Přelomová strategie, nebo ideologický experiment? Evropská komise vytvoří „beztabákovou generaci“

Evropská komise zkraje února představila svůj nový velký plán boje proti rakovině. Unijní exekutiva jeho prostřednictvím chce utlumit trend růstu těchto zhoubných onemocnění, počítá proto do roku 2040 s vytvořením takzvané „beztabákové generace“. Odborníci jsou však skeptičtí. 

Evropské statistiky úmrtí na rakovinu příliš naděje nedávají. Nemoci jen loni podlehlo 1,3 milionu Evropanů, 2,7 milionům lidí pak byla rakovina nově diagnostikována. Tato čísla navíc rostou – a bez rozhodné akce, tvrdí Evropská komise, dál porostou. Bez razantní změny by se do roku 2035 mohl počet nových případů onemocnění zvýšit o čtvrtinu – což by rakovinu zařadilo na první místo žebříčku nejčastějších důvodů úmrtí. 

Boj se zhoubnou nemocí tak patří mezi hlavní zdravotní priority Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Podle odborníků totiž jde minimálně 40 procentům nových případů předejít; patrné je to zejména u rakoviny plic, která v devíti z deseti případů propuká právě kvůli užívání tabáku. I proto se chce evropská exekutiva zaměřit hlavně na tabák, byť pod restriktivním drobnohledem bude i alkohol či znečištění ovzduší. 

Komise v rámci svého plánu přišla s konceptem vytvoření „beztabákové generace“. Co přesně to znamená? Podle plánů unijní exekutivy nic menšího, než že se podaří snížit počet uživatelů tabáku v příštích letech o 80 procent ke konečnému cíli – méně než 5 procent lidí užívajících tabák do roku 2040. Komise počítá i s jednou mezizastávkou v roce 2025 – tehdy by měl v souladu s cíli WHO počet uživatelů tabáku klesnout ze současných asi 25 procent na přibližně 20 procent. 

Jak se chce unijní exekutiva k tomuto cíli dostat? „Komise bude i nadále klást důraz na ochranu na ochranu mladých lidí před škodlivými důsledky cigaret a dalších souvisejících produktů,“ stojí v jejím plánu. O něco více konkrétně Komise zmiňuje, že plánuje více zdanit tabákové výrobky, definitivně nastavit stopku příchutím a více zrestriktivnit tabákovou reklamu, propagaci a sponzorství tabáku na internetu a sociálních médiích.

Kromě toho také Komise do roku 2023 navrhne, aby se rozšířila působnost Doporučení Rady o nekuřáckém prostředí – jednak aby se týkalo více produktů – včetně i takzvaných e-cigaret či zahřívaných tabákových výrobků typu IQOS či glo –, jednak chce rozšiřovat zóny, kde nebude užívání tabáku dovolené – a to včetně vnějších prostorů. Podle evropské komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové bude i díky tomu možné zajistit prevenci asi u 40 procent nových případů rakoviny. „Budeme naši pozornost zaměřovat ke všem klíčovým rizikovým faktorům rakoviny: nejen kouření a konzumaci alkoholu, ale také vůči obezitě, nedostatku fyzické aktivity či vlivu vůči znečištění a karcinogenním látkám a infekcím,“ dodala komisařka během představení plánu.

Někteří experti nicméně nad plánem Evropské komise kroutí hlavou. Například podle bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila se Evropská komise příliš soustředí na abstinenci – a téměř vůbec na způsob, jak závislosti snižovat. „Není možné si myslet, že se někdy staneme společností bez drog, alkoholu, tabáku či hazardu. To je podle nás nerealistický cíl. Mnohem reálnější by to bylo, pokud by stát, případně Evropská unie začaly výrazněji podporovat méně rizikové alternativy ke škodlivým produktům. Pak je možná i skutečná změna o desítky procent, pouze restriktivním způsobem se tam však nedostaneme,“ vysvětluje pro INFO.CZ Vobořil, aktuálně výkonný ředitel Institutu pro racionální drogovou politiku. 

O tom, že přístup omezování závislosti prostřednictvím méně rizikových alternativ funguje, svědčí podle Vobořila třeba případ Švédska. „Švédsko je vlastně jediná evropská země, která splnila cíl snížit kouření o 20 procent. A dosáhlo toho zejména za pomoci substituce – například snusu, tedy bezdýmého tabáku, který se dává pod jazyk. To jsou ty realistické možnosti,“ míní Vobořil. Švédsko je skutečně podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru na posledním místě Evropy v užívání tradičních cigaret a doutníků – podíl kuřáků v populaci je tam pouze sedm procent, oproti 23 procentům v celé Evropské unii a 30 procentům v Česku. 

„Osobně si myslím, že Komise se točí v zastaralých úvahách směrem k abstinenci. Že chce přesvědčit mladé lidi, aby zcela abstinovali od jakýchkoliv rizikových látek a rizikového chování jako takového – včetně například hazardu. Ale to zkrátka neodpovídá lidské psychologii, neodpovídá současným znalostem ze sociologie, zkrátka to není možné. Takové úvahy jsou jen ideologickým uvažováním,“ tvrdí Vobořil. „Jistě, restriktivní kroky Komise povedou ke snížení podílu kuřáků. Ale pouze o jednotky procentních bodů. Pokud by se Komise zaměřila na minimalizaci škod a rizik, dokázala by podíl kuřáků snížit o desítky procentních bodů,“ uzavírá Vobořil. 

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital