Pandemie koronaviru odhalila, že zimní cestovní ruch ve střední Evropě je obr na hliněných nohou. Do státních pokladen přináší miliardy, stačí ale málo, aby se zcela zhroutil. Politici by proto možná měli přemýšlet o tom, zda sázka na lyžování jako trvalý zdroj peněz a zaměstnanosti v mnoha středoevropských regionech není do budoucna příliš riskantní.
Důkazem je současný spor mezi několika státy EU o to, kdy a jak by se měly v době pokračující pandemie koronaviru otevřít sjezdové areály. Zatímco francouzská, německá a italská vláda požadují, aby se kvůli nebezpečí nového šíření nákazy začalo raději lyžovat až v půlce ledna, Rakousko, Švýcarsko i Česko jsou tvrdě proti. A trvají na možnosti otevření středisek už na Vánoce.
Při pohledu na změřitelný hospodářský význam zimního cestovního ruchu (zejména v Rakousku) není divu. Podle oficiálních dat rakouského Statistického úřadu dosáhl loni zimní cestovní ruch v Alpách obratu takřka 15 miliard EUR (397 miliard korun), přičemž „turismus“ celkově (tedy i s příjmově slabší letní sezónou) tvoří oficiálně kolem 6 % rakouského HDP. Někteří analytici ale tvrdí, že to se všemi nepřímými dopady klidně může být i dvojnásobek.
Ať už je podíl cestovního ruchu na HDP jakýkoliv, jisté je, že zimní sezóna bez lyžování by dnes v Rakousku znamenala hospodářskou katastrofu. Proto ministryně cestovního ruchu Elisabeth Köstingerová odpověděla na německo-francouzsko-italské plány na letošní uzavření evropských sjezdovek jednoznačně.
„Určitě si nenecháme diktovat jinou zemí, kdy máme něco otevřít,“ řekla Köstingerová v úterý rozhlasové stanici Bayerischer Rundfunk. Rakousko by podle ní nikdy nenavrhovalo, kdy se mají například v Německu zavřít školy nebo kadeřnictví. Kancléř Sebastian Kurz přispěchal s prohlášením, že Rakousko přijalo taková hygienická a bezpečnostní opatření, aby na sjezdovkách k žádnému šíření koronaviru nedocházelo. Až v pondělí skončí rakouský lockdown, chtějí Rakušané 20. prosince oficiálně zahájit lyžařskou sezonu.
