KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Němci, duchovní otcové Green Dealu a systému emisních povolenek (ETS), se dnes staví do čela tažení za jeho výraznou změnu. Protože zvedá pro evropský byznys ceny energií, surovin a zboží na úroveň, kdy nejsou schopni ve světě konkurovat. Zdražení „špinavých“ byznysů, které bylo cílem celého systému emisních povolenek, se v Evropě ukázalo být fatální ranou pro její prosperitu.
Nyní se německý kancléř Friedrich Merz spolu s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou postavil do čela těch, kdo tvrdí, že takhle to dál nejde a musí se něco změnit.
Tvrdý tlak průmyslníků v Antverpách
Den před včerejším (12. února 2026) neformálním summitem Evropské unie na belgickém zámečku Alden Biesen, patnáct kilometrů od Maastrichtu, se v Antverpách sešli šéfové velkých evropských firem s politickými špičkami. Hlavní téma znělo: udělejte něco s emisními povolenkami, které vše zdražují, nijak nemáme ve světové konkurenci šanci.
Nejde o v poslední době u nás tolik diskutovanou druhou generaci povolenek ETS 2 na bydlení nebo dopravu, která má podle aktuálních pravidel začít platit od roku 2028. Tlak byznysmenů míří na první generaci ETS 1, která je už roky uvalena na energetiku nebo těžký průmysl.
Před průmyslníky nejdřív vystoupila německá šéfka Evropské komise Ursula von der Leynová, která navzdory jejich kritice systém emisních povolenek hájila. Ovšem čistě z dekarbonizačního, nikoliv ekonomického pohledu.
Tam argumentovala pouze tím, že „od roku 2005, kdy byly emisní povolenky zavedeny, se výkon oborů, v nichž se platí zvedl o 71 procent. Což podle ní znamená, že „dekarbonizace a konkurenceschopnost můžou jít ruku v ruce“.
Už ale nezmínila to, na co už loni upozornil ve své zprávě bývalý guvernér Evropská centrální banky Mario Draghi: Evropské firmy čelí cenám elektřiny a plynu, které jsou o 158 procent a 345 procent vyšší než u jejich amerických konkurentů. O Číně nemluvě.
Jak být s takovým handicapem konkurenceschopný, zvlášť když Evropa není v této chvíli technologickým lídrem?
Německý kancléř proti německé šéfce Evropské komise
Pár hodin na to předstoupil před nespokojené průmyslníky její krajan (a také politický rival), německý kancléř Friedrich Merz a mluvil úplně jinak.
„Systém ETS byl zaveden proto, aby snížil emise CO₂ a zároveň pomohl firmám dosáhnout dekarbonizované výroby. Pokud to není možné, tak to zjevně není dobrý nástroj,“ vystřelil Merz nejostřejší kritiku, jaká kdy od německého kancléře na adresu dekarbonizačního tažení zazněla.
Pád ceny povolenek bude vyhovovat průmyslu. Ale ti, kdo si povolenky nakoupili, přijdou o obrovské peníze.
„Musíme být velmi otevřeni změnám systému nebo přinejmenším jeho odkladu,“ cituje Merze web Politico. „Musíme se vyvarovat čehokoliv, co ohrožuje konkurenceschopnost naše průmyslu. Plně souhlasím s těmi, kdo tvrdí, že máme dělat víc proti klimatické změně. Pokud jde ale ta politika na úkor našeho průmyslu a pracovních míst v něm, je to neakceptovatelné. A to je důvod, proč jsem zajedno s těmi, kdo tvrdí, že emisní povolenky nejsou správný systém. Pokud to nefunguje, musíme se o tom bavit a musíme to změnit,“ prohlásil za obrovského aplausu průmyslníků Merz.
V jiné sekci v Antverpách chvíli na to sice francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před „zabitím“ emisních povolenek – zároveň se ale i on přidal k ostrým kritikům.
„Evropa si nemůže dávat ambiciózní cíle ve chvíli, kdyby dovolila, aby se ztratil její průmyslový základ. Vysoké ceny energií v kombinaci s vysokými cenami za uhlík akcelerují deindustrializaci, nikoliv dekarbonizaci Evropy,“ prohlásil Macron.
Zásadní reforma povolenek
Merz s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a českým premiérem Andrejem Babišem zároveň vyzvali k intervenci na trhu s emisními povolenkami, která by snížila jejich ceny. Evropská komise má pravomoc vrhnout z rezervy do obchodování další povolenky z rezervy. A tím cenu tlačit dolů.
Už samotná Merzova slova v Antverpách a to, co po nich následovalo vedla k prudkému propadu cenu. Cena povolenky se snížila na 72,18 euro za kus. Ještě začátku roku byla na hodnotě přes 90 euro. Politice, mezi něž patří i Babiš, ale volají po snížení ceny až na 30 euro.
Systém ETS je bohužel tak rozjetý, že z jedné strany bude vyhovovat pád povolenek průmyslu. Z druhé přijdou o obrovské peníze ti, kdo si povolenky nakoupili.
Výstup nebo reforma systému vůbec nejsou snadné. Sama von der Leynová ale v Antverpách přiznala, že jen 5 procent z celého výnosu z povolenek šlo na jejich původní smysl, investice do dekarbonizace.
Dotace elektřiny pro průmysl
Kolem povolenek vznikl obří dotační systém, na nějž je navázané obrovské množství různých zájmových skupin. Reforma povolenek je ale podle webu Politico jedním ze závěru neformálního summitu na belgickém zámečku.
Otočka Němců ukazuje, pod jak obrovský tlak byznysu, který má stále větší problémy uspět ve světové konkurenci, se politici dostávají.
Dochází pak k bizarní situacím. Povolenky zdražují ceny energií, které se propisují do cen všeho dalšího. Členské země v čele s Německem si pak v Bruselu vylobovávají výjimky, aby speciálními dotacemi podpořily svůj energeticky náročný průmysl.
Německo dotuje ceny elektřiny průmyslu od 1. ledna letošního roku. Německo bude dotovat v letech 2026–2028 energeticky náročnému průmyslu ceny elektřiny tak, aby cena silové elektřiny za nepřekročila 5 centů za kilowatthodinu.
Podobný program má pro své firmy i Rakousko. I Andrej Babiš se dostává pod obrovský tlak, aby energeticky náročnému byznysu z veřejných peněz ceny elektřiny dotoval.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
