Evropská komise vytyčila cíle pro digitální posun do roku 2030

Evropská unie se buď zdigitalizuje, nebo neobstojí ve světové soutěži a zapadne do bezvýznamnosti, varují odborníci i politici už nějaký pátek. Evropská komise jejich hlasy vyslyšela loni, kdy spatřila světlo světa její digitální strategie pro EU, následována dvěma návrhy směrnic o digitálních službách a digitálním trhu. Ty teď mají na stole členské státy. Tento týden komise doplnila digitální arzenál návrhem cílů, kterých by podle ní měla „sedmadvacítka“ dosáhnout do roku 2030.

Smyslem operace je podle komise učinit Evropskou unii „digitálně svrchovanou ve svobodném a propojeném světě“, což mají někteří znalci tendenci číst jako „nezávislou na čínských technologiích“, o kterých se v textu konkrétně nepíše. Specifickým rysem je důraz na udržitelnost – nutná úlitba „zelené dohodě“, druhému pilíři strategického programu této komise – a na inkluzi. Cílem je tedy taková digitalizace, která bude ku prospěchu všem – nejen podnikům či administrativám, ale také jednotlivcům, i těm „nevýznamným“.

Odtud hned první meta – dosáhnout do konce desetiletí stavu, kdy „základní digitální dovednosti“ bude mít 80 procent dospělé populace. Tedy že skoro všichni dospělí budou nejen mít chytré telefony, tablety a notebooky, či jejich modernější obdoby roku 2030, ale navrch s nimi budou skutečně umět zacházet. Aby se dal zvládnout nápor, který představuje propojení skoro celé populace, bude třeba zaměstnávat 20 milionů IT odborníků. Bylo by podle komise žádoucí, kdyby mezi nimi bylo mnoho žen. 

A další cíle následují. Poptávku po infrastruktuře uspokojí rychlé propojení všech domácností, které budou využívat internet 5G. Evropa bude vyrábět aspoň 20 procent světové produkce špičkových polovodičů. Pokud možno už v roce 2025 by měl v Evropě vzniknout její první kvantový počítač. 

Komise dále předpokládá, že za devět let bude 80 procent všech firem používat cloudové počítačové služby, big data a umělou inteligenci. Aspoň 90 procent malých a středních podniků, tedy do 50 zaměstnanců, by mělo mít aspoň základní stupeň digitální intenzity, čímž je míněno využívání dostupných digitálních nástrojů a postupů. Velký nárok bude kladen na veřejnou právu, která by měla poskytovat veškeré klíčové služby online. Dokument ovšem neříká, co klíčové služby jsou. Od jejich digitalizace se odvíjí napojení jednotlivců – 80 procent by mělo mít elektronické občanské průkazy; osobní lékařské doklady by měly být každému k dispozici online. 

Komise předložila tyto své představy členským státům, protože jejich naplňování bude záležet samozřejmě na nich. Každá země podle návrhu zpracuje vlastní plán, který předloží do Bruselu; komise pak bude kontrolovat, jak jsou jednotlivé etapy tohoto plánu realizovány, a vydávat o tom každoroční zprávy. Jde tedy o to, zda se vlády ztotožní a ambicemi Evropské komise, která se pokouší definovat společný zájem celé EU, zatímco výchozí podmínky jednotlivých zemí jsou velmi odlišné. Komise připomíná, že toto snažení bude „pocukrováno“ slušnými finančními příspěvky z EU – na tyto účely bude možné, ba povinné vynaložit jak část kohezních peněz z příštího sedmiletého rozpočtu, tak přesně stanovených 20 procent z grantů zahrnutých v rámci nového „fondu obnovy“. Jen tento nástroj tedy nabízí na digitalizaci zhruba 63 miliard eur. 

Česká republika má v této oblasti svá želízka v ohni – zaprvé nutně potřebuje dotáhnout digitalizaci státní správy i samosprávy, kde zatím vážně pokulhává i za průměrem EU. Zadruhé v Česku přibývá startupů a malých firem, které využívají nejmodernější technologie včetně umělé inteligence a pohybují na vysoké úrovni excelence i ve světovém měřítku. Jejich rozvoj a úspěch závisí na podpůrném prostředí, včetně legislativy a finančních injekcí. Evropská strategie by tudíž měla být uvítána jako příležitost, nikoli jen další administrativní zátěž z Bruselu.

sinfin.digital