Covid jako politikum. Britové a Američané si dobírají Němce za pomalé očkování

I když bylo Německo donedávna považováno za evropského premianta v boji proti covidu, v rychlosti očkování jsou dnes třeba USA a Velká Británie mnohem úspěšnější. Některá britská a americká média využívají německých potíží s vakcinací k výsměchu nejen Němcům, ale celé EU. Podle nich unie naráží na své „zkostnatělé“ předpisy a přebujelou byrokracii.

V první polovině loňského roku to přitom byli právě Britové, kdo mohl Němcům závidět. Britský premiér Boris Johnson tehdy věřil „promořovací strategii“ bez výrazných restrikcí, což zemi dovedlo na práh zdravotnické katastrofy a kolapsu nemocnic. Německo v čele s Angelou Merkelovou naopak přistoupilo velmi brzy k důrazným protiepidemickým opatřením, která pomohla Němcům k tomu, že dnes evidují dvakrát méně nakažených i zemřelých na covid než o něco menší Velká Británie.

Jenže jakmile se ve světě začalo proti covidu očkovat, Německo pověst premianta najednou ztratilo. Zatímco v zemi připadalo k 2. březnu na 100 obyvatel 7,9 aplikovaných vakcín, v Británii dostalo alespoň jednu vakcínu už 31,4 lidí ze sta, v USA pak 23,5. Německo je na tom sice stále o trochu lépe než Česká republika (6,1 dávky na konci února), ovšem to není žádná výhra. Jak nedávno připomněl například deník Die Welt, i Maroko (10,7) a Turecko (10,8) jsou na tom v rychlosti očkování výrazně lépe než Němci. O nedostižném Izraeli (96,1) není třeba mluvit.

Co se stalo? Proč národ, který je pověstný svou disciplínou a schopností organizace, není schopen proočkovat populaci alespoň tak, jak to dokázali Maročané? Důvodů je hned několik. Jak upozorňují i některé neziskové organizace, systém přihlášení a registrace očkovaných je v Německu příliš složitý, rozhodně složitější než v mnoha zahraničních zemích. Problém zůstává ale také v tom, že celá řadu Němců odmítala aplikaci vakcíny britsko-švédského konsorcia AstraZeneca. A tisíce těchto vakcín, připravených k použití, tak zůstávaly ve skladech.

Německá vláda nedokázala včas reagovat na antikampaň, která uvedení vakcín AstraZeneca na německý trh provázela a ke které se připojili i někteří lékaři, celebrity a policisté. „Připravenost policie nesmí být ohrožena možnou nespolehlivou vakcínou,“ uvedl 16. února v Mnichově předseda bavorských policejních odborů  Peter Pytlik. O nespolehlivosti vakcíny AstraZeneca bylo na základě některých zpráv přesvědčeno i mnoho dalších Němců. Ty navíc vystrašily i informace o možných vedlejších účincích a zdravotních potížích některých Švédů, očkovaných právě touto vakcínou.

Zástupci německého ministerstva zdravotnictví spolu s hlavním německým „virologem“ Christianem Drostenem sice tyto zprávy dementovali a vakcínu AstraZeneca označili za spolehlivou a bezpečnou, ovšem stalo se tak zřejmě příliš pozdě a předsudky vůči ní tak v Německu z části trvají. 

Odmítání „britsko-švédské“ vakcíny, spojené s byrokratickými překážkami a příliš složitým systémem registrace každopádně přispěly k tomu, že v Německu je dnes „proočkováno“ alespoň jednou dávkou v přepočtu na 100 obyvatel čtyřikrát méně lidí než ve Velké Británii a třikrát méně než v USA. A to si vzhledem k tradiční britsko-německé rivalitě nemohla britská (bulvární) média nechat ujít. „Nezávidíme vám!!!“ vzkázal Němcům britský deník The Sun. Zároveň vyjmenoval všechny volnočasové aktivity, od fotbalu až k rockovým koncertům, kterých by se očkovaní Britové mohli už v létě dočkat, zatímco neočkovaní Němci pravděpodobně budou muset zůstat doma.

Britský bulvár ale využil příležitosti také k tomu, aby spojil potíže Německa při vakcinaci s jeho členstvím v EU. Důvodem těchto potíže jsou podle něj i byrokratické předpisy unie, kterými se už – jak The Sun nezapomněly připomenout – Británie nemusí řídit.

Svou „protiunijní polívčičku“ si ale přihřála v souvislosti s pomalým očkováním i řada seriózních britských médií, včetně Financial Times. Noviny připomínají, že EU sice očekává ve druhém čtvrtletí ztrojnásobení přísunu vakcín na 300 milionů dávek, ovšem velkou neznámou zůstává připravenost států tyto vakcíny spotřebovat. „Pozornost se přesouvá od chybného procesu nákupu vakcín v EU k tomu, zda jsou členské státy připraveny masivně rozšířit svou vakcinační kapacitu během několika týdnů,“ uvedly noviny. Vedle Německa podle FT postupuje očkování velmi pomalu například i ve Francii, Nizozemsku nebo Itálii.

Také americké média přechází, s nadsázkou řečeno, od obrany k útoku. Zatímco loni v dubnu Evropa se zděšením sledovala zprávy o přeplněných newyorských krematoriích, která nestačí spalovat zemřelé, dnes jsou to americké noviny a agentury, kdo upozorňuje na potíže EU. A to právě v souvislosti s pomalým postupem očkování. „Německo, které bylo kdysi velkým vzorem v boji s pandemií, je nyní stejně jako jiné země přemoženo druhou vlnou,“ napsaly například New York Times. Nespokojenost Němců se podle novin zvětšuje a podpora „koronavirové“ politiky federální vlády se rozpadá. A očkovací program, zaměřený na spolupráci celé EU, se údajně zpomaluje. Americká agentura Bloomberg zase píše, že EU docházejí výmluvy. „Velké problémy lze napravit, ale tempo zůstává pomalé. Je třeba se učit od zemí, které to dělají správně,” odkazuje agentura na státy jako Dánsko či právě Velká Británie.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital