Škoda v Česku už deset let provádí unikátní výzkum. Zjišťujeme, jak se poučit z nehod, říká jeho šéf | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Škoda v Česku už deset let provádí unikátní výzkum. Zjišťujeme, jak se poučit z nehod, říká jeho šéf

Škoda v Česku už deset let provádí unikátní výzkum. Zjišťujeme, jak se poučit z nehod, říká jeho šéf

Je to jeden z nejdéle fungujících výzkumů svého druhu, navíc unikátní v tom, že za ním stojí namísto veřejné správy soukromá firma. Mladoboleslavská Škoda Auto již deset let v Česku provádí výzkum dopravní bezpečnosti, při kterém zkoumá havarované vozy a poznatky přenáší do svého budoucího vývoje. „Za tu dobu jsme prozkoumali už přes tisíc nehod, za 99 procenty z nich stála lidská chyba,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Petr Kraus, vedoucí Výzkumu dopravní bezpečnosti Škoda Auto.

Jakým způsobem váš výzkum probíhá?

Rámcově je to tak, že máme uzavřenou smlouvu s policejním prezidiem. Kolegové na dispečincích dopravní policie proto o nás vědí a v případě, že se stane nějaká dopravní nehoda, která odpovídá námi nastaveným parametrům, tak nám o ní dají vědět.

Jaké jsou to parametry?

Musí jít o vozidlo značky Škoda a o typ, který je právě ve výrobě. Rovněž během nehody buď musejí být aktivovány zádržné systémy – tedy to auto považovalo nehodu za natolik závažnou, že aktivovalo bezpečnostní prvky, nebo musí dojít ke zranění pasažérů. Pro naše účely nemá smysl zkoumat nějaké odřené blatníky, nebo nehody u vozů, které se již nevyrábějí. Sice by to byla možná zajímavá data, ale pro budoucí výzkum by byla nepotřebná. 

Za dopravními nehodami jezdíte po celé republice?

Prakticky vzato jezdíme nejvíc v okolí Mladé Boleslavi, kde máme největší šanci, stihnout být na místě dopravní nehody buď ve chvíli, kdy se ta nehoda stala, nebo když se její následky ještě likvidují.

Jak rychle tam zvládáte dojet?

Většinou přijíždíme jako čtvrtí – po záchrance, policii a hasičích. Na rozdíl od složek integrovaného záchranného systému totiž máme namísto modrých jen oranžové majáky, takže se tam nemůžeme dostat přednostně.

Když přijedete k nehodě, jaká je první věc, kterou uděláte? 

Občas se tam ještě stále nacházejí její účastníci, takže primární záležitostí je pomoc na místě – buď zdravotní, nebo technicky pomoci s likvidací té nehody. Většinou když přijedeme na místo, tak kontaktujeme složky záchranného systému, zjistíme, jak můžeme pomoci, případně jestli na místě nebudeme vadit. Pak už děláme naši hlavní práci.

A to je co přesně?

Nafotíme a změříme si místo nehody a z havarovaného automobilu se snažíme dostat informace, které jsou uloženy v jeho řídících jednotkách. Tak zjistíme, jak se automobil choval před nehodou a ve chvíli nehody. Přestože auta zatím nemají černé skříňky, z informací, které jsou uložené v oněch jednotkách, se dá spousta informací vyčíst. Stačí vědět jak.

Jaké informace vás hlavně zajímají?

Primárně je to konečná pozice vozidel, ze které zjistíme, jak k nehodě došlo – tedy ze kterého směru kdo přijel a jak rychle. Deformace vozu, směr nárazu, rychlost a zranění, to je ta skládačka, kterou se zaobíráme. A buď zjistíme, že to auto udělalo vše, co udělat mohlo, anebo najdeme nějaký potenciál pro zlepšení. V materiálech či technologiích.

720p 360p
PROC - Roboti

Procházíte svou nehodovou databázi i zpětně?

Ano, jak materiály, tak technologie se stále vyvíjí, takže i u nehod, které třeba před čtyřmi lety nešly nijak zmírnit, tak nyní už to možné je. Když vyvineme nějakou novou technologii, tak se na to zpětně podíváme a snažíme se to využít, abychom si například nasimulovali chování nových materiálů a nových systémů. V podstatě je to kontinuální vývoj nových aut.

Takže ta data sesbíraná od nehod mají reálné uplatnění při vývoji.

Ano, to, co získáme tímto sběrem dat, dáváme do vývoje nových vozů. Vrací se to kontinuálně zpátky, občas se to promítne třeba i do faceliftu auta. Primárně je ale ten výzkum určený, pro vývoj nových vozů, přeci jen výrobní linky se za pochodu mění docela obtížně. 

Auta na náplavce 2018: Známe podrobnosti unikátní výstavy Světa motorů >>>

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.