Obnova Ukrajiny by neměla začít až po konci války, ale hned. Shodli se na tom na dnešní konferenci v Berlíně předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a německý kancléř Olaf Scholz. EU je podle Leyenové připravena posílat na Ukrajinu každý měsíc zhruba 1,5 miliardy EUR (39 miliard korun). Otázka, kdo a jak zaplatí zbytek nákladů na obnovu válkou poničené země, však není dořešena. A to mimo jiné kvůli sporu mezi EU a USA.
V případě plánu na obnovu Ukrajiny politici rádi mluví o novém Marshallově plánu, tedy obdobě americké pomoci Evropě po druhé světové válce. Jenže stejně jako Marshallův plán čelil ze strany komunistického bloku nařčení z toho, že se jedná o snahu USA zvýšit politický a hospodářský vliv na evropském kontinentu, podobné spory provázejí i plány na hospodářskou pomoc Ukrajině.
Svědčí o tom i výsledky pondělní odborné konference o obnově Ukrajiny v Berlíně, zorganizované Německem jako současnou předsednickou zemí organizace nejvyspělejších zemí světa G7 a Evropskou komisí.
Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) ve svém hostitelském projevu uvedl, že by chtěl, aby konference byla chápána jako znamení pokračující podpory napadené země. Hlavní zprávou je, že i po skončení války bude mezinárodní společenství stát pevně na straně Ukrajiny. „Jak EU, tak ostatní západní země zastoupené v G7 k tomu budou muset přispět rovným dílem,“ uvedl Scholz.
Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová popsala různé pilíře podpory pro Ukrajinu. V první řadě je podle ní třeba v příštím roce spolehlivě stabilizovat současný státní rozpočet země. V závislosti na vlastní ekonomické výkonnosti a daňové síle potřebuje Kyjev tři až pět miliard EUR měsíčně na výplaty mezd a udržování veřejných služeb. EU je podle Leyenové připravena zajistit zhruba třetinu, a posílat tedy Ukrajině 1,5 miliardy EUR každý měsíc.
Další zhruba třetinu by měly dodat Spojené státy a o zbytek by se musely podělit mezinárodní finanční instituce, jakými jsou Světová banka a Mezinárodní měnový fond.
