Spory v místě nacistického popraviště. V Pardubicích budují kontroverzní a drahý památník | info.cz

Články odjinud

Spory v místě nacistického popraviště. V Pardubicích budují kontroverzní a drahý památník

V Pardubicích vznikají z nepochopitelných důvodů naráz dva památníky odboje proti nacismu. Larischovu vilu, kde čekali na popravu lidé z Ležáků, opravuje Československá obec legionářská. Druhý, problematický projekt za víc než 40 milionů korun vzniká pod záštitou města. Jeho iniciátorem je historik Vojtěch Kyncl, který nedávno neověřeným tvrzením způsobil personální bouři v Památníku Lidice. Kyncla ale také pojí známost s vítěznými architekty druhého z projektů a sám vyinkasuje přes dva miliony korun za tvorbu příslušné expozice.

V době koronavirové krize, která zatíží ekonomiku státu i jednotlivých municipalit, vzniká v Pardubicích na místě bývalého nacistického popraviště na Zámečku neobvyklý památník. Do země v místě, kde byla v létě roku 1942 prolita krev 194 českých vlastenců včetně obyvatel vypálených Ležáků, jsou dnes zakousnuti dělníci a stavební technika. Už rozryli nacistické popraviště a v místě vznikne nový betonový památník.

Otázky nevyvolává jen to, proč se staví, když podobná expozice vzniká pod křídly Československé obce legionářské hned vedle v Larischově vile, v jednom z významných symbolů československého odboje. Pozoruhodná je i cena nového „betonového monstra“ na popravišti. Město Pardubice totiž v ekonomicky útlé době investuje do přestavby památníku přes 39 milionů korun. Zhruba 21 milionů by měla pokrýt dotace Evropské unie a příspěvek ze státního rozpočtu.

Památník měl původně stát zhruba 20 milionů korun. „Město to zdůvodňuje technologicky náročnou stavbou v podzemí, ale už neříká, že běžný roční provoz nové expozice bude stát dalších 6,5 milionu korun a její pořízení 1 995 000 korun. Navíc město ztratilo provozovatele, protože nové vedení Památníku Lidice odmítlo na projektu participovat,“ upozorňuje pardubický historik Jiří Kotyk.

Podle Kotyka město naznačilo, že popraviště bude dva roky v provizorních podmínkách, náměstek primátora Jakub Rychtecký pak promluvil v této souvislosti o odstranění oplocení a drobných architektonických prvků. Jenže podle informací na webové stránce půjde o zásah pro stávající popraviště dosti dramatický. Naznačují to i fotografie z místa stavby, které INFO.CZ získalo.

1

Historik Kotyk hovoří o průběhu stavby nového památníku jako o barbarství. „Toto barbarství již začalo povalením uměleckých stél se jmény popravených, jež byly součástí bývalého pojetí památníku z dílny architekta Karla Kalvody. Kurátorem nové expozice má být Vojtěch Kyncl, jenž svým nactiutrháním lidické ženy rozpoutal nedávnou krizi v Lidicích, již musel řešit až ministr kultury,“ pokračuje Kotyk.

2

Kotyk tak naráží na incident, u jehož zrodu stál Kyncl coby pracovník Historického ústavu Akademie věd: Před časem do světa vypustil informaci, že matka jedné z přeživších z Lidic Alžběta Doležalová měla krátce před lidickou tragédií nahlásit, že u ní doma bydlí Židovka Štěpánka Mikešová. Na toto téma odvysílala reportáž Česká televize. Část lidických přeživších se proti tomuto tvrzení i reportáži tvrdě ohradila a s tamním památníkem přerušila spolupráci. Příběh vyvrcholil tím, že po tlaku ministra kultury Lubomíra Zaorálka na svou funkci rezignovala ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová. Také proto budí téma výstavby nového památníku v Pardubicích, jehož duchovním otcem je právě Kyncl, spousty negativních ohlasů.

Stávající ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík je přesvědčený, že tvrzení Vojtěcha Kyncla o udání podnájemnice nebylo podložené. „Je to i názor dalších historiků a archivářů. Již v době vzniku reportáže České televize, která tuto informaci zveřejnila, existovala studie Vojtěcha Šustka, která toto obvinění zpochybňovala, a přesto mu nebyl dán v reportáži prostor. Za jen těžko pochopitelné mi přijde i rozhodnutí odvysílat reportáž s takovýmto obsahem na výročí vyvraždění Lidic. Za naprosto neuvěřitelné pak považuji následné ataky proti obci Lidice za to, že se odvážila proti obsahu této reportáže ozvat. Namísto toho, aby se někdo zamyslel nad tím, zda náhodou Vojtěch Kyncl neudělal chybu, začne se útočit na lidické jako na ty, kdo se brání zveřejnění údajných ‚nepříjemných pravd‘,“ říká Stehlík pro INFO.CZ.

Také z těchto důvodů sepsal čestný občan Pardubic Jiří Kotyk výzvu zastupitelům k přerušení stavby nového památníku. „Vyzývám městské zastupitele, aby zastavili práci práce na popravišti a ušetřené peníze vložili do projektů skutečně pro naše město a jeho občany potřebných. Stále věřím ve vítězství zdravého rozumu,“ oslovil Kotyk pardubické zastupitele.

Náměstek primátora: nic nedevastujeme

INFO.CZ oslovilo jak odpovědného náměstka pardubického primátora Jakuba Rychteckého (ČSSD), tak autora myšlenky nového památníku – historika Kyncla. Oba na otázky obsáhle odpověděli.

Rychtecký investici obhajuje a tvrdí, že původní památník neodpovídal významu událostí. „Národní kulturní památka Památník Zámeček se v současnosti sestává z pomníku z roku 1949, stávajícího ve smyslu edukace zcela nefunkčního objektu, přilehlých zpevněných ploch, oplocení a sadových úprav,“ vysvětluje. Stav místa podle něj svým celkovým pojetím neodpovídá významu místa, ani současným představám o prezentaci lokalit podobného charakteru – Lidice, Ležáky apod. „Památka je zapadlá. Areál je uzavřený, návštěvník přilehlého lesoparku nevěnuje tomuto pietnímu významnému místu větší pozornost. Z místa není příliš zřejmé, proč se temné události z léta 1942 odehrály zrovna zde, a ne někde jinde. Pískový val za pomníkem je zarostlý keři a méně znatelný. Naopak zalesněný pás přerušila rozlehlá nástupní plocha a parkové úpravy. Pietnímu místu schází důstojnost,“ pokračuje Rychtecký.

Celkové investiční náklady se podle něj vyšplhají na 39 188 094 korun, předpokládaná výše dotace na projekt je 21 240 000 korun. Zbytek prý pokryjí vlastní prostředky města a dar od společnosti Foxconn na vybudování parkoviště.

Necitlivý zásah do struktury památníku náměstek primátora odmítá. „Přiznám se, že by mě zajímalo, kde tyto dezinformace čerpáte, nezakládají se na pravdě a důrazně se proti tomu ohrazuji. Stély strženy nebyly. V projektu je pomník zachován, objekt nové expozice i úpravy celého prostoru jsou navrženy tak, aby pomník nadále zůstal dominantou území,“ tvrdí Rychtecký.

3

Na základě rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje byla podle Rychteckého provedena odborná demontáž tří keramických uměleckých děl: nástěnné plastiky postav z interiéru současné budovy a dlaždice ze dvou zděných bloků v exteriéru umístěných na pietním místě Zámeček. O průběhu demontáže byli informováni zástupci památkové péče Pardubického kraje i Národního památkového ústavu. „Nikdo neměl pochybnosti, že by došlo k neodbornému zacházení... Zároveň zdůrazňuji, že ke všem stupňům projektu rekonstrukce a modernizace Památníku Zámečku máme závazná stanoviska z úseku památkové péče Krajského úřadu Pardubického kraje a vše je striktně dodržováno,“ podotýká náměstek primátora.

Autor památníku: zanedbané prostory

Iniciátor projektu Vojtěch Kyncl tvrdí, že si oběti pardubického popraviště zaslouží důstojnější a otevřenější připomínku. „Od roku 2008 do 2011 jsem pracoval jako historik Památníku Lidice a NKP Ležáky, kde jsem vymyslel v rámci své činnosti dnes již tradiční akci Silver A v paměti tří generací, jehož část (pietní akt) se konal na popravišti Zámeček. Prostory a expozice byly zanedbané a fakticky neodpovídaly soudobým poznatkům, ani neoslovovaly současnou mladou generaci. Nedaly se využít pro osvětu a byly ve značně zbědovaném stavu,“ popisuje Kyncl zrod myšlenky nového památníku.

Pro město Pardubice v roce 2012 podle svých slov vytvořil projekt „Po stopách Silver A“ a k tomu informační kiosek v budově popraviště. „Myslím, že v roce 2015 mě oslovilo město Pardubice s možností úpravy pietního prostoru, a jaké bych měl doporučení. Domnívám se, že mě oslovili, protože jsem jako autor získal Glorii musealis za expozici v Ležákách a oceněn byl i film k expozici v Letech. Navíc se má výzkumná činnost týkala také heydrichiády (v roce 2013 jsem získal za knihu Bez výčitek Cenu AV ČR, Prémii Otto Wichterleho a Cenu Josefa Pekaře) a navíc jsem absolventem Univerzity Pardubice. Spolupracoval jsem i s čestným občanem Pardubic panem dr. Jiřím Kotykem, kterého jsme také pravidelně zvali právě na Silver A a pietní akty. Při kladení věnců jsem si stále více uvědomoval, že slova o ‚nezapomenutí obětí‘ jsou stále prázdnější, protože u většiny obětí ze Zámečku nikdo ani nezjišťoval, proč zaplatily cenu nejvyšší,“ pokračuje Kyncl v odpovědi na dotaz INFO.CZ.

Argumenty o znehodnocení památky stavebními pracemi Kyncl odmítá. „Nesmysl. Prostor vily a tedy i popraviště byly znehodnoceny v 60. letech zbudováním průmyslových komplexů. Převzali jsme jako čtvrtá poválečná generace jak Larischovu vilu, tak NKP Zámeček ve značně zbědovaném stavu. Snažíme se o zpřístupnění nejen pietního prostoru, ale především výuky k tomuto tématu. Jako historik nyní čelím problémům, které bohužel vznikly už v 70. letech – nebyly zachyceny fotografie obětí, u většiny z nich neznáme důvody exekuce. NKP Zámeček naprostá většina obyvatel Pardubic nezná a nenašli by jej ani na mapě. Přitom je to místodůležité pro českou historii, odboj proti nacistům a boj za lidská práva, která byla tak krutě pošlapána. Snažíme se změnit to, co mělo být vyřešeno už před desítkami let a co nám paradoxně vyčítají kritici, kteří nesou na současném stavu lví podíl viny. Jejich představě o plotech, které budou objektu údajně chybět, říkám hlasitě: Ploty a ostnatý dráty nepatří do 21. století!“ konstatuje Kyncl.

Podle Jiřího Kotyka by měl Kyncl tento argument o stavu areálu uplatnit u vedení města, v jehož správě léta byl. „Zajímalo by mě, zda by si pan Kyncl odstranil kvůli tomuto pohledu na věc plot u svého domu. Už dnes se v areálu pohybují narkomani, po nichž se nacházejí injekční stříkačky. Mimochodem, plot by byl jako ochrana areálu určitě levnější než drahý kamerový systém, kterým má být památník zabezpečen,“ říká Kotyk.

„Sousední“ projekt rekonstrukce Larischovy vily, ve které byli internováni čekající na popravu, bude také nákladný a složitý. Nabízí se proto otázka, proč město úžeji nespolupracuje s Československou obcí legionářskou, pod jejímiž křídly ve vile vzniká památník protinacistického odboje. „Larischova vila a popraviště Zámeček tvoří historicky neoddělitelný celek spjatý s tragédií obce Ležáky a s heydrichiádou. Od prvopočátku prací na projektu byly součástí projektového týmu i zástupci majitelů vily – Československé obce legionářské. Stejně tak my se účastníme projektových dnů k projektu Larischovy vily. Projekt je s legionáři od počátku konzultován, laděn tak, aby se oba projekty doplňovaly, aby si nekonkurovaly. Například již na začátku roku 2017 byla uzavřena dohoda o rozdělení předmětů do expozic obou projektů z depozitu Východočeského muzea. V průběhu projektové přípravy se v tisku opakovaně objevily od konkrétních jednotlivců účelové dezinformace a lži o vzájemné nespolupráci obou subjektů. Na to jsme s legionáři reagovali společným prohlášením,“ uvedl k tomu náměstek primátora Rychtecký.

František Bobek, který má za Československou obec legionářskou na starost vybudování expozice v Larischově vile, konzultace s městem potvrdil. Na otázku, zda by bylo vhodnější oba projekty spojit a zřejmě účelněji vynaložit peníze na rekonstrukci obou pietních míst, odpověděl diplomaticky. „My jsme spolek. A teď si představte, že spolek opravuje budovu, která bude stát třeba 100 milionů korun bez DPH. A jsme závislí na městu, na kraji, na ministerstvu kultury, které nám dává minimum, spíše město a kraj. Jednali jsme o tom, rozhodili jsme si kompetence, co kdo bude kde dělat. Já do toho nechci jít. Co si myslím, co je dobře, nebo špatně, to mi nepřísluší hodnotit,“ řekl INFO.CZ František Bobek. Jistou opatrnost z jeho strany lze kvůli výše uvedeným informacím ohledně financí logicky očekávat.

Dvojka doma a přátelé architekti

Dosud ovšem ovšem nezazněly ještě dvě podstatné informace. Tou první je, že Vojtěch Kyncl má podle smlouvy s městem Pardubice vytvořit v novém památníku na Zámečku expozici. A to v hodnotě bezmála dvou milionů korun, jak dokládá smlouva o dílo, kterou INFO.CZ získalo.

4

5

Na otázku, zda je podobný projekt zapotřebí, když vzniká plnohodnotný památník vedle v Larischově vile, Kyncl odpověděl, aniž by uvedl informace, že by měl sám participovat na tvorbě expozice a vyinkasovat za to odměnu. „Tvoříme propojené projekty, z nichž každý má svoji myšlenku a bude žít svým životem. Mám radost, že se nám daří propojit expozice po obsahové stránce i po stránce jejich praktického využití. Místo se stane zajímavým turistickým bodem regionu, kde se budou moci generace poučit o minulosti naší země, ale vyžít se i aktivním odpočinkem, jak to plánuje Česká obec legionářská v Larischově vile. Jde o unikátní řešení, které nemá obdoby,“ odpověděl.

Náměstek primátora Rychtecký odmítl informaci INFO.CZ, že by některé z autorů, kteří se budou na zakázce podílet, pojily užší vazby. „Ne. Všichni, kteří se podílí na realizaci projektu byli vybráni na základě naprosto transparentních výběrových řízení, která byla schválena příslušnými kolektivními orgány města Pardubic,“ tvrdí Rychtecký.

Reaguje tak na zjištění INFO.CZ, že Vojtěch Kyncl v minulosti úzce spolupracoval s architektonickou kanceláří Jana Žalského a Víta Podráského. Ta se účastnila architektonické soutěže na památník na Zámečku. První cena vyhlášena nebyla, kancelář architektů Žalského a Podráského se umístila na druhém místě a zakázku nakonec získala. „S architektem Janem Žalským a jeho kolegou Vítem Podráským jsem se potkal při projektech v Lidicích a Ležákách, neboť Jan Žalský tato muzea vytvářel nebo upravoval. Je schopným architektem, se zkušeností s muzejními projekty... Bylo mi ctí, když po získání druhé Gloria musealis za Ležáky přijal a zrealizoval v roce 2013 i moji žádost o projektování domu pro moji rodinu. Věřím, že i v Pardubicích odvedl výbornou práci ku spokojenosti budoucích uživatelů. Konec konců je jeho výběr nezávislými členy odborné komise v anonymní a transparentní architektonické soutěži organizované městem jako zadavatelem jasným důkazem, že je při tvorbě muzejních expozic špičkou ve svém oboru,“ dodal Kyncl. Opomněl ovšem podotknout, že dům v západočeských Šťáhlavech, který navrhovala kancelář Žalský–Podhráský, je psán na jeho manželku Petru Kynclovou.

„Podle mého názoru jde o evidentní střet zájmů,“ tvrdí o provázanosti autora myšlenky památníku a architektů historik Jiří Kotyk.

6

Kyncl ve Štáhlavech oficiálně vlastní s manželkou pouze kousek orné půdy za tímto domem a vede zde léta spor se sousedy přes ulici. Ve Štáhlavech nemá Vojtěch Kyncl napsán trvalý pobyt nejspíš z toho důvodu, aby mohl vykonávat svůj politický mandát v jiném městě, 242 kilometrů vzdáleném Hlinsku. Trvalé bydliště má zapsáno právě v tomto městě na pomezí Železných hor a Českomoravské vrchoviny. Kyncl je v Hlinsku zastupitelem za sdružení ODS a nezávislých kandidátů, a fakturuje na tuto adresu i práce za dva miliony na expozici v pardubickém Zámečku.

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud