Němci chtějí vyplatit bilion korun za konec uhlí. Částka ale nemusí být konečná

HalfPageAd-1

Marek Kerles

16. 01. 2020 • 17:30

Německá vláda se dohodla s vládami spolkových zemí na podmínkách ukončení uhelné energetiky v zemi. Na zmírnění sociálních a ekonomických důsledků útlumu těžby a dalšího využívání uhlí má jít až 40 miliard eur. Dohoda se dotkne i firem Leag a Mibrag, v nichž má podíl český miliardář Daniel Křetínský a v Leagu i skupina PPF. Do elektráren a dolů, které obě firmy provozují, má směřovat 1,75 miliard eur (44,8 miliardy korun), většina na rekultivaci po těžbě. Částka ovšem nemusí být konečná, protože jednání o kompenzacích dále probíhají.

Mobile-rectangle-3

Dohoda je součástí takzvané „energiewende“, tedy avizovaného přechodu Německa na obnovitelné zdroje energie. Vláda rozhodla o tom, že poslední uhelná elektrárna v zemi ukončí provoz nejpozději v roce 2038, s největší pravděpodobností se tak ale stane už o tři roky dříve. „Německo si předsevzalo něco opravdu velkého. Určitě to dokážeme,“ komentoval německý ministr financí za sociální demokracii Olaf Scholz schválený plán útlumu těžby a využívání uhlí. Ministryně životního prostředí Svenja Schulze dodala, že osm „velmi starých a špinavých“ hnědouhelných elektráren by mělo být odpojeno od sítě velmi rychle, první už do konce tohoto roku. „Výstup z využívání uhlí začíná okamžitě. Je to závazné,“ tvrdí Schulze.

Jednání se spolkovými zeměmi i energetickými společnostmi byla podle ní náročná, ale úspěšná. „Jsme první zemí na světě, která se vzdá využívání energie z uhlí i jádra,“ vyzdvihla Schulze. Poslední jaderný reaktor v Německu má být odstaven už v roce 2022. Výkon atomových i hnědouhelných elektráren by měly plně nahradit obnovitelné zdroje, zejména větrné elektrárny a solární panely.

Na zmírnění sociálních a ekonomických důsledků útlumu těžby a využívání uhlí v energetice vyčlenil německý kabinet již zmíněných 40 miliard eur (takřka bilion korun), určených jak pro dotčené spolkové země, tak pro velké energetické společnosti. Koncern RWE AG, který provozuje doly a uhelné elektrárny na západě země, by měl takto získat postupně odškodné 2,6 miliardy eur (67 miliard korun). Do východoněmeckých elektráren a dolů by pak mělo směřovat ze státního  rozpočtu jako kompenzace nákladů útlumu uhlí dalších 1,75 miliardy eur. Na východě provozují doly a hnědouhelné elektrárny firmy Mibrag a Leag, z nichž v první jmenované drží podíl český miliardář Daniel Křetínský a ve druhé je spolu s Křetínským spoluvlastníkem i skupina PPF dalšího českého miliardáře Petra Kellnera.

Zajímavá může být i odpověď na otázku, proč má „východ“ dostat jako odškodné méně peněz než „západ“. „Provozovatelé elektráren na východě dostávají menší kompenzaci proto, že tam jde do sítě méně energie,“ napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Druhým důvodem je fakt, že po sjednocení Německa byly východní elektrárny modernizovány. „Proto jsou celkově čistší a mohou být provozovány déle než na západě,“ uvedly FAZ.

Tomu odpovídá i scénář postupného odstavování uhelných zdrojů. Nejdříve ukončí mezi lety 2020 až 2024 postupně provoz 9 elektráren koncernu RWE. První východoněmecká elektrárna Jänschwalde A, spravovaná firmou Leag, přijde na řadu až koncem roku 2025. Harmonogram útlumu uhelné energetiky v Německu, včetně výše odškodného pro spolkové země a energetické firmy, však stále není definitivní a může být teoreticky změněn. Vláda totiž musí svůj návrh podmínek útlumu předložit ve formě zákona parlamentu, k čemuž se chystá do konce ledna.

Zákon může teoreticky narazit na odpor Zelených a poslanců dalších stran, kterým se nelíbí některé kompromisy, jež vláda uzavřela se spolkovými zeměmi i provozovateli elektráren. Týká se to například nového bloku uhelné elektrárny Datteln 4 u Dortmundu. Tento blok byl dokončen teprve v říjnu loňského roku, uhelná komise vlády ale doporučila, aby nebyl vůbec uveden do provozu. Vládní návrh „odchodu z uhlí“ však jeho provoz dovoluje s tím, že se jedná o nejmodernější elektrárnu s mnohem menší produkcí emisí než starší bloky. S tím však Zelení nesouhlasí a tvrdí, že podle některých studií bude navzdory čistějším technologiím Datteln dokonce ještě větším producentem CO2 než řada elektráren, které mají být vyřazeny z provozu v nejbližších letech.

Právě takové a podobné spory by mohly podle německých komentátorů ještě ohrozit citlivý kompromis, který se vládě podařilo ve věci postupného konce uhelné energetiky v Německu dojednat. Zatímco má ale německá vláda už dnes poměrně jasno v tom, kdy a jak dojde k odstavení uhelných a jaderných elektráren v zemi, s plánem na jejich náhradu je to složitější. I když totiž vládní plán počítá s další masivní výstavbou větrných a solárních zdrojů, výstavba už dnes naráží v mnoha regionech na odpor obyvatel. Ti totiž nesouhlasí s tím, aby v jejich sousedství vyrostly nové větrníky, a brání se žalobami.

Jestliže má Německo na základě vládního plánu zvýšit do roku 2030 podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ze současných 40 % na 65 %, musí se přitom podle odborníků do té doby „zastavět“ větrníky zhruba 2,1 % dosud volné krajiny. Někteří němečtí politici proto navrhují, aby lidé za souhlas s výstavbou větrníků dostali „zaplaceno“, další žádají naopak přijetí zákonů, které by usnadnily a zrychlily proces povolování výstavby obnovitelných zdrojů.

SDÍLET

Billboard-bottom-1