Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Drsná realita potravinových bank: Chybějí peníze i lidi, za současnou práci dostanou mnozí výplatu v červnu

Drsná realita potravinových bank: Chybějí peníze i lidi, za současnou práci dostanou mnozí výplatu v červnu

Čeho se odborníci báli v teorii, se nyní potvrzuje v praxi. Novela potravinového zákona nařídila velkým obchodům a supermarketům nabízet neprodané jídlo charitě. Po měsíci ostrého provozu se ovšem ukazuje, že potravinové banky, které tyto darované potraviny redistribuují potřebným, jsou zahlcené. Odebírají až čtyřnásobné množství potravin a chybí jim lidé i peníze na provoz. Situace je taková, že mnozí zaměstnanci za svou nynější práci dostanou zaplaceno až během června, kdy se tyto společnosti dostanou ke klíčovým dotacím. 

Neplýtvat jídlem. Chvályhodný cíl autorů legislativní novely obnažuje nedokonalosti systému. Potravinové banky musejí od letošního ledna zpracovat a rozdistribuovat mnohonásobně více jídla než v loňském roce, k tomu jim ale chybí peníze i zaměstnanci. Situace se minimálně ještě několik měsíců nezmění. Klíčová dotace od ministerstva zemědělství přijde až v červnu, do té doby si musejí pomoci samy.

„Do konce června není zajištěné financování,“ potvrzuje pro INFO.CZ Veronika Láchová, místopředsedkyně České federace potravinových bank. „Jednotlivé potravinové banky proto k zajištění provozu využívají všechny dostupné možnosti. Některé jej financují z toho, co se jim podařilo ušetřit, jiné si berou půjčky. A ty šťastnější mají nějakého donátora, ale to je spíše výjimka.“ Je pravidlem, že na půjčky od komerčních bank potravinové banky nedosáhnou, proto díry v rozpočtu většinou půjčkou lepí fyzické či právnické osoby z jejich okolí. Až přijde dotace, půjčené peníze splatí.

Krajské potravinové banky jsou nyní na hranici svých finančních a personálních možností. A často i za ní. Podle Láchové mnozí zaměstnanci dostanou mzdu za dnešní práci vyplacenou až v červnu. Z grantu ministerstva. „Lidi pracují na maximum, ale najmout další síly si jednoduše nemůžeme dovolit,“ líčí Láchová. Celkem v českých potravinových bankách pracuje okolo 40 lidí, asi třetina optimálního počtu.

Nedostatek je vidět. Potravinové banky kvůli nižším personálním kapacitám musejí odmítat část darovaných potravin, které jim obchody s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních musejí podle novely zákona před likvidací nabídnout. Podle neoficiálních odhadů jde až o čtvrtinu zboží, Federace bank přiznává, že odmítá především malé provozy, kde by distribuce byla logisticky neefektivní. Není divu. Zatímco na konci roku věnovalo potraviny 700 obchodů, v únoru to bude téměř třikrát tolik.

„Při současném nárůstu obchodů je evidentní, že nebudeme moci zajistit odběr ze všech prodejen bez další finanční podpory od státu. Klíčové je nyní přijmout další skladníky, řidiče a také administrativní pracovníky,“ apeluje předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček.

Pomocnou ruku prozatím nabízejí samy potravinové řetězce. Například společnost Tesco bankám v listopadu věnovala na provoz téměř 700 tisíc korun a potravinové banky plánuje finančně podporovat i do budoucna. Penny Market zase poskytnul prostor, který se stane novým distribučním centrem, což pomůže k rozdělení pražské a středočeské potravinové banky a k odlehčení situace.

„S potravinovými bankami intenzivně spolupracujeme,“ říká pro INFO.CZ Václav Koukolíček, manažer komunikace Tesca. „Kromě finančních darů projednáváme nové strategie spolupráce, aby byla zajištěna maximální efektivita při darování potravin.“ Tesco navíc začalo jako první potravinový řetězec zveřejňovat své statistiky plýtvání potravinami.

Potravinové banky jen na pomoc státu a potravinových řetězců nespoléhají, ale hledání dalších možností je pro ně obtížné. „My zatím distribuci zvládáme dobře, ale je pravda že peněz a lidí se nám nedostává,“ potvrdila stav po měsíci platnosti potravinové novely předsedkyně pražské a středočeské potravinové banky Věra Doušová. „Děláme vše, co by nám finančně pomohlo. Já třeba nyní hledám sponzory a podávám žádosti na sebemenší granty, i když mi to bere spoustu času na jinou práci. I další zaměstnanci přitom pracují přesčasy, které nemají proplacené,“ dodává.

Náklady na provoz potravinových bank se loni pohybovaly okolo milionu korun ročně, u těch větších dvojnásobek. Výše klíčové červnové dotace od ministerstva zemědělství – Federace usiluje, aby byla letos dvojnásobná, tedy 14 milionů korun - je přitom nejistá. „V takovéto situaci je těžké dělat jakékoliv plány,“ uzavírá Láchová, která je rovněž i ředitelkou Potravinové banky Jihočeského kraje.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1