Na Ukrajině se schyluje k nejhoršímu krveprolití. EU slibuje další sankce, do Ruska ale dál posílá miliardy eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf diplomacie EU Josep Borrell se vrátili z páteční návštěvy Kyjeva nabiti pocitem naléhavosti a snahou rychle Ukrajině dodat další zbraně a pomoct zavedením dalších sankcí. Von der Leyenová mluvila o „systému rolujících sankcí“, který bude pokračovat. Borrell zase tvrdil, že zastavení dovozu ruské ropy a posléze plynu je zcela jistě na stole jako reálná možnost. Ministři zahraničí se však v pondělí v Lucemburku na ničem takovém neshodli, ba o tom ani nijak podrobně nejednali. Ačkoli ukrajinské vedení očekává masový útok ruských vojsk na Donbase, vlády EU nevyhlašují pohotovost a míní dál platit miliardy eur do ruské kasy za dodávky energetických surovin.

Borrell po schůzi vyzdvihoval aspoň rozhodnutí uvolnit dalších 500 milionů eur na okamžitý nákup zbraní a vojenské techniky pro Ukrajinu. Celkově tak vydala EU na tento účel ze svého „mírového fondu“ miliardu a půl; 900 milionů už bylo utraceno. Připomeňme, že to je poprvé, co evropský rozpočet slouží k nákupu zbraní. Vedle toho pomáhají vojensky Ukrajincům také jednotlivé členské státy včetně Česka – Borrell neměl k dispozici přesné číslo, odhaduje však, že „je podstatně vyšší než 1,5 miliardy“. EU tak podle něj plní svůj závazek, který formuloval v pátek po boku prezidenta Zelenského: „Jelikož bojujete také za nás, to nejmenší, co můžeme udělat, je vám dodat zbraně. Potřebujete zbraně, zbraně a zase zbraně“.

Zatímco některé země jako ČR nebo Polsko zbraně aktivně vybírají a dodávají, další spíše váhají. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala v pondělí všechny vlády, aby Ukrajině poskytly těžké zbraně, přičemž měla na mušce podle serveru Politico zejména vlastní vládu, tedy kancléře Olafa Scholze, který údajně zdržuje plánovanou dodávku až 50 tanků Leopard 1. „Není čas na výmluvy, je načase jednat kreativně a pragmaticky,“ řekla Baerbocková. Měla tím na mysli potřebu vybavit ukrajinskou armádu potřebnou technikou dřív, než Rusové přeskupí síly a zaútočí na Donbaskou a Luhanskou oblast na východě Ukrajiny. Tutéž potřebu měl zřejmě na mysli také slovenský premiér Eduard Heger, který v pátek v Kyjevě jednal s ukrajinskými činiteli o dodávce několika letounů Mig-29 sovětské výroby ze slovenské výzbroje.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Co se rakouský kancléř dozvěděl k Moskvě?
  • A jak by mohla EU pomoct Ukrajině, ale zdráhá se to udělat?
sinfin.digital