Americký prezident Donald Trump v deseti z uplynulých patnácti let neplatil žádné daně z příjmů. Informace, kterou před několika dny zveřejnil deník The New York Times, oživila v mnoha zemích včetně Česka debatu o přístupu občanů k příjmům politiků. Například ve Skandinávii mají lidé ze zákona právo vědět, nejen kolik si vydělal prezident nebo starosta, ale i jejich soused nebo příbuzný.
Americký prezident Donald Trump se podle zjištění deníku The New York Times léta vyhýbal placení daní tím, že vykazoval vyšší ztrátu než zisk. Trumpův právník se proti tomuto tvrzení ohradil, označil ho za nepřesné a požadoval dokumenty, na jejichž základě deník ke svým závěrům došel. Ty však novináři s odkazem na ochranu zdrojů odmítli poskytnout.
Zveřejňování daňových přiznání ústavních činitelů má v USA tradici, kterou ale Trump narušil. Své záznamy odmítl zveřejnit už před prezidentskými volbami v roce 2016 a na svém postoji nehodlá nic měnit ani před těmi následujícími, které Spojené státy čekají za měsíc.
Pokud by byl Trump prezidentem třeba ve Finsku, mlžení ohledně daní by mu neprošlo. „U nás jsou daňová přiznání veřejnou listinou. Naprosto každý člověk může jednoduchým dotazem zjistit výši příjmů jakéhokoliv jiného občana státu,“ řekl zpravodaji INFO.CZ při jeho návštěvě Finska helsinský novinář Jussi Laitinen.
Stačí poslat dotaz e-mailem nebo poštou, za určitých podmínek to lze udělat i přes telefon. Odpověď přijde okamžitě. „Znám ale jen velmi málo lidí, prakticky nikoho, kdo by si takhle zjišťoval informace o sousedech,“ uvedl Laitinen. Finové si podle něj spíše ověřují, jak jsou na tom platově příslušníci některých profesí. „Moje kolegyně si například chtěla založit blog a tak se podívala, kolik si vydělává jedna známá módní blogerka.“
