Drtivou podporu má mezi obyvateli Finska vstup země do NATO, avizovaný finským prezidentem i premiérkou. Podle Finů, se kterými mluvilo INFO.CZ, může být členství v Severoatlantické alianci zárukou toho, že Finsko neztratí svou těžce vydobytou nezávislost. Proti vstupu do NATO je jen minimum obyvatel země. A to i přes ruské hrozby.
Čtyřiašedesátiletý Pasi Kiiliäinen bydlí u městečka Tuusula, zhruba čtyřicet minut cesty z Helsinek. Je majitelem malé stavební firmy, má čtyři děti a dvě vnoučata a až donedávna nepatřil k lidem, kteří by měli nějaké militantní názory nebo dokonce sklon k militarismu. Když ale ve středu oznámil finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová, že podporují vstup dosud neutrálního Finska do NATO, přivítal toto rozhodnutí nejvyšších finských politiků s nadšením.
„Podle mě je to největší událost ve finské historii od vyhlášení nezávislosti země v roce 1917,“ uvedl Pasi Kiiliäinen v rozhovoru pro INFO.CZ. I když prezident a premiérka zatím jen oznámili podporu vstupu do NATO, po které musí k případné žádosti následovat příslušný legislativní proces, podle Pasiho je jen otázkou času, kdy se Finsko skutečně stane členem Severoatlantické aliance.
„Věřím, že po tom, co jsme viděli agresi ruské armády na Ukrajině, všichni pochopili, že vstup do NATO je správný a vlastně i jediný možný krok,“ míní Pasi. Ve Finsku dnes podporuje členství země v alianci podle něj kolem 80 % obyvatel, podobně drtivou podporu má tento krok i ve dvousetčlenném finském parlamentu, v němž je zastoupeno deset politických stran.
„Jen ve Vasemmistoliitto (Svaz levice, pozn. red), což je strana bývalých radikálních komunistů, jsou někteří členové proti,“ řekl Pasi. Také na sociálních sítích lze podle něj občas nalézt příspěvky lidí, kteří „věří všemu, co Kreml říká“, ale jedná se o naprosté výjimky. Naprostá většina Finů souhlasí s tím, aby Finsko posílilo svou bezpečnost vstupem do NATO.
