Italská premiérka Giorgia Meloniová do konce roku splní předvolební slib, podle kterého Itálie odstoupí od čínské ekonomické iniciativy Pás a stezka. Zatímco Itálie má v této otázce jasno, středoevropská veřejnost je v názoru na to, jak vlastně ekonomické vztahy s Čínou řídit, poměrně rozdělená.
Závěry průzkumu veřejného mínění, který provedla společnost Ceper ve 12 zemích regionu CEE, jsou poměrně jasné. Ukazují, že největšími fanoušky spolupráce s Čínou jsou Srbové, Slovinci a Bulhaři, naopak čínský vliv chtějí nejvíce omezovat v Rumunsku, Česku a na Slovensku.
Na zjištěných datech z tuctu zemí regionu střední a východní Evropy lze ukázat větší trendy. Podle společnosti Ceper existují v otázce Číny poměrně výrazné rozdíly mezi severem a jihem. Zatímco v šesti jižních státech regionu CEE poměrně velká část veřejnosti upřednostňuje posílení ekonomických vztahů s Čínou, v dalších třech zemích na severu regionu jsou lidé spíše pro zachování ekonomických vztahů na současné úrovni.
Bulharsko a země bývalé Jugoslávie patří do první skupiny. Právě 50 % Černohorců, 48 % Srbů a 49 % Slovinců by si přálo posílit ekonomické vazby s Čínou. Také v Chorvatsku (38 %), Severní Makedonii (33 %) a Bulharsku (42 %) respondenti spíše podpořili silnější ekonomické vazby s říší středu.
Naopak v Rumunsku 42 %, na Slovensku 47 % a v Česku by 49 % obyvatel nezměnilo současnou úroveň ekonomických vazeb s Čínou. Tyto země by tak ani neprohloubily, ani neoslabily obchodní vztahy s asijskou velmocí. Vůči Číně nejkritičtější jsou přitom Rumuni: 35 % veřejnosti si přeje oslabit ekonomické vztahy s Pekingem, což je o 11procentních bodů více než v jiných zemích regionu.
Existuje však také třetí, poněkud nerozhodnutá skupina středoevropských zemí. V těchto zemích není propast mezi proponenty silnějších ekonomických vazeb a těmi, kdo prosazují status quo, nikterak významná. Ani posilování, ani oslabování či udržování ekonomických vztahů beze změny nemá v těchto společnostech více než 40% podporu.
Konkrétně: 28 % Rakušanů, 34 % Maďarů a 27 % Poláků se vyslovuje pro hlubší vztahy. Naopak 22 % Rakušanů a Maďarů a 13 % Poláků si přeje usilovat o slabší obchodní vztahy s Čínou.
Ceper provedl průzkum veřejného mínění ve 12 středoevropských zemích, v každé z nich se ptal tisíce vybraných respondentů, zda podporují posílení, nebo oslabení ekonomických vazeb mezi Čínou a jejich zemí.
Čínská ekonomická a geopolitická iniciativa Pásu a stezky oslavila v září své 10. výročí. Podle evropského statistického úřadu Eurostat byla Čína v roce 2022 největším partnerem EU s nejvyšší hodnotou vývozu. Zatímco v roce 2002 činil dovoz z Číny 7,8 % celkového dovozu zboží do EU, do roku 2022 pocházelo z Číny 20,9 % importu EU. Mezi evropskými členskými státy a asijskou zemí tak roste vzájemná závislost, kterou se západní politici snaží řešit strategií snižování rizik.
