Snížení daní proti koronavirové krizi nefunguje, zní z Rakouska a Německa

 FOTO: Reuters

Marek Kerles

31. 07. 2020 • 10:39
Miliardy, o které stát přijde tím, že v koronavirové krizi sníží daně podnikatelům, se údajně do ekonomiky nevracejí. Zjistily to nezávisle na sobě dva výzkumné ekonomické instituty v Německu a Rakousku. Podle nich  se totiž snížené daně dnes nijak zvlášť nepromítají do zvýšené poptávky po zboží a službách.

Snížení nebo odpuštění daní je jedním ze základních opatření, která v pokračující koronavirové pandemii mají pomoci znovu takzvaně „nastartovat ekonomiku“. Představa vlád je následující: Tím, že podnikatel bude ze zisku z prodeje zboží odvádět méně peněz státu, bude moci snížit (nebo udržet) ceny a tím zvýšit poptávku po svém zboží či službách. A zvýšený či stabilní obrat pak znamená i více peněz do ekonomiky a větší zaměstnanost.

Takový scénář ale zůstává v koronavirové krizi údajně daleko za očekáváním. Z analýzy vídeňského Momentum Institutu vyplývá, že snížení daně z obratu či daně z přidané hodnoty, zavedené jako ekonomický stimul rakouskou vládou, nemá na ekonomiku prakticky žádný pozitivní vliv. Podnikatelé buď toto snížení nepřevedli také na spotřebitele, nebo spotřebitelé na snížení dostatečně nereagují. O razantně zvýšené poptávce se každopádně mluvit nedá.

Podle výpočtu Momentum Institutu by se spotřeba po sérii vládou schválených daňových úlev měla v Rakousku přímo v souvislosti s těmito úlevami zvýšit pouze o 1 %, tedy o zhruba o 170 milionů EUR (4,43 miliardy korun). Naproti tomu státní kasa (a tedy i daňoví poplatníci) přišla kvůli sníženým daním celkově o 4 miliardy EUR (105 miliard korun).

Vláda snížila daňovou sazbu na potraviny a nápoje v restauračním a hotelovém průmyslu, v pekárnách a obchodech s masem, stejně jako na kulturní akce a knihy na 5 %. „V zásadě však zůstává otázkou, zda je snížení daní vhodným prostředkem k dosažení cíle spolkové vlády, kterým by měla být podpora podnikání,“ stojí v analýze Momentum Institutu. Hlavní autorka studie Anna Hehenbergerová poukazuje i na předchozí zkušenosti s podobným opatřením v jiných zemích, například ve Velké Británii a ve Francii. Ani tam nemělo snížení daní, zejména DPH, údajně žádný výrazný přímý vliv na nárůst dlouhodobé spotřeby.

A platí to zatím i v koronavirové krizi v Rakousku. Aby měla snížená DPH v restauracích smysl pro nastartování ekonomiky, museli by lidé na jejím základě začít do restaurací chodit a více utrácet. Jenže to se zatím neděje a otázkou zůstává, zda se to vůbec dít bude. Pak je ale, jak tvrdí Hehenbergerová, snížení daně na něco, co lidé nekupují nebo kupují málo, pro restauratéry „málo užitečné“.

Autorka studie se proto ptá, zda by pro stát a jeho hospodářství nebylo obecně lepší, kdyby místo odpuštění nebo snížení daní podpořil firmy a společnosti „rychle a přímo“ a pomohl jim tak jen překonat momentální krizi. Také v Německu, kde vláda schválila snížení DPH minimálně do konce letošního roku, zatím toto opatření údajně k žádnému výraznému zvýšení spotřeby nevedlo. Podle německého Ifo-Institutu by mělo pomoci zvednout spotřebu a tedy i produkci pouze o 0,2 procentního bodu, což představuje hodnotu zboží a služeb zhruba v ceně 6,5 miliardy EURO.

SDÍLET