Ukrajina má prostě smůlu. Tak by se daly shrnout třídenní politické a diplomatické tanečky kolem této bývalé sovětské republiky, která oslavila 30 let své nezávislé existence. Její budoucnost je nadále velmi nejistá.
Pondělní zasedání takzvané Krymské platformy, kterou vymyslel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, se stalo názornou ukázkou patové situace. Na summit, kterého se zúčastnilo na 40 zemí včetně ČR, zaprvé nedorazili německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, tedy nejsilnější politické figury evropského Západu, což lze přeložit jako jejich příznivé gesto vůči Kremlu.
Řečníci vesměs tvrdě odsuzovali sedm let starou anexi ukrajinského Krymu Ruskou federací, řešení nebo aspoň cestu k němu však nenabídli. Za všechny citujme předsedu Evropské rady, Belgičana Charlese Michela: „Nezávislost znamená svrchovanost, znamená územní celistvost v rámci mezinárodně uznaných hranic.“ Evropská unie podle něj „neuznává a neuzná nezákonnou anexi Krymu Ruskem. Budeme dál rozhodně posilovat tuto politiku a budeme se stavět proti jakýmkoli porušením mezinárodního práva.“
Pro Ukrajinu je to sice příznivý jazyk, ale poněkud omletý a nevedoucí nikam. Evropské sankce zavedené proti Rusku v roce 2014 a od té doby neustále prodlužované nepřinášejí žádné změny. Moskva dál Krym okupuje a chová se tak, aby nenechala nikoho na pochybách, že tam chce zůstat. Zároveň destabilizuje východ Ukrajiny ozbrojeným konfliktem, který stojí obrovské peníze a spousty životů. Dává stále jasněji najevo, že nepřipustí, aby Ukrajina opustila ruskou „sféru vlivu“ a stala se členem Severoatlantické aliance či případně časem i Evropské unie, což je přitom podle Zelenského cílem ukrajinského snažení a také většinovou touhou obyvatelstva.
