Pomoz ukončit válku, Angelo, zaznívá v Německu. Exkancléřka zatím mlčí

Mohl by se prezident Miloš Zeman stát prostředníkem v jednání mezi Ukrajinou a Ruskem? Vzhledem k jeho dosavadním postojům se to může zdát jako zcela nemístná úvaha. Podobné dilema teď řeší Němci ve vztahu k exkancléře Merkelové. Ta proslula nadstandardními vztahy s Putinem a také našeho souseda uvrhla do údajně příliš velké energetické závislosti na Rusku. Přesto se ozývá volání, že právě bývalá kancléřka je tím, kdo by se měl stát prostředníkem pro rusko-ukrajinské rozhovory.

Na úvod je třeba konstatovat, že nelze srovnávat takřka servilní vztah Miloše Zemana k ruskému prezidentovi se vztahem Putina a Angely Merkelové. I tak tu lze ale najít určité podobnosti. Merkelová měla jako nejmocnější politička Evropy ze všech západních lídrů k Vladimiru Putinovi nejblíž, což se mezi oběma státy projevovalo mimo jiné v ekonomické rovině. A jestliže dnes Miloši Zemanovi mnozí vyčítají, že náhle „obrátil“ a z „milého Vladimira“, jak jej oslovil kdysi v osobním dopise, pod tlakem okolností náhle udělal „šílence , pak podobnému obvinění z přílišné naivity vůči Putinovi čelí i německá exkancléřka.

„Merkelová udělala ze své země rukojmí ruské energetiky,“ napsal nedávno deník The Wall Street Journal. Války podle něj mohou měnit reputaci politiků i po jejich odchodu z politiky. To je podle novinářů z WSJ případ bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, který odmítl prodat zbraně Ukrajině, ale právě i Angely Merkelové. „Bývalá německá kancléřka udělala ze své země rukojmí ruské energetiky, naprosto špatně odhadla Vladimira Putina a udělala příliš málo pro obranu NATO. Její nástupce se tohoto dědictví do týdne zbavil,“ napsal The Wall Street Journal.

Jenže jedna věc je změna reputace politiků kvůli válce a druhá jejich schopnost či vůle tuto reputaci napravit. A tady se (možná až překvapivě) ukazuje, že někteří Němci vyjednávací schopnosti Merkelové výrazně nadřazují nad její dřívější „naivitu“.

Merkelová má největší důvěru

Podle nedávnému průzkumu deníku Bild s více než 1000 respondenty si těsná většina Němců (51 %) myslí, že by se Merkelová měla aktivně ucházet o roli hlavního prostředníka v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Proti by bylo 38 % respondentů. Žádný jiný bývalý či současný politik v Německu, včetně kancléře Scholze, takovou důvěru nemá.

sinfin.digital