Začalo masové vymírání druhů. Hmyz do sta let zmizí z planety a přijde katastrofa, varují vědci

ČTK, lup

11. 02. 2019 • 12:41

Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu a bude-li ubývat dosavadním tempem, tak za 100 let zmizí úplně. Vyplývá to z analýzy zveřejněné v časopise Biological Conservation, na kterou upozornil britský list The Guardian. Ubývá přes 40 procent hmyzích druhů a třetina je ohrožena. Hmyz přitom mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi. Markantní ubývání hmyzu v první řadě způsobuje intenzivní zemědělství, zejména užívání pesticidů, ale přispívá k němu také urbanizace a klimatické změny.

"Pokud se úhyn hmyzích druhů nepodaří zastavit, bude to mít katastrofální dopady na ekosystém planety a přežití lidstva," konstatoval Francisco Sánchez-Bayo z univerzity v Sydney. Analýzu vypracoval spolu s Krisem Wyckhuysem, jenž působí na čínské akademii zemědělských věd v Pekingu.

Dvojice Sánchez-Bayo a Wyckhuys vycházela ze 73 nejlepších vědeckých studií, které se věnují úbytku hmyzu. Většina z těchto studií odráží stav v západní Evropě a ve Spojených státech, pár dalších se zabývalo stavem v Austrálii, Číně, Brazílii či Jihoafrické republice. Zbytkem světa se dosud zabývalo jen několik málo analýz.

Na naší planetě podle vědců začalo šesté masové vymírání druhů. Vědci na něj upozornili již u větších zvířat, která se snáze zkoumají. Zástupci hmyzu jsou nejrůznorodějšími a nejpočetnějšími živočichy a váží 17krát více než lidstvo. Hmyz je nezbytný pro fungování všech ekosystémů - slouží jako potrava jiných druhů, opyluje rostliny a recykluje živiny.

"Pokud nezměníme způsob, jakým produkujeme potraviny, veškerý hmyz za několik desítek let vyhyne," napsala dvojice vědců. "Dopad na ekosystémy planety bude přinejmenším katastrofický," dodávají.

5018289:article:true:true:true

Pozorovaný každoroční úbytek 2,5 procenta objemu hmyzu za posledních 25 až 30 let považuje Sánchez-Bayo za šokující. "Je to velmi rychlé. Za deset let bude hmyzu o čtvrtinu méně, za 50 let polovina a za 100 let nebude žádný," prognózuje.

Největší dopad bude mít jeho ubývání na ptáky, plazy, obojživelníky a ryby, kteří se jím živí. "Jestliže tento zdroj potravy zmizí, všechna tato zvířata pojdou hlady," tvrdí Sánchez-Bayo.

"Hlavní příčinou je intenzifikace zemědělství," pokračuje Sánchez-Bayo. "To znamená kácení stromů a keřů, které obvykle obklopují pole, a tak vznikají rovné, holé lány, které člověk ošetřuje syntetickými hnojivy a pesticidy," vysvětluje. Hmyzu podle něj začalo ubývat na počátku minulého století, proces se urychlil v 50. a 60. letech a za poslední dvě desetiletí dosáhl "alarmujících rozměrů".

Nebývalý úbytek hmyzí říše během posledních 20 let vědec přičítá používání nové třídy insekticidů, mezi něž patří fipronil a neonikotinoidy, které působí na centrální nervový systém hmyzu.

Svět musí změnit způsob, jaký produkuje potraviny, tvrdí Sánchez-Bayo. Půda obhospodařovaná metodami přírodního zemědělství podle něj obsahuje více hmyzu a příležitostné používání pesticidů v minulosti nevedlo k tak radikálnímu úbytku hmyzu jako nová třída pesticidů za posledních 20 let. "Ekosystémy zabijí intenzivní průmyslové zemědělství," konstatoval Sánchez-Bayo.

V tropech, kde se tento typ obhospodařování půdy často nevyskytuje, se za hlavní faktor úbytku hmyzu pokládá zvyšování teploty vlivem globálního oteplování. Živočišné druhy se v tomto podnebném pásmu adaptovaly stabilním podmínkám a nedokážou se příliš přizpůsobit změnám podmínek, jak dokládá příklad Portorika. Na tomto karibském ostrově za posledních 35 let zmizelo 98 procent pozemního hmyzu.

Úbytek hmyzu dokládá Sánchez-Bayo pozorováním, které mohl obdobně zaznamenat i každý pozorný pamětník. Nedávno se vydal s rodinou na dovolenou, během níž projeli autem 700 kilometrů australským venkovem. Ani jednou přitom nemusel čistit přední sklo. "Před lety bych to musel dělat neustále," uzavírá.

SDÍLET

Billboard-bottom-1