KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropští lídři se ve čtvrtek 12. února večer rozešli s vědomím, že do měsíce budou schvalovat sérii reforem, které by měly napravit některé neduhy evropské ekonomiky a posílit konkurenceschopnost průmyslu. Jednodenní „brainstorming“ na zámečku Alden Biesen jim umožnil si uvědomit rozsah, počet i záběr plánovaných kroků, jejich vzájemnou souvislost a jistou hierarchii. Vzniklo také porozumění, že pokud se do některých reforem nebudou ochotny zapojit všechny vlády, lze je provádět i v menším počtu, v režimu takzvané zesílené spolupráce.
Se zvláštním napětím bude očekáván návrh „28. režimu“, pokřtěný šéfkou Komise Ursulou von der Leyenovou na „EU Inc“, který podnikům – zejména startupům a dynamickým firmám – nabídne unikátní právní rámec pro podnikání v celé EU, jaksi vně národní legislativy každého jednoho člena unie.
Do června 2026 se pak Komise slibuje vypořádat také s dalším dlouhodobým hlavolamem, kterým je „unie úspor a kapitálu“ – jejím smyslem je více, lépe a účinněji investovat do ekonomiky obrovské úspory Evropanů.
Tlak na povolenky a ceny energií
Komise se dočkala pochvaly za snahu zjednodušovat evropskou legislativu, a to nejednou na úkor předpisů schválených v rámci naplňování Green Dealu. Nelíbila se naopak její nejistota, pokud jde o ceny energií a zejména elektřiny.
Český premiér Andrej Babiš uspěl s ostrou kritikou vysokých cen energií, které brzdí výkon evropského průmyslu; méně souhlasu vyvolal jeho výpad proti emisním povolenkám, jejich cenám a spekulativnímu obchodování s nimi. I zde však našel spojence: nejen Maďarsko a Slovensko, ale také – aspoň částečně – Itálii, Německo, Rakousko či Polsko.
Von der Leyenová sice argumentovala zásadou, že za emise skleníkových plynů musí platit jejich původci. „Pokud nechcete platit, inovujte,“ vyložila smysl existence povolenek. Neohradila se však proti Babišově výtce, že právě spekulativní obchodování povolenky prodražuje, což poškozuje průmysl.
Zavázala se, že do březnové schůze Evropské rady předloží konkrétní návrhy, co s tím – jak s cenami energií, tak emisních povolenek. Což svědčí minimálně o tom, že Komise zatím vůbec neví, jak na to. Ale i o tom, že toto téma při přípravě semináře trestuhodně pominula.
Merzovo „ne“ dluhopisům a chybějící vize
Výsledek jednodenního „mudrování“ tak vypadá spíše jako seznam dílčích návrhů či nápadů než jako ucelená reformní koncepce zaměřená na zásadní zefektivnění jednotného vnitřního trhu EU. Naléhavost Maria Draghiho a Enrika Letty, dvou italských expremiérů a autorů zásadních zpráv o stavu evropské ekonomiky v roce 2024, se do nálady nijak zásadně nepromítla.
Německý kancléř Friedrich Merz v zárodku „zařízl“ chabý pokus francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dostat na pořad dne emisi evropských dluhopisů, ze kterých by se financovaly společné investice. Tedy nic nového pod sluncem.
Francouzsko-německý motor se zadrhává, ale stále jede
I tak se dá vystopovat příslib, že by se ledy mohly dát do pohybu. Vlády mají vesměs chuť jít do významných společných investic v energetice či telekomunikacích, i do „evropské preference“ při zadávání veřejných zakázek. Chtějí změnit pravidla pro poskytování státních podpor, aby se usnadnily vznik a rozmach „evropských šampionů“.
Merz a Macron si sice vyměnili jedovaté šipky, ale uspořádali společnou tiskovou konferenci, aby ukázali, že francouzsko-německý „motor“ dál tak nějak funguje.
Problém je v tom, že Evropa má jen málo času. Předseda Evropské rady António Costa si sice pochvaloval „sdílený pocit naléhavosti“, z prohlášení většiny státníků však zrovna nečišel.
Okno příležitosti zůstane pro EU otevřené jen po omezenou dobu, než ji převálcují čínská a americká konkurence. Když Mario Draghi v září 2024 zveřejnil svou zprávu, také se mluvilo o nutnosti spěchat. Z jeho necelých 400 doporučení byla dodnes uvedeno do života pouhých 14 procent...
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
