Mississippská bublina ukázala, jak ničivý může být pro stát dobrodruh se skvělým marketingem

HalfPageAd-1

Michal Půr

03. 04. 2020 • 08:00

Nejspíš nikdy neovlivnil jeden člověk tak negativně ekonomiku celé země jako skotský gambler, dobrodruh a ekonom John Law. Když v roce 1717 krátce po smrti Ludvíka XIV. vstupoval na francouzský dvůr, nikdo netušil, že se stane pro celou zemi během několika let pohromou, přestože zapříčiní nevídanou revoluci. Avšak založenou na špatných výpočtech.

Mobile-rectangle-3

Francie byla na začátku 18. století ve velmi špatném stavu. Po ničivých válkách v 17. století, o nichž jsme psali v předchozím díle našeho seriálu, měla nejen zubožené obyvatelstvo, ale byla také velmi silně zadlužená. Ludvíka XIV., který po sobě zanechal dluh asi 2,4 miliardy livrů, na trůnu vystřídal tehdy nezletilý Ludvík XV. Celé zemi tak de facto vládnul vévoda Filip Orleánský. Ten hledal někoho, kdo by mu pomohl vypořádat se s obrovským dluhem, a narazil právě na Johna Lawa, který se již v minulosti snažil neúspěšně přesvědčit skotskou vládu, aby založila takzvanou úvěrovou banku, jež by byla zajištěna pouze pozemky.

Francouzi byli k jeho tehdy netradičnímu nápadu mnohem chápavější a v roce 1716 dovolili vznik Banque Générale. Ta prakticky okamžitě začala tisknout vlastní bankovky, vydávat dluhopisy a prodávat akcie. Law žil v domnění, že není třeba, aby peníze byly kryté alespoň nějakou hodnotou. Domníval se, že stačí, aby hotovost obíhala co nejrychleji, což považoval za skvělý ekonomický impuls. To byl samozřejmě fatální omyl, přestože jeho původní úvaha, že bankovky samy o sobě hodnotu nemají, byla správná.

Francouzská vláda ovšem udělala chybu, když nařídila, aby se daně v celé zemi platily bankovkami, které tiskla právě Banque Générale. Během velmi krátké chvíle se Banque Générale proměnila v Banque Royal, jejímž akcionářem se stal pouze stát a celá instituce v podstatě centrální bankou, která jediná mohla tisknout bankovky.

To vzbuzovalo v investorech dojem, že bance se nemůže nic stát a jmění do ní uložené je v bezpečí. To se odrazilo i na ceně akcií finanční instituce, které utěšeně rostly a Filip Orleánský tak pustil skotského ekonoma teoretika z dohledu. Ten se mezitím nadchl do osidlování údolí řeky Mississippi, kde do té doby byly zejména bažiny a krokodýlové. Law založil Mississippskou společnost, jejíž akcie začal prodávat.

V roce 1718 se jedna akcie Mississippské společnosti prodávala za 500 livrů a Law nadále pokračoval v šíření báchorek o nezměrném nerostném bohatství, na které Francouzi v Americe narazili. Zkazky jen potvrzovalo založení nového města New Orleans a příliv francouzských migrantů. Banque Royal rozdávala nekryté úvěry ve velkém a akcie začaly raketově růst. Aby Law mohl uskutečnit své plány, začal tisknout peníze v obrovském množství. Nakonec se mu podařilo zlomit nedůvěru i původně skeptických investorů a během roku se hodnota akcií vyšplhala až na takřka 20 tisíc livrů. Zdánlivý úspěch navíc vedl k tomu, že francouzská vláda skotskému dobrodruhovi v podstatě odevzdala kontrolu nejen nad koloniální politikou v Americe, ale po celém světě.

Z tehdejší doby pochází slovo „milionář“, protože poměrně velké množství investorů závratně zbohatlo. A to do té míry, že se i prodej domu a nákup akcií mohl jevit jako dobrý nápad. Zejména skeptičtější investoři se ovšem kolem roku 1720 začali akcií postupně zbavovat a nechali se vyplácet ve stříbře či jiných cennostech. Law správně vytušil, že podobné chování zásadně ohrožuje jeho „byznys“ a nechal obchody se stříbrem a cennostmi zakázat. Pokles ceny akcií se mu ovšem zastavit nepodařilo.

S raketově rostoucí inflací začalo postavení skotského dobrodruha u francouzského dvora slábnout. Filip Orleánský jej nakonec odvolal a Law raději utekl ze země, což jej zřejmě zachránilo od jisté smrti. Trh s akciemi okamžitě zkolaboval, a i když vláda nabídla, že bezcenné bankovky promění investorům a občanům za stříbrné livreje, devalvace byla obrovská. Lidé stáli ve frontách s pytli narvanými bankovkami, za něž dostali jen velmi mrzkou hodnotu.

Víra ve francouzské finančnictví a ekonomiku byla silně otřesena. Ludvík XV. měl obrovské problémy s financováním státu, protože bojoval s nedůvěrou investorů. Francouzi se z této rány fakticky už nikdy nevzpamatovali a prasknutí Mississippské bubliny v konečném důsledku vedlo i k územním ztrátám.

Zámořské kolonie Francouzů začali obsazovat Britové, pro něž nebyl problém získat kapitál, protože jejich ekonomika a finančnictví budily důvěru. Francouzi platili stále větší úroky, a když v 80. letech 18. století nastoupil na trůn Ludvík XVI., zjistil, že právě obsluha státního dluhu spolyká polovinu ročního rozpočtu. V roce 1789 svolal ze zoufalství francouzský parlament, který nezasedal více než století. A odstartoval tak Francouzskou revoluci. Osud celé země byl na dlouho zpečetěn.

SDÍLET

Billboard-bottom-1