno: ČT tak bránila tomu, že politické strany zneužijí živé vysílání k předvolební agitce.
Pak je tady ale specifický kontext letošních voleb, a to minimálně ve dvojím ohledu: Předně: pandemie koronaviru do podzimu nezmizí, což mimo jiné znamená, že vláda bude pokračovat v nekonečném festivalu tiskových konferencí (a ponechme nyní stranou, do jaké míry to prospívá jejich důvěryhodnosti), které jsou s ohledem na závažnost samotného tématu vysílány v přímém přenosu. V důsledku to znamená, že koaliční strany mají podstatně snadnější přístup do veřejnoprávních médií. A každého, komu jde o spravedlivé volby, by mělo zajímat, jak ČT a ČRo docílí toho, aby opozice nebyla v tomto ohledu těžce znevýhodněna a aby byl zachován férový přístup obou médií ke všem relevantním uskupením.
Druhá podstatná věc: vznikají předvolební koalice. Zatím sice není na sto procent jisté, že budou ODS, KDU-ČSL a TOP 09, stejně jako Piráti a STAN kandidovat na společných kandidátkách, přesto nás musí zajímat, jak s touto variantou budou média veřejné služby pracovat. A nejde jen o předvolební průzkumy, a tedy o to, zda budou zveřejňovat preference těchto koalic, případně od kdy, anebo zda zůstanou u preferencí jednotlivých stran. Podstatné je to také kvůli tomu, jak obě redakce budou vážit výstupy jednotlivých aktérů. Uvedu příklad: vystoupí-li v televizní debatě šéf lidovců Marian Jurečka, bude se to brát tak, že mluví za KDU-ČSL, nebo za koalici Spolu? A co předvolební debaty lídrů: je na místě zvát jen Petra Fialu a Ivana Bartoše, anebo i předsedy ostatních stran obou předvolebních koalic?
ČT: Průzkumy od února, zohledníme i koalice
„Česká televize připravuje tradiční zpravodajský servis z voleb, včetně debat a předvolebních průzkumů. Během prvního čtvrtletí dokončíme diskusi nad podobou vysílání, předvolebních debat i nad detailním designem průzkumů,“ uvedl pro INFO.CZ ředitel ČT pro vnější vztahy Vít Kolář. Zároveň nevidí nic, čím by mohlo prezidentovo nezvykle brzké vyhlášení voleb situaci okolo předvolebního vysílání ČT zkomplikovat. „Je to možná z našeho pohledu spíše výhoda, protože vždy jsme veškeré termíny – jak z hlediska vysílání, tak z hlediska volebního zákona – odpočítávali od předpokládaného termínu voleb. Teď je to snazší,“ dodává. Pokud jde o speciální pravidla předvolebního vysílání, praxe se podle Koláře nebude oproti minulosti v ničem měnit. „Pravidla volebního vysílání vydáváme zpravidla několik týdnů před volbami, bude to tak i letos. Jejich zásady ale nevybočují z Kodexu ČT, zákonů a minulé praxe.“
A pak jsou tu peripetie, jež souvisí se zmíněnou vysokou frekvencí tiskových prohlášení vlády. Kolář na to reaguje takto: „Ani v předvolebním čase nemůže zpravodajství a aktuální publicistika rezignovat na plnění běžných informačních povinností vůči veřejnosti. Nedovedu si například představit, že nebudeme vůbec vysílat tiskovku ministra na aktuální téma jen proto, že kandiduje.“ Každá situace je podle něj nicméně jedinečná a musí být redakčně posouzena. „Do vysílání je pak zařazena na základě významu, povahy, relevance a kontextu. Zároveň však ČT vždy dává prostor i opozičním názorům tak, aby byla zachována pluralita argumentů a postojů a prostor pro svobodné utváření názorů,“ zdůrazňuje Kolář.
Další téma: vznikající předvolební koalice. „Jsme si vědomi toho, že k předvolebním koalicím budeme muset nějak přistoupit, ale platí, že nejzásadnější je relevance informace a odstupňovaná rovnost,“ reaguje Kolář s tím, že ale nelze stanovit mechanická pravidla. „A zase si dovolím příklad: jestliže předseda jedné z koaličních stran nabourá opilý autem, neznamená to, že zprávu o incidentu budeme automaticky prezentovat jako zmínku o koaličním subjektu,“ vysvětluje Kolář.
Zbývají předvolební průzkumy. Česká televize je podle jeho slov začne zveřejňovat od února. „Protože během svátků a na začátku roku jsou podmínky pro sběr dat speciálně v době covidové nestandardní. Pak už budeme zveřejňovat data až do voleb. Náš poslední průzkum jsme zveřejnili tradičně po stranách s tím, že byl doplněn o informaci, jak by se voliči zachovali, kdyby strany kandidovaly v koalici. Do budoucna hodláme postupovat podobně, maximálně v souladu s volebním zákonem a jeho definicí předvolebních koalic.“
ČRo: Kvantita není jediné měřítko
„Vysílání Českého rozhlasu se bude volbám věnovat ve dvou rovinách,“ reagoval na dotazy INFO.CZ šéf tiskového oddělení Českého rozhlasu Jiří Hošna. V té první podle něj ČRo splní povinnost danou zákonem a všem kandidujícím subjektům odvysílá na svých stanicích jejich předvolební spoty. „Ve druhé rovině se ČRo bude volbám samozřejmě věnovat velmi podrobně redakčně. Určitě zařadí do svého vysílání debaty s lídry jednotlivých stran, odvysílá předvolební vizitky a podobně.“ Zeman Českému rozhlasu plány vyhlášením voleb dle Hošny nijak nezkomplikoval. „Říjnový termín voleb je – dá se říci – tradiční, takže jsme s ním v plánu našeho vysílání zhruba takto počítali. Naše programové priority to tedy nijak neovlivnilo.“
Pokud jde o speciální předvolební pravidla vysílání ČRo, Hošna naznačuje, že se nebudou nijak lišit od těch minulých. „ČRo vždy před volbami vydává pravidla předvolebního vysílání, kterými se musí řídit zaměstnanci i spolupracovníci ČRo,“ uvedl a odkázal na pravidla z loňského roku před krajskými a senátními volbami. Podle něj vstupují v platnost vždy v dostatečném předstihu, tedy nějaké dva měsíce před samotnými volbami.
Pokud jde o zmíněnou vyváženost a férový přístup všech relevantních politických stran do veřejnoprávních médií, Hošna dle očekávání upozorňuje, že se ČRo řídí zákonem a Kodexem ČRo. „A dbá na to, aby jeho vysílání bylo jako celek vždy vyvážené a objektivní. Když byste ale vysílání analyzoval čistě kvantitativně, tak z logiky věci je počet vystoupení vládních politiků průběžně vyšší. To je ale opravdu pouze kvantitativní analýza, která není a nemůže být jediným měřítkem,“ zdůrazňuje.
A pokud jde o předvolební koalice, ČRo dle jeho slov u všech mluvčích ve vysílání důsledně uvádí stranickou příslušnost. „Ve vysílání není problém jich u jednotlivých mluvčích uvést vícero, což se i běžně děje. Pokud má daná osoba více funkcí, které jsou pro její identifikaci v kontextu příslušné zprávy důležité, uvádíme je.“ K předvolebním průzkumům a případným koalicím je Hošna stručný: „Český rozhlas si vlastní průzkumy předvolebních preferencí nezadává.“
