Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ekonomice by pomohlo, kdyby lidé dostávali zadarmo peníze od státu, tvrdí studie

Ekonomice by pomohlo, kdyby lidé dostávali zadarmo peníze od státu, tvrdí studie

Zastánci nepodmíněného příjmu mohou plesat radostí. Podle nové studie Roosveltova institutu by totiž pravidelné vyplácení peněz občanům stát nezruinovalo, ale jeho ekonomika by naopak strmě vzrostla. Institut tvrdí, že hrubý domácí produkt USA by se při zavedení nepodmíněného příjmu zvýšil během příštích osmi let až o 13,1 procenta. Má to ovšem jeden háček. 

Mnoho ekonomů, zejména těch pravicovějších, by totiž s metodami výpočtu i se samotnými závěry studie Roosveltova institutu zkrátka nesouhlasilo. Institut ve své analýze vypracoval několik modelů vývoje americké ekonomiky. A růstu o 13,1 procenta bylo dosaženo ve chvíli, kdy by každý Američan dostával od státu nepodmíněný příjem tisíc dolarů a zdrojem těchto peněz nebyla vyšší míra zdanění, ale růst zadlužení země.

Institut argumentuje, že současná úroveň poptávky v USA je hluboko pod její přirozenou úrovní, a proto by mělo zavedení nepodmíněného příjmu povzbuzující vliv na spotřebitelské výdaje. Ty budou ve finále pozitivně stimulovat ekonomiku, která poroste. Logika tohoto přístupu je podobná jako během ekonomických krizí. Během nich totiž centrální banky rovněž tvořily své stimulační balíčky, skrze které motivovaly spotřebitele k vetší aktivitě, jež by nastartovala ekonomiku země.

Takovýto scénář je ale pro mnohé ekonomy naprosto nepřijatelný. Podle protiargumentů by bylo zavedení základního nepodmíněného příjmu financovaného skrze státní dluhopisy přinejmenším nezodpovědným ekonomickým experimentem hraničícím s receptem na fiskální a ekonomický debakl.

Například podle Penn-Whartonova ekonomického modelu totiž politiky, které vedou k zadlužování země, mají významné negativní ekonomické implikace. Když například tento model zkoumal daňovou reformu Donalda Trumpa, zjistil, že kvůli vyššímu deficitu rozpočtu dojde ke zvýšení úrokových sazeb vládních dluhopisů a následně i podnikatelských úvěrů, půjček, hypoték a kreditních karet. To by vedlo během dvou dekád ke snížení výkonu americké ekonomiky o čtyři procenta.

Další problém modelu Roosveltova institutu je, že se spoléhá na dva sporné axiomy. Jednak předpokládá, že základní nepodmíněný příjem neodradí lidi od toho, aby pracovali, rovněž očekává, že domácnosti nereagují na případné vyšší daňové zatížení, které by bylo alternativním zdrojem financování nepodmíněného příjmu.

Oba tyto předpoklady jsou ovšem velice sporné. I kdyby totiž lidé nové ekonomické svobody nezneužívali, dá se očekávat, že by například matky by s dětmi trávily více času, než se vrátí do práce, nebo že by lidé dříve odcházeli do důchodu. A tyto proměnné, které by měly na americkou ekonomiku zásadní vliv, model Institutu nereflektuje. Zvýšení daní by pak podle mnohých ekonomů rovněž mělo vliv na rozhodování lidí ohledně práce a tím pádem i na reálnou ekonomiku.

Základní nepodmíněný příjem je přitom jednou z možných odpovědí na fenomén průmyslu 4.0, tedy na vzrůstající objem prací, které místo člověka dokážou provádět autonomní roboti. „Jeho pozitivem by bylo zjednodušení administrativně náročného systému sociálního zabezpečení,“ uvedl Lukáš Hendrych z poradenské firmy BDO.

Moderní variantu sociálního zabezpečení nyní testuje na dvou tisících občanech Finsko. Prvním státem, který by mohl základní nepodmíněný příjem uvést do praxe, by podle dostupných zpráv měla být Havaj. Švýcaři ho naopak v referendu odmítli.

Hlavní nezodpovězenou otázkou základního nepodmíněného příjmu nicméně je, zda dokáže lidi dostatečně motivovat k práci, nebo zda naopak nerozšíří skupinu občanů, kteří pracovat nechtějí a ve velké míře spoléhají na to, že se o ně stát za každé situace postará. Základní nepodmíněný příjem proto klade vyšší důraz na osobní zodpovědnost, což může být problém.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1