ANALÝZA | Prezident Vladimir Putin vyhlásil za cíl, aby se Rusko dostalo v žebříčku Doing business do dvacítky nejlepších. Pro roky 2012–2018 se mu to nepodařilo, byť země udělala obrovský skok ze 120. místa. Pro Rusko to přináší veskrze pozitivní změny, na pozadí je ale vidět také ruská obsese mezinárodním srovnáním, ačkoli ta je poměrně selektivní, když například index korupce nechává zpravidla všechny, kromě pár novinářů, klidnými.

Úkol dostat Rusko do TOP 20 padá i na ministerstvo ekonomického rozvoje pod vedením tradičně snaživého Maxima Oreškina. Resort připravil plán, jak zlepšit postavení země, a jsou to opatření, proti kterým lze asi jen těžko něco namítat: zjednodušení stavebních povolení, posílení práv minoritních akcionářů či zjednodušení připojení do elektrické sítě. Rusko lze v tomto směru chválit za pokrok i za to, že v daných oblastech zintenzivnilo svoji snahu. Ostatně, i k tomu konkrétní žebříčky slouží.

Problémem ale je, že podobně jako každé mezinárodní srovnání, i žebříček Doing business má své nedostatky, které jsou nakonec terčem výhrad i u nás. Kriticky uvažujícího čtenáře už může leccos napadnout u faktu, že Ruská federace stojí v tabulce zaznamenávající jednoduchost byznysu výše než Česká republika, ale také třeba Japonsko, Švýcarsko či Nizozemsko. A hned do první desítky se dostala třeba Severní Makedonie.

Twitter je extrémně toxický. Ukradli mi digitální život, říká smazaný youtuber Bratříček

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital