Evropská unie poskytne statisícům Ukrajinců, kteří prchající před ruskou invazí, kompletní „dočasnou ochranu“, která jim umožní zůstat v zemích „sedmadvacítky“ až tři roky, aniž by museli podstupovat azylovou proceduru. Ministři vnitra členských zemí učinili dnes v Bruselu zásadní politické rozhodnutí, kterým aktivovali příslušnou směrnici z roku 2001, původně koncipovanou pro uprchlíky před válkami na území bývalé Jugoslávie. Evropská komise provede v příštích dnech organizační a administrativní kroky, aby směrnici bylo možné začít v praxi uplatňovat. Ačkoli některé země měly zprvu pochybnosti, nakonec se pro oživení „směrnice o dočasné ochraně“ vyslovili všichni ministři.
Lidí, kteří opouštějí Ukrajinu kvůli stále surovějšímu útoku ruských vojsk proti městům a vesnicím, přibývá velmi rychle. Podle údajů Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odešlo za osm dní bojů do sousedních zemí už milion běženců, převážně žen a dětí. Muži ve věku do 60 let vesměs zůstávají na Ukrajině, protože se na ně vztahuje povinná mobilizace. OSN odhaduje, že pokud bude válka pokračovat, mohly by Ukrajinu opustit v dohledné době až čtyři miliony lidí. Největší nápor zažívá Polsko, kam směřuje zhruba polovina běženců. Následují Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Moldavsko – a Česká republika, ačkoli s Ukrajinou nehraničí.
Směrnice o dočasném pobytu dává příchozím osobám právo v EU dočasně žít a pracovat, a také získat nárok na bydlení a na lékařskou péči. Členské země směrnice zavazuje, že tyto výhody utečencům poskytnou, částečně podle vlastních předpisů. Bude se vztahovat také na ty Ukrajince, kteří už v zemích EU jsou, ale nyní potřebují útočiště, protože se nemají kam vrátit. Její „zprovoznění“ představuje přelom v evropské migrační politice, podobně bezprecedentní jako další evropské reakce tváří v tvář ruskému útoku, například rozhodnutí EU zavést tvrdé finanční sankce proti Rusku nebo financovat vyzbrojování Ukrajiny.
Česká republika zareagovala na uprchlickou vlnu rychle a solidárně. Podmínky, které zaručuje popsaná směrnice, Česko už dnes prchajícím Ukrajincům v podstatě nabízí, řekl po jednání český ministr Ví Rakušan (STAN). Uvítal, že tímto krokem se slaďuje přístup v celé Evropské unii. „Je to speciální titul pro lidi, kteří utíkají před válkou a my jim chceme zajistit nějakou budoucnost, tedy jim dát i možnost pracovat. Nejsou to žadatelé o azyl,“ vyložil Rakušan.
Na rozdíl od předchozích migračních vln do Evropy přichází většina Ukrajinců s biometrickými pasy, které jim umožňují tříměsíční bezvízový pobyt. Ti, kdo doklady nemají, dostávají v Polsku a dalších zemích dočasná povolení. Po uplynutí tří měsíců budou mít podle směrnice nárok na jednoroční ochranný režim, který bude možné prodloužit o dvakrát šest měsíců. Kdyby ani to nestačilo, mohou vlády členských zemí přidat ještě jeden rok; celkem tedy lze uvažovat až o tříletém období. Během této doby nemusí ukrajinští uprchlíci žádat o azyl, takže jim ani nehrozí vyhoštění, pokud by ho nedostali.
Ke spuštění směrnice stačila kvalifikovaná většina členských zemí, nikoli jednomyslnost, takže se debata dnes nijak nehrotila. Země, které se původně zdráhaly, například Maďarsko, se nebránily kvůli ukrajinskému exodu, ale proto, že směrnice má obecnější platnost – těžko při příští vlně odkudkoli upřít utečencům podmínky, které už byly jednou poskytnuty. Tím spíš, že směrnice počítá také s dobrovolným rozdělováním běženců mezi členské státy. Také z tohoto hlediska ukrajinská zkušenost poznamená další jednání o tzv. migračním paktu, jehož návrh mají vlády na stole už více než dva roky, aniž se hnuly z místa.
„Hledaly se formulace, které by zajišťovaly dostatečný komfort všem zemím,“ uvedl Rakušan. Kompromis podle něj spočíval mimo jiné v tom, že některé aspekty mohou být modifikovány domácími předpisy, je zde tedy jistá pružnost. O citlivé otázce přerozdělování se podle něj dnes nemluvilo, i když není vyloučeno, že bude v budoucnosti nastolena. „Do Česka přichází denně pět až sedm tisíc lidí a proud se nezastavuje. Budeme skutečně jednou ze zemí, které budou patřit mezi nejvytíženější, protože máme v přepočtu na hlavu nejsilnější ukrajinskou komunitu. Může se stát, že budeme tak zahlceni, že budeme prosit další státy, zda by část těchto lidí mohla odjet z Česka někam jinam.“
