Otrava Navalného novičokem: Reakce Merkelové byla jediná možná, co to znamená pro vztahy s Ruskem?

ANALÝZA KARLA BARTÁKA | Angela Merkelová byla očividně roztrpčená, když ve středu potvrzovala závažné sdělení německých úřadů, že ruský opoziční předák Alexej Navalnyj byl otráven válečným plynem novičok. Zločin, který měl Navalného podle slov kancléřky umlčet, vyvolává „velmi vážné otázky, které může a musí zodpovědět pouze ruská vláda.“ Na její reakci záleží, dodala, jak se k celé věci postaví Evropská unie a NATO.

V příštích dnech se tedy budou radit členské země obou organizací, jak na poslední „jedovou“ provokaci Ruska odpoví. Moskva jim to nijak neusnadní – nic nenasvědčuje tomu, že by opustila linii cynického a posměšného dementi, které jde až po obviňování Berlína, že jed byl Navalnému podstrčen na německém území. Mimo Rusko něčemu takovému věří málokdo, ale tato tvrzení Kremlu jsou určena především pro spotřebu domácím veřejným míněním.

Navalnyj se vracel z ruského Dálného východu, kde se podílel na týdny trvajících protestech proti centrální vládě. V letadle z Tomsku do Moskvy se mu udělalo zle a upadl do bezvědomí, takže pilot nouzově přistál v Omsku. Lékaři tamní nemocnice po dvou dnech hospitalizace veřejně sdělili, že šlo o selhání metabolismu, žádný jed prý nenašli. Štáb opozičního politika pak dostal povolení dopravit ho do Berlína, kde lékaři v nemocnici Charité rychle potvrdili otravu jedem a po pár dnech, ve spolupráci se specializovanou laboratoří Bundeswehru, ukázali na novičok. Tedy jed, kterým se ruští agenti naposledy pokusili zlikvidovat přeběhlého špiona Sergeje Skripala a jeho dceru v Anglii před dvěma lety.

Vydavatelství Mladá fronta nezíská žádný z miliardářů. Aukce má překvapivého vítěze

sinfin.digital