Maďarská vláda dál dráždí evropské instituce, arzenál opatření namířených proti ní roste

Evropský parlament schválil rezoluci, ve které odsoudil jako diskriminační nový maďarský zákon zakazující zmínky o sexuálních menšinách při vzdělávání dětí a mládeže. Europoslanci ho označili za homofobní a odporující základním hodnotám Evropské unie. Upozornili také, že nejde o ojedinělý incident. Je to podle nich součást procesu soustavného oklešťování demokracie v Maďarsku. Vyzvali Evropskou komisi, aby proti Maďarsku okamžitě zahájila řízení pro porušení práva. Vlády členských zemí požádali, aby z maďarského počínání vyvodily důsledky, včetně případných žalob u Evropského soudního dvora.

Spor mezi institucemi EU a členskou zemí Maďarskem tak dál podstatně nabobtnal v dalších směrech a je v dějinách evropské integrace nevídaný. Politicky se Maďarsko ocitá ve stále větší izolaci; v praktické rovině Brusel sice dál obtížně hledá, ale přece jen nachází nástroje a způsoby, jak Budapešti pohrozit opravdu citelným postihem. 

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová považuje za nepřípustné, aby homosexualita byla stavěna na roveň dětské pornografie, jak to podle ní činí maďarský zákon. Ochrana dětí je „hanebně využívána jako záminka k diskriminaci lidí podle jejich sexuální orientace, což odporuje základním hodnotám EU, jako jsou ochrana menšin, lidská důstojnost, rovnost a respektování lidských práv“. V rozpravě připomněla, že členské státy vyzvaly komisi, aby proti Maďarsku zasáhla. „Využiji k ochraně těchto hodnot všechny nástroje, které má komise k dispozici,“ slíbila von der Leyenová. 

Co by to mohlo být, naznačila místopředsedkyně komise Věra Jourová. Poukázala na to, že Maďarsko porušuje nejen článek dvě Lisabonské smlouvy, ve kterém jsou vypočítány zmíněné principy a hodnoty, ale také řadu ustanovení Charty základních práv, která je součástí právního řádu EU. Upozornila, že dodržování této charty vyžaduje řada dalších právních instrumentů EU, včetně například směrnic o elektronickém obchodování či o audiovizuálních médiích, ale třeba také pravidla pro financování projektů z Evropského sociálního fondu. 

Jourová tak ukázala, kudy by se mohla ubírat další strategie institucí EU vůči Maďarsku, pokud Budapešť pod evropským tlakem nezmění zmíněný zákon, který už ovšem minulý týden vstoupil v platnost. V sázce by mohla být plná účast Maďarska v jednotném trhu EU nebo jeho čerpání peněz z evropských fondů. To by už byly citelné postihy, k jejichž schválení by nebylo zapotřebí konsenzu, jako je tomu v proceduře podle článku sedm smlouvy, která formálně běží už třetím rokem bez jakéhokoli výsledku, protože Maďarsko a Polsko se dohodly na vzájemné podpoře znemožňující jednomyslné rozhodnutí. Zde smlouva počítá s postihem ve formě ztráty hlasovacího práva v Radě EU.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Co zaznělo v EP na obhajobu Maďarska?
  • A co Budapešti reálně hrozí?
sinfin.digital