Konec ideologie. Energetika se musí vrátit k fyzikálním zákonům, vyzývá exšéf ČEZu Jaroslav Míl

Když dojde k letecké nehodě, naběhne standardní protokol. Rychlé vyšetřování, uzemnění daného typu letadel, co nejrychlejší porozumění tomu, co a proč se vlastě stalo. 

„Jenže v energetice tento příměr bohužel neplatí. Je to už několik měsíců, co jsme měli blackout ve Španělsku a masivní výpadek elektřiny v Česku. A ani v jednom případě nevíme, proč k němu došlo,“ uvedl energetik a někdejší ředitel společnosti ČEZ Jaroslav Míl na byznysové snídani pořádané think-tankem Datarun. 

Přestože vyšetřování obou masivních výpadků elektřiny (v Česku technicky vzato o blackout nešlo, byť se k němu incident svými parametry velmi blížil) není uzavřené, obecné trendy jsou patrné i bez něj.

Odklon od uhlí a příklon k obnovitelným zdrojům sice omezuje škodlivé emise, má však i další dopady – mimo jiné na odolnost a řiditelnost přenosové soustavy. A zatímco u fosilních zdrojů vedly jejich „negativní externality“ až k zavedení emisních povolenek, u OZE se nic takového ani neřeší.

„To, že uhelné zdroje nejsou ekonomicky efektivní, je poměrně jasně dáno emisními povolenkami,“ vysvětluje Jaroslav Míl. „Sporu není ani o tom, že obnovitelné zdroje zlevňují a fosilní zdroje tak vytlačují. Problém je ale v tom, že negativní externality u OZE nikdo nedopočítává – a jak dokonce říká jeden evropský poslanec za ČR, bylo by špatné je k tomu dopočítávat. Dokonce prý do jejich nákladů nemůžeme počítat ani dotace, to by bylo také špatné.“

Zatím není vůbec jasné, do jaké míry či zda vůbec přispělo masivní zapojování obnovitelných zdrojů do soustavy k nedávným blackoutům ve Španělsku a v Česku. Z povahy věci je však jasné, že takzvané „demokratizace energetiky“, tedy zapojování tisíců malých, nárazových elektráren, stabilitě soustavy a jejímu řízení nepomáhá. Je proto na místě pokládat otázky, jak stabilitu elektro-energetické soustavy do budoucna zajistit.

„Musíme naši energetiku stavět na logice fyzikálních zákonů,“ argumentuje Míl. „Pokud ji budeme stavět na nasazování zdrojů podle nějaké ideologie, tak se nedoplatíme. Musíme se vrátit na začátek a jasně říct, jak by soustava měla fungovat, aby ceny byly přijatelné,“ doplňuje bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku.

S tím podle něj souvisí širší, filozofičtější otázka. Totiž zda je elektřina a její dodávky spíše službou, nebo spíše komoditou. Rozdíl je propastný. Zatímco komodita se obchoduje na burze a je subjektem politických kroků, jako jsou třeba emisní povolenky, elektřina jako služba je strategická potřeba každého státu. 

„Pro mě je energetika a dodávka elektřiny především službou,“ tvrdí Míl. „Můžeme si sice myslet, že to má být jinak, ale pokud najednou nebudete mít proud, nastane u vás doma peklo – protože nebudete moct vařit, prát či sledovat televizi.“

Podle Míla jsou blackouty v Česku a ve Španělsku možností si jasně stanovit, že „energetická bezpečnost a stabilita soustavy po tom, co se stalo, je pro nás absolutní prioritou číslo jedna“. A na těchto prioritách následně rozvíjet energetiku.

„Určitě nemůžeme dopustit to, že budeme budovat křehkou a nestabilní energetiku s nárůstem rizik a toho, že k nějakému obřímu problému v budoucnu dojde,“ dodává expert.

S tím souhlasí i náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. „Bezpečnost, dostupnost a spolehlivost dodávek je něco, co musí být pořád vytesáno do kamene, musí to být obsažené ve všech principech, kterými energetiku rozvíjíme. Je to naprostý základ,“ uzavírá Neděla.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.