Brýle, které pomůžou opravit semafor, i chytré etikety na víno. Taková je budoucnost, říká šéf Konica Minolta | info.cz

Články odjinud

Brýle, které pomůžou opravit semafor, i chytré etikety na víno. Taková je budoucnost, říká šéf Konica Minolta

Spojovat si stále firmu Konica Minolta s fotografickým byznysem by byla chyba lávky. Společnost se totiž této divize již před lety zbavila a místo toho se zaměřuje na vývoj špičkových technologií pro nové milénium. Chytré brýle, rozšířený tisk, workplace hub či umělá inteligence. Generální ředitel české pobočky společnosti Pavel Čurda v rozhovoru pro INFO.CZ popisuje, proč chtějí z Japonska přesunout část svých vývojových kapacit do Brna, jak bude vypadat pracoviště budoucnosti i proč se zaměřuje na generaci mileniálů. 

Živit se tiskem v éře digitalizace je možná pro někoho ambiciozní plán. Kdy podle vás definitivně odzvoní kancelářskému papíru?

My si tuto otázku klademe již několik posledních let a je pravda, že v absolutních číslech souhrnná spotřeba kancelářského papíru spíše stagnuje či mírně klesá. Nám nicméně objem tisku v absolutních číslech každoročně roste. Částečně je to sice dáno faktem, že nám rostou tržní podíly, nezanedbatelnou součástí je ovšem i nárůst barevného tisku, na který jsme se z pozice poskytovatele dlouhodobě zaměřili. Před pěti lety tisknout barevně byla záležitost pro manažery či pracovníky v marketingu, nyní se stává naprosto běžným. A stále je zde také silná generace, která na papíru vyrostla a která si své dokumenty ráda vytiskne. Situace se mění s nástupem generace mladších ročníků, které jsou mnohem více zaměřené třeba na video než na běžný text či tisk.

Ptám se, protože Konica Minolta se nejprve zbavila produkce fotoaparátů, pak i malých tiskáren. Dokážete si představit, že tisk opustíte nadobro a budete se věnovat jen inovacím?

Nemyslím si. Tisk podle současných plánů vnímáme v horizontu příštích pěti let jako pevnou část našeho byznysu. Je ale třeba dodat, že se orientujeme na efektivnější poskytovaní tiskových služeb, aby pro nás byl tento segment stále dostatečně prorůstový. My se v rámci tisku zaměřujeme na dvě hlavní oblasti - na tisk kancelářský a průmyslový. V první oblasti je snaha pokrýt vše kolem kancelářského dokumentu: klient s námi svůj dokument vytiskne, naskenuje, takže dokument má v digitální podobě, a pak mu s ním pomůžeme pracovat dále.

Kam dále?

Mám na mysli vytěžování a rozpoznání dat, například vytažení hodnot DPH tak, aby tyto údaje nemusel ručně vypisovat. Jsme schopní váš dokument uložit tak, aby k němu měli přístup jen oprávnění uživatelé a mnoho dalších věcí. V této oblasti zažíváme růst, nejen u velkých společností, ale i u malých a středních podniků. Druhým naším hlavním pilířem, který budujeme, je tisk průmyslový, produkční. Sem spadá třeba i oblast rozšířené reality. My potřebujeme zákazníkovi dát přidanou hodnotu, kterou vnímáme právě v těchto inovacích.

"Když nad pohlednicí psa přejedu telefonem, zjistím, že je čas očkování domácích mazlíčků"

Co si pod spojením tisku a rozšířené reality mohu představit?

Je to například vytištěná, personifikovaná pohlednice psa. A když nad ní přejedu mobilním telefonem se zapnutou kamerou, zjistím, že je právě nyní vhodný čas očkování zvířecích mazlíčků, zároveň mi zobrazí informace s nejbližšími zvěrolékaři. Můžu se u nich rovnou jedním kliknutím rovnou objednat. Toto je podle nás cesta, jak zvýšit naši konkurenceschopnost.

Kdy bude rozšířená realita součástí každodenního života?

My tento koncept již nabízíme, je to přibližně dva měsíce, co máme rozšířenou realitu v nabídce. A mimochodem, je to jeden z výstupů, který vznikl zde v našem inovačním centru (business innovation centre, BIC) v Brně. Tradiční byznys v České republice je do značné míry saturovaný, a abychom mohli být dále růstovou společností, tak na věc musíme jít chytřeji, inovativněji. Musíme se reorganizovat a správně využívat naše kapacity. My dnes vidíme potenciál třeba i v chytrých obalových materiálech.

Pod tím si mohu představit třeba rozšířený tisk vinět na víno?

Ano, i když já jako sommeliér-amatér primárně věřím na to, že víno se musí ochutnat. Ale jako ředitel si dovedu představit situaci, že jsem například u vinaře a ochutnám jeho víno. V případě, že mě zaujalo a chci si ho koupit, tak jednoduše naskenuji etiketu a zjistím, kde všude na internetu se to víno prodává. Případně si pak můžu přečíst recenze a rovnou si ho objednat v e-shopu.

Jak vzdálená je tato budoucnost?

Takovéto aplikace se dnes v různých modifikacích již používají. Řekl bych, že v horizontu pěti let už to bude naprosto běžné. Nicméně osobně vnímám Českou republiku spíše jako zemi konzervativnější. Z globálního pohledu však vnímám stejně konzervativně i Evropu – když ji porovnám například s Asií, Amerikou či přímo s Japonskem. Lpění na tradičních hodnotách je u nás hluboko zakořeněné.

Na čem dalším v inovačním centru pracujete?

Naše BIC jsou pro nás pionýři, kteří sbírají podněty z trhu, diskutují s našimi celosvětovými zákazníky, a pak přicházejí s inovativními nápady. Pracují na věcech a myšlenkách, které sice nemusejí být ihned nasazeny - je tam třeba pětiletý výhledový horizont, ale o to jsou zajímavější. Nyní jsme třeba vyvinuli chytré brýle, které jsou určené pro technologický sektor. Mohou je používat například dělníci v montovně nebo třeba technici, kteří v terénu provádějí komplikovanější servisní zásahy. Techniky tak mohou navádět lidé z kontrolního centra, čímž se redukuje čas nutný k opravě daného zařízení, třeba komplikovaného dopravního semaforu.

Myslíte, že je reálné masové rozšíření těchto brýlí? Třeba společnosti Google se to moc nepodařilo.

My se snažíme cílit především na výrobní sektor. A myslím, že s tímto projektem můžeme být úspěšní, pokud se bude masivně rozvíjet koncepce průmyslu 4.0 – tedy trendů digitalizace a automatizace výroby. Pokud dojde k digitalizaci průmyslu, tak budeme muset mít větší podíl technologických prvků a tím pádem může kupříkladu dojít k masivnějšímu nasazení našich brýlí.

Věnujete se ve vaší firmě i virtuální realitě?

Ano, Konica Minolta je tradičním výrobcem technologie zobrazování, kterou například využíváme pro výrobu planetárií, a na nich chceme stavět – právě i na projektech virtuální reality. Pracujeme například na tom, aby účastnící konferenčního hovor mezi třeba Tokiem a Brnem, měli dojem, že spolu sedí v jednom pokoji. Dělat se dá spousta věcí. Je třeba zdůraznit, že my jsme technologická firma s historicky silným vývojem a právě na tom stavíme naši strategii. To chceme zužitkovat.

"V Applu mají Siri, my máme Kimi"

Jaký další vývoj máte na mysli?

Věnujeme se například i umělé inteligenci. Kolegové z BICu ji nechtěli pojmenovat ženským jménem, tak si vymysleli muže – KiMi. Zrovna nedávno jsem se na něj byl podívat. Je unikátní spojením všech vjemů. Když jsem na něj hovořil anglicky, tak okamžitě rozpoznal kupříkladu i českou výslovnost angličtiny, hned automaticky přepisoval záznam. Komunikoval jsem s ním jak přes dotykovou obrazovku, tak i gesty. Například jsem před ním ukázal na lampu, řekl „Kimi, switch on“ (Kimi, rozsviť) a on ji obratem rozsvítil. Jsem rád, že pracujeme na takových projektech.

V březnu jste na veletrhu představili takzvaný Workplace Hub. O co jde?

Workplace Hub je IT digitální platforma, která sjednocuje různé technologie do jednoho zařízení. Poskytuje společnosti komplexní IT řešení, v budoucnosti bude integrovat i internet věcí (IoT), umělou inteligenci (AI) a nástroje podpory rozhodování. Naše ambice je mít WPH jako integrační platformu pro dodavatele, kteří po dohodě s námi budou stavět určitá specifická řešení či aplikace, které budou reflektovat požadavky jednotlivých společností.

V čem přesně tak WPH usnadní lidem práci?

Chceme cílit na malé a střední podniky. Stále totiž existuje mnoho firem, řekněme do 20 zaměstnanců, které mají svůj IT byznys outsourcovaný na lokální úrovni - se všemi výhodami a nevýhodami, které k tomu patří. Mají tak sice o trochu nižší cenu, ale mnohem horší flexibilitu, vynořují se otázky ohledně budoucího růstu atd. My chceme oslovit právě tento trh. Říct jim: Mějte jednu hardwarovou plattformu a svěřte toto řešení do rukou Konica Minolta.

Překvapuje mě, že na trhu toto řešení ještě nikdo nenabízí.

Nevím, jak na celém trhu obecně, ale pokud se podívám na tradiční segment trhu, kde Konica Minolta působí, tak jsme první, kdo s něčím takovým přichází.

Jak velký problém je shánět lidi na obsazování pozic, které vyvíjejí takové produkty?

Již nějaký čas razíme přístup, že abychom dostali mladé a vzdělané lidi do naší firmy, tak jim nabízíme pozice, které jsou spojené se zajímavými projekty. A zatím nám to funguje dobře, talentovaní lidé si k nám nachází cestu. Ale samozřejmě když do centra hledáme kolegy na běžnou programátorskou práci, tak je to trochu obtížnější.

Soustředíte se při nabírání zaměstnanců či organizaci práce nějak zvlášť i na generaci mileniálů?

Ano a lze to vnímat i při našem běžném provozu. Chceme zapracovat na vnitřní logice naší komunikace a organizaci kanceláří. Mileniálové jsou například už ze škol zvyklí fungovat trochu jiným způsobem než například starší generace, třeba jinak spolupracovat. Já jsem nedávno navštívil coworkingový prostor ImpactHub, který mě velmi oslovil. Přesně to je pracoviště budoucnosti! Tam vidím v budoucnosti firmu, jako je Konica Minolta. Přestaneme být děleni na jednotlivá oddělení a budeme fungovat na úrovni menších kooperačních skupin, které se po určitou dobu budou střetávat nad určitým projektem. A až se projekt uskuteční, tak se rozpustí a zformují novou skupinu pro nové projekty.

"Forma zaměstnávání se změní, třetinu práce zastanou externí kontraktoři"

Myslíte, že se časem promění i forma zaměstnávání?

Řekl bych, že ano. Četl jsem studie, že do deseti let budou třetinu práce v USA zastávat externí zaměstnanci. Firmy si lidi budou najímat na specifické projekty, po jejichž skončení zase půjdou dál. A myslím, že tento vývoj již začínáme pozorovat i v Čechách. Prvním signálem, který jsem v tomto ohledu zpozoroval, byl nedostatek zasedacích místností. Takové podprahové sdělení. Je to přesně proto, že začínají existovat malé virtuální týmy, které jsou do pěti lidí a potřebují se potkávat.

Platí stále předsudek, že Česká republika je pro technologické firmy vnímaná jako levná pracovní síla?

Nemyslím si. Naše japonské vedení nyní zvažuje, že by část svých vývojových kapacit přesunulo mimo Tokio a jednou ze zvažovaných lokalit je i Brno. Takže pro mě je to spíš tak, že Brno je dnes naším vedením vnímáno jako znalostní a technologicky naprosto kompetenční centrum, které je navíc z pohledu nákladů mnohem zajímavější než Tokio. My dnes v brněnském BIC máme již čtyři japonské kolegy na plný úvazek, což je pro nás velký úspěch. Pro mě důležitost Brna tou relokací čtyř kolegů z Japonska do vývojového centra vzrostla a to je pro nás podstatné jako projev důvěry.

U Konica Minolta jste již mnoho let, v pozici generálního ředitele však slavíte teprve první výročí. Bilancoval jste, co se vám povedlo a na co se chceteo budoucna více soustředit?

Já jsem hlavně rád, že jsem se uzpůsobil nové pracovní roli. Prvních pár měsíců jsem musel věnovat tomu, abych se některé věci doučil – i proto jsem také chodil do našeho BIC centra, abych si osvojil to, co všechno děláme. Rozdíl oproti svým předchozím funkcím vnímám především v tom, že rozhodnutí, která přijímám nyní, nemají primární dopad na náš každodenní byznys. Naopak teď sleduji náš tříletý až pětiletý horizont, alokuji zdroje, tvořím plán a vybírám projekty – tak třeba vzniknul náš projekt ke GDPR.

Jak vás to napadlo? Přeci jen Konica Minolta a nová legislativa Evropské unie o ochraně osobních údajů nejsou úplně spojené nádoby.

Nás se GDPR bude týkat jako samotné firmy, budeme tomuto nařízení podléhat, takže v první fázi jsme se o to sami začali zajímat a přijímali první kroky, tak abychom vyhověli dané legislativě. A z externího hlediska to vše souvisí s tím, o čem jsem zde hovořil – když do společnosti přitáhnete mladé lidi, kteří se nebojí dívat po nových příležitostech, tak vám přinášejí dobré nápady. Směrnice GDPR je o datech, o příležitosti a o dokumentu, takže jsme vymysleli s jednou právní kanceláří společný projekt s metodikami a nyní jej nabízíme zákazníkům. Tato naše aktivita, kdy zákazníkům vyřešíme kompletní administrativu GDPR je o inovacích a o vycítění příležitosti na trhu.

Budete hledat i další podobné příležitosti?

Já v to pevně doufám. Pokud nebudeme hledat nové směry, tak se neposuneme nikam dál ani jako společnost ani jako jednotlivci. 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud