Definitivní konec soukromí? Nová technologie údajně rozpozná obličeje miliard lidí

Marek Kerles

24. 01. 2020 • 07:00

Americký startup Clearview oznámil, že disponuje gigantickou databankou s biometrickými údaji obličejů. Tvoří ji více než tři miliardy fotografií nejrůznějších lidí postahované z internetu. Aplikaci, kterou firma nabízí zákazníkům, už vyzkoušeli policisté v USA, kteří si ji pochvalují. Odborníci, včetně těch českých, mají však velké obavy z toho, že aplikace bude snadno zneužitelná.

Jedenatřicetiletý Hoan Ton-That, rodilý Australan s vietnamskými kořeny, se může podle některých komentátorů stát jedním z lidí, o kterých se dá říci, že zásadně změnili svět. Otázkou pouze zůstává, jaké hodnocení se k této změně v budoucnu přiřadí. Ton-That, žijící dnes v USA, má být totiž hlavním tvůrcem systému, schopného prakticky okamžitě identifikovat jakéhokoliv člověka, procházejícího se po ulici. Jak minulý týden napsal v titulku svého článku deník New York Times (NYT), jedná se o vynález „který by mohl ukončit soukromí, tak jak ho známe“.

Zatímco třeba policie je schopná porovnat fotografie řidiče s jeho elektronicky pořízenou fotografií v pase či řidičském průkazu, Clearview k fotce konkrétní osoby vyhledá další snímky z dovolené, práce, sociálních sítí, školních alb, prostě z celého všudypřítomného virtuálního světa, včetně mnoha osobních údajů. A přiřadí tedy jedinci mnohem dokonalejší a detailnější identitu, než by toho možná byl schopen on sám.

„Když jsem do aplikace vložila svoji fotografií, objevila se řada mých jiných snímků za posledních deset let, včetně těch, které jsem vůbec nikdy neviděla,“ uvedla Kashmir Hill, autorka článku v New York Times, která novou technologii za přítomnosti jejího tvůrce osobně vyzkoušela. O nečekaných možnostech nového systému podle ní svědčí fakt, že i když si na pořízeném „selfie“ zakryla rukou spodní část obličeje, systém byl přesto schopen najít dalších sedm jejích fotografií.

Každý je identifikovatelný

Je však to, co nabízí Clearview, skutečně spolehlivá a důvěryhodná služba? A pokud ano, je to legální? Odpověď na první otázku je víceméně jasná. Stoprocentně spoléhat na to, že Clearview vždy s jistou přiřadí k fotografii konkrétního člověka jeho skutečnou identitu, nelze. Tak naprosto dokonalé současné nejmodernější metody rozpoznávání biometrických parametrů ještě nejsou. Například pro potřeby policie však stačí už pravděpodobnost hraničící s jistotou. Nejde totiž o to, aby Clearview sloužil jako důkaz u soudu. Jde o možnost pachatele v davu či na veřejném místě rychle identifikovat, zadržet a teprve poté usvědčit pomocí dalších důkazů. A systém má ještě jednu podstatnou výhodu.

„S Clearview nemusíte srovnávat jen fotky lidí, kteří se dívají přímo do kamery. Můžete použít fotografie, které nejsou dokonalé. Člověk může být zachycený z profilu, mít na sobě klobouk nebo dokonce brýle,“ řekl NYT Nick Ferrara, policista z města Gainesville na Floridě. Obrazovou identitu člověka totiž systém poskládá z většího množství zdrojů, než jsou schopné poskytnout policejní databáze.

Oddělení, v němž pracuje Nick Ferrera, bylo jedním z těch, kterým firma Clearview zapůjčila rozpoznávací aplikaci na zkoušku. V praxi se tato zápůjčka velmi osvědčila. Na jejím základě se totiž údajně podařilo zadržet desítky pachatelů trestných činů od pedofilů, přes bankovní podvodníky až po klasické zloděje. Proto například policie v Gainesville zaplatila za roční licenci na využívání Clearview 10 000 dolarů. I v USA, kde jsou pravidla pro využívání osobních údajů mnohem benevolentnější než v Evropě, ale nová technologie vzbuzuje i obavy.

Clearview se hájí tím, že nedělá vůbec nic nelegálního. Vychází totiž výhradně z veřejných zdrojů. Na sociální sítě vkládají lidé každý den miliony fotografií, včetně fotek svých malých dětí či aktů. K tomu se přidávají nejrůznější databáze, seznamky, portréty zaměstnanců na stránkách firem. Pokud by si dal někdo tu práci, může za nějakou dobu zjistit o druhém člověku z počítače prakticky všechno. Clearview nedělá nic jiného, jen proces identifikace zdokonaluje a maximálně zrychluje v rozmezí několika vteřin. Je to tedy legální?

Anonymita skončila, zapomeňte

Třeba v sousedním Německu se o tom právě nyní vede rozsáhlá debata. Není totiž pochyb, že aplikace bude lákat a zřejmě už láká také evropské zákazníky. „Biometrické rozpoznávání obličejů na veřejných místech, ale také prostřednictvím osobních elektronických zařízení narušuje soukromí občanů,“ řekl deníku Süddeutsche Zeitung (SDZ) Ulrich Kelber, předseda Německého spolkového úřadu na ochranu osobních dat. Pokud podle něj budou lidé například vědět, že jsou na demonstracích nahráváni a jejich identita někam ukládána, budou se i v demokracii bát chodit demonstrovat.

SDZ vyjmenovává i další možná rizika. „Neexistuje žádný veřejný seznam zákazníků, nikdo neví, které úřady tento software používají. Úředníci by ho mohli využít ke sledování svých žen, vlády k identifikaci disidentů. Když policejní vyšetřovatelé nahrají fotografie, nakrmí jimi databázi Clearview, tedy systém, který nebyl nikdy nezávisle ověřen,“ upozorňuje Německý spolkový úřad na ochranu osobních dat.

Jenže základní otázka zní: je možné rozšíření předmětné aplikace vůbec zabránit? Nejrůznější, ovšem méně dokonalé systémy rozpoznávání obličejů se už používají zcela běžně, masivně s nimi ke sledování lidí operují například vlády v Číně a v Rusku, v rámci deklarovaného boje proti zločinnosti jsou ale stále populárnější i v demokratických zemích. Například německé ministerstvo vnitra plánuje, že kamery s „obličejovým softwarem“ instaluje postupně na 135 nádražích a 14 letištích.

Malte Engeler, německý soudce a odborník na ochranu dat, je přesvědčen o tom, že na Clearview není nic nelegálního. Systém srovnává s vyhledávacími nástroji, jako je Google, který také vyhodnocuje a zpracovává veřejné informace. „Jediný rozdíl spočívá v tom, že Clearview místo porovnání slov porovnává obrázky, a to pomocí algoritmu rozpoznávání obličeje,“ míní Engeler.

Fotografie jako veřejný majetek?

Nikdo přitom nepochybuje o tom, že debata o legálnosti či nelegálnosti nové aplikace bude ještě zesilovat a dostane se i do Česka. „Pokud by ji využila česká policie nebo tajné služby, jejichž činnost upravuje zvláštní zákon, my se o tom jako úřad vůbec nedozvíme,“ řekl INFO.CZ mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Tomáš Paták. Není každopádně podle něj v silách České republiky, aby sama legislativně upravila případné využívání Cleraview jak ze strany státních orgánů, tak třeba soukromých firem. „Na tom by se musela dohodnout celá Evropská unie,“ uvedl Paták. Diskuse o Clearview byla ale podle něj měla vést lidi znovu zamyšlení nad tím, co všechno dávají na sociální sítě a jaké informace a fotografie o sobě zcela dobrovolně poskytují. Právě z takových zdrojů totiž „sledovači obličejů“ vycházejí.

Jenže ani to podle některých odborníků nemusí znamenat, že je vytváření obrovských databank fotografií, jakou využívá Clearview, zcela v souladu s právem na ochranu soukromí. „To je složitá a stále naléhavější otázka. Podle mého názoru ale nelze úplně říci, že vše, co člověk dobrovolně zveřejní, může být někým jiným využito nebo zobchodováno,“ řekl INFO.CZ docent Daniel Novotný, který se na Teologické fakultě Jihočeské univerzity zabývá mimo jiné dopadem moderních technologií na společnost.

Rizika zneužití svého systému si údajně uvědomuje i jeho tvůrce. „Vždy bude existovat komunita špatných lidí, kteří nějakou technologii zneužívají,“ řekl Ton-That deníku New York Times. Jak ovšem upozorňuje NYT, i kdyby firma Clearview dostala zákaz systém používat, tabu už je jednou prolomeno. Pokud aplikace skutečně funguje tak, jak o tom svědčí první zkušenosti s jejím využíváním, hledání podle tváře by mohlo být stejně snadné jako „googlení“ jména. Každý, kdo jde po ulici, by byl okamžitě identifikovatelný, najít jeho domovskou adresu by byla jen otázka jednoho kliknutí. A to by byl podle NYT naprostý konec veřejné anonymity.

SDÍLET