KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Mario Draghi využil dnes konference k prvnímu výročí své zásadní zprávy o ekonomické situaci Evropské unie, aby její instituce a zejména vlády členských zemí vyplísnil za nedostatečné a pomalé provádění životně důležitých reforem, které jsou podle něj nezbytně nutné, aby Evropa fatálně nezaostala a dokázala držet krok se zbytkem světa.
Bývalý prezident Evropské centrální banky (ECB) si na fóru, kde promluvila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, nebral servítky – upozornil, že evropský úpadek už je realitou, a dokázal to například na skutečnosti, že ve druhém čtvrtletí 2025 rostla americká ekonomika osmkrát rychleji než ta evropská.
Draghi loni po roce příprav předložil čtyřsetstránkovou zprávu, která obsahuje 383 doporučení, jak rozhýbat evropskou ekonomiku a učinit ji konkurenceschopnější v době nastupující umělé inteligence a boje o ceny energií a globálního soupeření o klíčové suroviny. Soustředil se na nezbytnost inovovat, reformovat vnitřní trh EU, vymanit Evropu ze zhoubných závislostí.
Ačkoli byla jeho zpráva nadšeně přijata v podstatě všemi aktéry, o rok později se ukazuje, že byl naplněn jen zlomek toho, co doporučoval; podle různých zdrojů mezi 11 a 14 procenty.
Evropa je na tom hůř, chybí pocit naléhavosti
„Evropa je na tom po roce ještě hůř,“ řekl dnes bez obalu Draghi. „Náš růstový model upadá, jeho zranitelnost roste. Není žádná jasná cesta k financování investic, které potřebujeme. Bolestně jsme pocítili, že nehybnost ohrožuje nejen naši konkurenceschopnost, ale samu naši svrchovanost,“ řekl v narážce na americká cla vnucená Evropě pod hrozbou americké pasivity při podpoře Ukrajiny proti ruské agresi.
„Příliš často se na tuto pomalost vymlouváme poukazem na to, že EU je prostě tak postavená. Nečinnost je někdy dokonce prezentována jako dodržování vlády práva. To je samolibost,“ káral evropské politiky, neschopné podle jeho slov odstranit nesmyslné národní překážky fungování jednotného vnitřního trhu nebo vytvořit příznivé podmínky pro přístup malých podniků a startupů k potřebnému kapitálu.
Von der Leyenová naopak, logicky, vypočítala všechny návrhy, které komise od loňska předložila členským státům v rámci naplňování Draghiho doporučení. Uznala ovšem, že v EU pořád ještě schází pocit naléhavosti, pokud jde o posilování konkurenceschopnosti ekonomik. „Náš jednotný trh zdaleka není dokončen, varovala a připomněla odhady, že vnitřní bariéry fungují de facto jako 45procentní cla při obchodování mezi členskými státy. „K řešení naléhavých potřeb potřebujeme naléhavé kroky. Naše podniky a naši pracující už nemohou čekat.“
Brzdy pokroku: Od AI po drahé energie
Draghi probral podrobně jednotlivé kapitoly své zprávy. Pozastavil se nad tím, že zatímco komise se chlubí evropskými úspěchy v oblasti umělé inteligence, data ukazují, že USA vyvinuly loni 40 nových základních modelů, Čína 15 a Evropa tři a půl. Pouze 13 až 21 procent evropských malých podniků využívá AI ke své činnosti. „V nejstrategičtější oblasti, tedy AI postavené na evropském duševním vlastnictví ukotveném v našem průmyslu, je pokrok pouze minimální.“
V pasáži věnované deregulaci se nečekaně tvrdě obul do legislativy ochraňující osobní data (GDPR), a to nejen původní směrnice EU, ale také nánosů, které přidaly členské státy. GDPR zvedla ceny dat pro evropské podniky o 20 procent ve srovnání s americkými. Ví se o tom, ale jediná změna jsou zatím jisté úlevy pro malé firmy; je zapotřebí celková reforma, která GDPR zjednoduší a zlevní pro všechny.
V pasáži věnované energetice zvedl Draghi polozapomenutý požadavek, aby se skoncovalo se systémem, ve kterém se tržní ceny elektrické energie odvíjejí od cen zemního plynu. Je to jeden z důvodů, vedle vysokých nákladů a daní, proč je elektřina v Evropě nadále dvakrát dražší než v době před covidovou pandemií a podstatně dražší než v USA.
Draghi se domnívá, že nastoupená cesta – dekarbonizace postavená na obnovitelných zdrojích a na jádru – je správná, ovšem za předpokladu, že se podstatně posílí propojení mezi členskými státy a celkově energetická soustava. „Pro polovinu kapacity, kterou budeme potřebovat v roce 2030, nejsou zatím žádné investiční plány. A i schválené projekty trvají nejméně deset let, z toho polovinu stavební řízení.“
Varování před „pomalou agónií“
Draghi prostě a jednoduše kritikou nešetřil. Další debata na konferenci probíhala za zavřenými dveřmi, takže zatím nevíme, jaké byly reakce na jeho slova. V každém případě se potvrdilo, že autor výroku o tom, že Evropu čeká „pomalá agónie“, pokud se rychle nevzpamatuje, zůstává věrný své předpovědi.
Tady je ukázka: „Pokračovat tak, jak jsme zvyklí, znamená se smířit s tím, že zaostaneme. Pokud zvolíme jinou cestu, bude to chtít jinou rychlost, jiný rozsah a intenzitu. Bude to znamenat postupovat společně, netříštit své úsilí. Zaměřit zdroje tam, kde mají největší účinek. A dosahovat výsledků za měsíce, nikoli za roky.“
Nebo: „Evropští občané a podniky jsou stále více frustrovaní. Jsou zklamaní tím, jak pomalu se EU pohybuje. Vidí, že nedokážeme držet krok s rychlostí změn, které se dějí jinde. Jsou připraveni konat, ale obávají se, že vládám zatím nedochází vážnost chvíle.“
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
