Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Škoda v Česku už deset let provádí unikátní výzkum. Zjišťujeme, jak se poučit z nehod, říká jeho šéf

Škoda v Česku už deset let provádí unikátní výzkum. Zjišťujeme, jak se poučit z nehod, říká jeho šéf

Je to jeden z nejdéle fungujících výzkumů svého druhu, navíc unikátní v tom, že za ním stojí namísto veřejné správy soukromá firma. Mladoboleslavská Škoda Auto již deset let v Česku provádí výzkum dopravní bezpečnosti, při kterém zkoumá havarované vozy a poznatky přenáší do svého budoucího vývoje. „Za tu dobu jsme prozkoumali už přes tisíc nehod, za 99 procenty z nich stála lidská chyba,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Petr Kraus, vedoucí Výzkumu dopravní bezpečnosti Škoda Auto.

Jakým způsobem váš výzkum probíhá?

Rámcově je to tak, že máme uzavřenou smlouvu s policejním prezidiem. Kolegové na dispečincích dopravní policie proto o nás vědí a v případě, že se stane nějaká dopravní nehoda, která odpovídá námi nastaveným parametrům, tak nám o ní dají vědět.

Jaké jsou to parametry?

Musí jít o vozidlo značky Škoda a o typ, který je právě ve výrobě. Rovněž během nehody buď musejí být aktivovány zádržné systémy – tedy to auto považovalo nehodu za natolik závažnou, že aktivovalo bezpečnostní prvky, nebo musí dojít ke zranění pasažérů. Pro naše účely nemá smysl zkoumat nějaké odřené blatníky, nebo nehody u vozů, které se již nevyrábějí. Sice by to byla možná zajímavá data, ale pro budoucí výzkum by byla nepotřebná. 

Za dopravními nehodami jezdíte po celé republice?

Prakticky vzato jezdíme nejvíc v okolí Mladé Boleslavi, kde máme největší šanci, stihnout být na místě dopravní nehody buď ve chvíli, kdy se ta nehoda stala, nebo když se její následky ještě likvidují.

Jak rychle tam zvládáte dojet?

Většinou přijíždíme jako čtvrtí – po záchrance, policii a hasičích. Na rozdíl od složek integrovaného záchranného systému totiž máme namísto modrých jen oranžové majáky, takže se tam nemůžeme dostat přednostně.

Když přijedete k nehodě, jaká je první věc, kterou uděláte? 

Občas se tam ještě stále nacházejí její účastníci, takže primární záležitostí je pomoc na místě – buď zdravotní, nebo technicky pomoci s likvidací té nehody. Většinou když přijedeme na místo, tak kontaktujeme složky záchranného systému, zjistíme, jak můžeme pomoci, případně jestli na místě nebudeme vadit. Pak už děláme naši hlavní práci.

A to je co přesně?

Nafotíme a změříme si místo nehody a z havarovaného automobilu se snažíme dostat informace, které jsou uloženy v jeho řídících jednotkách. Tak zjistíme, jak se automobil choval před nehodou a ve chvíli nehody. Přestože auta zatím nemají černé skříňky, z informací, které jsou uložené v oněch jednotkách, se dá spousta informací vyčíst. Stačí vědět jak.

Jaké informace vás hlavně zajímají?

Primárně je to konečná pozice vozidel, ze které zjistíme, jak k nehodě došlo – tedy ze kterého směru kdo přijel a jak rychle. Deformace vozu, směr nárazu, rychlost a zranění, to je ta skládačka, kterou se zaobíráme. A buď zjistíme, že to auto udělalo vše, co udělat mohlo, anebo najdeme nějaký potenciál pro zlepšení. V materiálech či technologiích.

720p 360p
PROC - Roboti

Procházíte svou nehodovou databázi i zpětně?

Ano, jak materiály, tak technologie se stále vyvíjí, takže i u nehod, které třeba před čtyřmi lety nešly nijak zmírnit, tak nyní už to možné je. Když vyvineme nějakou novou technologii, tak se na to zpětně podíváme a snažíme se to využít, abychom si například nasimulovali chování nových materiálů a nových systémů. V podstatě je to kontinuální vývoj nových aut.

Takže ta data sesbíraná od nehod mají reálné uplatnění při vývoji.

Ano, to, co získáme tímto sběrem dat, dáváme do vývoje nových vozů. Vrací se to kontinuálně zpátky, občas se to promítne třeba i do faceliftu auta. Primárně je ale ten výzkum určený, pro vývoj nových vozů, přeci jen výrobní linky se za pochodu mění docela obtížně. 

Auta na náplavce 2018: Známe podrobnosti unikátní výstavy Světa motorů >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1