Mississippská bublina ukázala, jak ničivý může být pro stát dobrodruh se skvělým marketingem

Nejspíš nikdy neovlivnil jeden člověk tak negativně ekonomiku celé země jako skotský gambler, dobrodruh a ekonom John Law. Když v roce 1717 krátce po smrti Ludvíka XIV. vstupoval na francouzský dvůr, nikdo netušil, že se stane pro celou zemi během několika let pohromou, přestože zapříčiní nevídanou revoluci. Avšak založenou na špatných výpočtech.

Francie byla na začátku 18. století ve velmi špatném stavu. Po ničivých válkách v 17. století, o nichž jsme psali v předchozím díle našeho seriálu, měla nejen zubožené obyvatelstvo, ale byla také velmi silně zadlužená. Ludvíka XIV., který po sobě zanechal dluh asi 2,4 miliardy livrů, na trůnu vystřídal tehdy nezletilý Ludvík XV. Celé zemi tak de facto vládnul vévoda Filip Orleánský. Ten hledal někoho, kdo by mu pomohl vypořádat se s obrovským dluhem, a narazil právě na Johna Lawa, který se již v minulosti snažil neúspěšně přesvědčit skotskou vládu, aby založila takzvanou úvěrovou banku, jež by byla zajištěna pouze pozemky.

Francouzi byli k jeho tehdy netradičnímu nápadu mnohem chápavější a v roce 1716 dovolili vznik Banque Générale. Ta prakticky okamžitě začala tisknout vlastní bankovky, vydávat dluhopisy a prodávat akcie. Law žil v domnění, že není třeba, aby peníze byly kryté alespoň nějakou hodnotou. Domníval se, že stačí, aby hotovost obíhala co nejrychleji, což považoval za skvělý ekonomický impuls. To byl samozřejmě fatální omyl, přestože jeho původní úvaha, že bankovky samy o sobě hodnotu nemají, byla správná.

Barták: EU musí přijít s ambiciózním plánem, jak pomoci lidem. Jinak hrozí bolestivé důsledky

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital