Když Evropská komise vyhlásila 3. února plán boje proti rakovině a úmysl do jeho provedení vložit čtyři miliardy eur, začala tak vlastně už naplňovat nový program EU pro vědu a výzkum Horizont Evropa, na jehož konečné podobě se členské státy a Evropský parlament shodly v polovině prosince. Ačkoli tato jeho finální verze podléhá ještě konečnému schválení Radou EU a Evropským parlamentem, na dohodnutých parametrech se již nebude nic měnit.
Sedmiletý rozpočet programu Horizont Evropa na léta 2021-27 dostal nakonec do vínku 95,5 miliardy eur, což je jen o necelých pět miliard méně, než původně navrhovala Evropská komise. Toto číslo je však výsledkem různých kouzel, které následovaly po červencovém schválení sedmiletého rozpočtu EU, který pro Horizont počítal pouze s 85 miliardami. Pět a půl miliardy v něm například „přistálo“ z evropského fondu obnovy (New Generation Europe, NGEU), který je docela jiným rozpočtovým nástrojem, takže tyto peníze by mohl leckdo neobeznámený počítat vlastně dvakrát.
Politikové napříč Evropou se rádi prezentují jako stoupenci co nejvyšších společných výdajů na vědu a výzkum, jakmile by však měly jít na úkor jejich plánovaných příjmů ze strukturálních fondů nebo společné zemědělské politiky, rychle na svou přízeň zapomenou. Při sjednávání nového rozpočtu se za Horizont postavil především Evropský parlament, takže se vedle přídavku z fondu obnovy povedlo ještě vyškrabat v různých koutech sedmiletého rámce další čtyři a půl miliardy. Konečný výsledek je o 23 procent vyšší než předcházející sedmiletý program Horizont 2020 (bez započtení britského podílu) a ačkoli podle mnoha analytiků ještě zdaleka neodpovídá potřebám EU, Evropská komise ho hrdě prezentuje jako „nejambicióznější výzkumný a inovační program na světě“.
Nepochybně slouží Evropské unii ke cti, že v popsaném kontextu a navzdory příjmovému výpadku způsobenému brexitem nakonec prosadila slušnou sumu na tyto účely. Evropské peníze mají sloužit jako doplněk k národním vědeckovýzkumným rozpočtům a soukromým investicím. Cílem je prosazovat excelenci ve vědě a podpořit inovace zejména v progresivních oborech, kterým vévodí klimatická změna a digitalizace.
Jako vektor excelence ve vědě bude dál sloužit prestižní Evropská rada pro výzkum (European Research Council, ERC) a mladí výzkumníci budou moct častěji než dřív využívat vědeckých stáží a pobytů v zahraniční v rámci programu Marie Sklodowska-Curie. Zvláštní pozornosti, i finanční, se dočkají malé a střední podniky, a zvláště pak inovativní startupy, o které bude pečovat nová Evropská rada pro inovace (European Innovation Council, EIC). Jak ERC podporující špičkovou vědu, tak EIC posilující inovace a priori nepředepisují témata či oblasti výzkumu, které budou financovat. Grant dostane ten, kdo předloží nejlepší projekt s největším dopadem a bude ho schopen realizovat. Tento „bottom-up“ přístup patří k vítaným specifikům programu.
Mezi těmito dvěma bloky je ale „tradičnější“ třetí část, která bude operovat s celou polovinou celkového rozpočtu, organizovaná tematicky. Jeden její blok se soustředí výhradně na podporu výzkumu v oblasti klimatu, energetiky a mobility. Dalším velkým tématem je digitální průmysl a vesmírné technologie. Výrazně posílený zdravotnický výzkum se ponoří do boje s pokračující koronavirovou pandemií, ale také do možných příštích výzev z hlediska léčby, očkování, diagnóz a dalších aspektů, a bude provádět zmíněný program boje proti rakovině. Udělování grantů v těchto oblastech se řídí klasickými pravidly – naprostou většinu projektů předkládají a provádějí konsorcia s nejméně třemi účastníky z minimálně tří zemí.
Z dnešního hlediska je třeba zajímavé, že peníze z Horizontu a předcházejících evropských vědeckovýzkumných programů v oblasti zdravotnictví v minulosti podpořily vývoj několika vakcín, které se nyní nasazují do boje proti koronaviru. Například manželská dvojice výzkumníků Ugur Sahin a Özlem Türeciová stojící za rodinnou firmou BioNTech, jejíž vakcínu nyní vyrábí a distribuuje firma Pfizer, získala v minulosti několik grantů EU na svůj univerzitní i firemní výzkum včetně prestižního grantu ERC.
Tím výčet aktivit zdaleka nekončí. Jedna z hlavních novinek Horizontu Evropa, takzvané mise, chce například přispět k tomu, že do roku 2030 bude stovka evropských měst moct vyhlásit uhlíkovou neutralitu, že výrazně klesne znečištění moří a oceánů, že evropské země budou lépe připraveny na klimatické poruchy nebo že tři miliony lidí postižených rakovinou na svou chorobu nezemřou.
EU koncipuje projekty financované z programu Horizont Evropa jako podněty a katalyzátory pro výzkumná pracoviště členských států a pro jejich průmyslové podniky, umožňující maximální zhodnocení jinak dosti chatrných investic do vědy a výzkumu. Například korporátní výdaje tohoto typu odhaduje Evropská komise v EU na 1,3 procenta podnikových rozpočtů, zatímco v USA jsou to dvě procenta a v Jižní Koreji například 3,3 procenta. Na druhé straně představuje Evropa se sedmi procenty světové populace kolem 20 procent celkového výzkumu na planetě a potřebuje dál růst, má-li obstát ve světové konkurenci. Suma sumárum: 100 miliard eur je hodně peněz, potřeby evropského výzkumu jsou však mnohem větší.
