Cena nájmů poroste, inflace je oproti oficiálním číslům až dvojnásobná | info.cz

Články odjinud

Cena nájmů poroste, inflace je oproti oficiálním číslům až dvojnásobná

Míra inflace se v Česku stále drží na svých pětiletých maximech, v červenci dosáhla podle Evropského statistického úřadu 2,9 procenta. „Podle mě je však míra reálné inflace dvojnásobná, myslím, že i většina spotřebitelů vnímá, že jsou zboží a služby o dost dražší než před rokem,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ analytik Saxo bank Tomáš Daňhel. Na západě Evropy se podle dat Eurostatu zdražuje méně, což však podle odborníků zvyšuje šanci na zásah Evropské centrální banky. 

V Evropě podle posledních dat míra inflace klesá, což podle analytiků zvyšuje šanci na zásah centrální banky (ECB). Jak to vidíte vy?

Evropská centrální banka podle mě opravdu není v jednoduché situaci. Hovoří se o tom, že by mohla srazit úrokové sazby, nebo přistoupit k programu kvantitativního uvolňování, tedy nakupování státních dluhopisů za nové peníze. Z mého pohledu, pokud by ECB uvolňovala svou měnovou politiku jen prostřednictvím kvantitativního uvolňování, tak by to byla ještě lepší varianta. Obávám se ale spíše toho, že buď ještě srazí své úrokové sazby, nebo spojí kvantitativní uvolňování se snížením úroků.

Proč by to podle vás byl horší scénář?

Protože ani jedna z těchto variant mi nepřijde jako dobrý krok a evropskou ekonomiku to více nepodpoří. Mně je v tomto sympatičtější politika americké centrální banky (FED), která si svou hlavní úrokovou sazbu drží nad dvěma procenty a nechce ji navzdory přání prezidenta Trumpa příliš srážet. A také má díky tomu polštář pro případ krize. Pokud do Spojených států přijde hospodářský propad, má FED větší prostor na snižování sazby. Evropská centrální banka se této možnosti sama zbavuje a to není dobře.

Proč to tedy ECB dělá?

Chce podpořit zpomalující růst evropské ekonomiky a nastartovat zdravější inflaci. Navíc je pravda, že nemá moc jiných způsobů, jak toho docílit. Stejně si ale nemyslím, že tohle je to pravé.

Stimuly z Německa

Německá vláda v posledních dnech oznámila, že v případě nutnosti pomůže ekonomice 50 miliardami eur. To je podle vás zdravější přístup?

Já především doufám, že ta opravdová krize nepřijde a tento balíček opatření vůbec nebude třeba. Jenže faktem je, že dnes jsme na konci ekonomického cyklu a alespoň nějaké zpomalení je přirozené a na místě. A oněch oznámených 50 miliard eur je možná zdvižený prst konce konjunktury. Na druhé straně, německá ekonomika si může takový výdaj dovolit. Je to mimochodem jedna z mála zemí, která splňuje maastrichtská kritéria.

Kam podle vás ty peníze alokují? A bude z toho mít něco i Česká republika?

Padesát miliard je velký balík peněz, se kterým se dá dělat spousta věcí. Předpokládám, že pokud by na tento balíček stimulů skutečně došlo, tak by vláda podpořila rozvoj zelené energie a obnovitelných zdrojů, vývoj IT byznysu a kybernetiky. A samozřejmě by to šlo tradičně do stavebnictví a infrastruktury, to jsou pro takovéto stimuly ideální oblasti.

Profitovala by tedy z těchto peněz nějak i česká ekonomika?

To by opravdu záleželo na tom, do jakých oblastí a na jaké konkrétní projekty by peníze směřovaly. Sice je pravdou, že jsme na Německo ekonomicky velmi silně navázaní, ale pokud by stimuly směřovaly například do zelené energie, tak si nemyslím, že by to na nás mělo velký vliv. Možná trochu psychologicky, kdyby české firmy viděly, jak německá vláda pomáhá podnikům, krotilo by to negativní sentiment. Ale pokud by to nějaký vliv mělo, tak spíše nepřímý.

Zdražování v Česku

Česko má s inflací trochu jiný problém než západ Evropy. Jsme zde stále na pětiletých maximech, okolo hranice tří procent. Je to podle vás problém?

Já si především myslím, že reálná inflace je v Česku mnohem větší, až dvojnásobná. Zkusím to říct na příkladu: když jste si kupoval třeba pračku před třiceti lety, tak vám takový spotřebič vydržel deset, patnáct let. Jenže dnes ho měníte podstatně dříve a ještě do něj během doby provozu dáte spoustu peněz na údržbu a opravy. Zrovna včera mi opravář vyměnil lanko od dveří myčky a řekl si za to tisíc korun. S kratším životním cyklem a častějšími opravami pak ceny takových spotřebičů rostou výrazněji, než kolik ukazuje inflace, která nemá jak takové vlivy měřit.

A nejde asi jen o pračky.

Automobily jsou podobný příklad. Navíc ve spotřebním koši, který inflaci měří, část produktů logicky chybí. Podle mě i čeští spotřebitelé cítí, že reálná inflace je vyšší než udávaná. Že jejich celkové výdaje rostou rychleji než jejich platy.

Která odvětví zdražují nejvíce a proč?

Je jich víc – bydlení, zemědělství, energie. Třeba v energetice rostou ceny z důvodu přechodů na nové zdroje energie, navíc elektřiny spotřebováváme stále více. A to do zdražování není promítnutý scénář, že bychom skutečně přecházeli na elektromobilitu, to by bylo zdražování ještě výraznější. To je mimochodem zajímavý fenomén – na jedné straně je zde tlak, aby automobily jezdily na obnovitelnou energii, na druhé straně tady ale nemáme žádný způsob, jak je reálně dobíjet. Když vám u dobíjecí stanice zastaví jedno auto, tak se ještě dobije, ale pokud tam zastaví na dobití druhé, třetí, čtvrté, už je to problém.

V jakých dalších oblastech budou podle vás ceny růst?

V zemědělství budou růst ceny vstupů, tedy například zemědělské půdy. Už nyní je to vidět. To je dáno čistě poptávkou, investoři i spotřebitelé do toho chtějí dát peníze, kterých je nyní na trhu přehršel. Navíc na to máte dotace na obnovu, na pastvu, na kusy dobytka. A s tím, jak roste světová populace, není zemědělská půda vůbec špatná investice. V každém případě se růst cen půdy následně projeví i zdražováním výstupů, jako jsou obiloviny nebo přímo potraviny.

Zmiňoval jste, že podle vás dále poroste i cena bydlení.

Ano, především v oblasti pronájmů. Omezení ČNB na poskytování hypoték se totiž bude dále promítat i do cen nájemného, protože vlastní bydlení si může dovolit méně lidí. Jenže bydlet někde musíte, poroste tedy poptávka, respektive ceny. Co se týče cen nemovitostí, myslím, že jsme ještě trochu před vrcholem, že i zde je ještě prostor pro růst.

Jak se může spotřebitel podle vás inflaci nejefektivněji bránit a zabezpečit volné prostředky?

Záleží na jeho toleranci rizika. Kdo chce mít své jisté, nejlépe mu asi poslouží spořící účet. Pro spotřebitele, který již trochu rizika tolerovat dokáže, jsou zde například korporátní dluhopisy a z dlouhodobého hlediska jsou myslím dobru volbou i akcie. U nich bych ale byl opatrný. Je třeba se psychologicky obrnit proti volatilitě, protože se klidně může stát, že americký prezident opět něco mimoděk pronese a celý trh půjde o deset procent dolů, jako se to stalo loni v prosinci. Z alternativních investic pak může pro spotřebitele být zajímavou volbou zmiňovaná zemědělská půda nebo lesy, kde je nicméně problém s likviditou.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud