„Létat je přece tak snadné“: Charles A. Lindbergh a jeho let přes Atlantik k nesmrtelnosti

Zlatá dvacátá léta (Golden Twenties), známá rovněž jako „léta, která řvala“ (Roaring Twenties), jsou kromě jiného dobou, kdy došlo k doposud největšímu rozmachu letecké dopravy. První vrchol příběhu moderních vzduchoplavců, jenž se začal psát na počátku 20. století, přišel v prosinci 1903, kdy bratři Wilbur a Orville Wrightovi na stroji Wright Flier, zvaném Flier I a později známém jako Kitty Hawk, několikrát vzlétli, či spíše „povyskočili“, do oblak. Druhým vrcholem „největšího dobrodružství nového století“ byl přelet Lamanšského průlivu Louisem Blériotem v červenci 1909. Tím třetím, poněkud smutným, pak souboje leteckých es za Velké války v letech 1914–1918. Nejslavnější kapitolu pionýrské éry letectví však napsal až v květnu 1927 americký důstojník Charles Lindbergh, který po startu v New Yorku a po více než třiatřiceti hodinách letu přistál v Paříži. A právě o něm bude dnešní, už čtrnáctý příběh našeho seriálu.

Ještě než se dostanu k samotnému Lindberghovi, nemohu se přece jen alespoň ve stručnosti nevrátit k počátkům moderního letectví. Ponechám-li stranou jeho „prenatální éru“, nelze začít jinak než již zmíněnými bratry Wrightovými – starším Wilburem (1867–1912) a mladším Orvillem (1871–1948). Oba nadšenci, kteří přišli na svět v Millville ve státě Indiana, respektive v ohijském Daytonu, se o létání zajímali od dětství, živila je nicméně nejprve novinařina a poté prodej, opravování a výroba jízdních kol; peníze, které úspěšným podnikáním získávali, investovali do svého koníčku, tedy do letectví. Po řadě pokusů a zkoušek (včetně využití aerodynamického tunelu), které vrcholily v Kitty Hawk v Severní Karolíně, realizovali 17. prosince 1903 ve stroji se zážehovým (spalovacím) motorem a s vlastnoručně vyrobenou vrtulí první čtyři lety, každý dva, z nichž pouze ten poslední, Wilburův, dlouhý bezmála dvě stě osmdesát metrů a trvající bez jedné vteřiny minutu, byl skutečně hodný toho jména. Právě v tento okamžik se zrodilo moderní letectví.

Autorem druhé slavné kapitoly létání byl pro změnu Francouz, inženýr Louis (Charles Joseph) Blériot (1872–1936), posedlý letadly podobně jako bratři Wrightové. Již v roce 1900 sestrojil vlastní ornitoptéru a poté po řadě ne zcela úspěšných pokusů se stroji vlastní výroby (přesněji řečeno výroby, na níž se významně podílel jeho společník, průmyslník a automobilový a letecký konstruktér Gabriel Voisin; 1880–1973) dosáhl 25. července 1909 grandiózního úspěchu, když na stroji Blériot XI vyhrál cenu britského deníku Daily Mail (úžasných tisíc liber šterlinků) za přelet kanálu La Manche. Sedmatřicetiminutový let, dlouhý pětatřicet kilometrů (anebo dvaadvacet mil, jak psali na Ostrovech), jenž začal v Les Barraques poblíž přístavu Calais a skončil v Doveru, se zapsal do dějin (nejen) letectví a z Blériota udělal rázem hrdinu a společenskou celebritu zároveň. Současně se Blériot stal i velmi úspěšným podnikatelem; stroje jeho výroby výrazně napomohly k vítězství dohodových spojenců v letecké válce proti Němcům v čele s jejich „leteckým esem“, Rudým baronem Manfredem Albrechtem svobodným pánem von Richthofenem (1892–1918), jenž byl další, byť poněkud jinou legendou počátků moderního letectví.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jak prestižním počinem překonání Atlantiku ve 20. letech bylo?
  • Proč i přes hvězdnou slávu postupně upadl Lindberg v nemilost velké části Američanů?
sinfin.digital