KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Byl to v pátek blackout, nebyl to blackout? Dle definice šlo pouze o „rozsáhlý výpadek“. Za to, že jsme byli bez elektřiny jen čtyři hodiny (a to ještě ne všude) a ne tři dny jako ve Španělsku, vděčíme i nízkému podílu obnovitelných zdrojů energie v národním mixu. Jak minimalizovat riziko „zatmění“ do budoucna? Investovat více do přenosových sítí, nebo do jádra? Správně je za b).
Španělský scénář se nekonal. Zatím
Příčiny a kauzální souvislosti událostí ze 4. července se stále ještě vyšetřují, jisté však je jedno: existuje přímá úměra mezi podílem slunce a větru na výrobě energie a nutností masivně posilovat přenosovou a distribuční soustavu.
Vysvětlení proč je snad každému jasné. Dodávky z obnovitelných zdrojů silně kolísají, což klade zvýšené nároky na stabilitu sítí, do nichž v čase špičky přitéká z OZE příliš mnoho a mimo ni příliš málo elektřiny.
Achillova pata zelené energetiky
Už i zastánci obnovitelných zdrojů přiznávají, že si jejich rozšiřování vyžádá stovky miliard investic do sítí. Ostatně i ono „zatrolené“ vedení zvláště vysokého napětí V411 plánuje ČEPS už dlouho zdvojit, právě kvůli přetokům elektřiny z Německa v čase, kdy mají OZE špičku.
Nemluvě o tom, že každá solární a větrná elektrárna musí mít zálohu na dobu, kdy nedodává nic, protože nesvítí a nefouká – což znamená vydat další stovky miliard.
Nutno dodat, že ani masivní posilování kapacity přenosové soustavy ještě neodvrátí riziko blackoutů, protože bez klasických (točivých) elektráren soustava ztrácí schopnost udržovat frekvenci, a tím se stává silně nestabilní (to jsme viděli ve Španělsku).
My jsme měli kliku, že i v době přelivu sluneční energie minulý pátek pořád 70 % elektřiny vyráběly tepelné a jaderné elektrárny. Proto nám nespadlo vše a dodávky byly obnoveny za pár hodin.
Recept na bezpečnou a levnou energii v 6 bodech
V budoucnu by mohlo být daleko hůře. Platí přímá úměra: čím více OZE, tím dražší elektřina a větší hrozba výpadků kvůli neschopnosti udržet setrvačnost a tím stabilní frekvenci sítě. Co tedy máme dělat, abychom měli bezpečnou, levnou a přitom čistou elektřinu? Stačí se držet šesti bodů:
Zaprvé nestavme zbytečně příliš mnoho obnovitelných zdrojů energie a ušetřené stamiliardy, jež bychom museli investovat do posilování přenosových a distribučních síti a rovněž do výstavby záložních plynových elektráren, věnujme – a to zadruhé – raději na budování malých modulárních reaktorů.
Ty mohou stát klidně jeden v každém okrese, čímž se ušetří peníze na zdvojování drátů. Kromě toho jaderný reaktor vyrábí elektřinu z jedné třetiny vyprodukované energie a dvě třetiny tvoří teplo. Na rozdíl od obnovitelných zdrojů se tak navíc dá použít pro vytápění domácností. Což znamená další významné úspory, protože většinu energie lidé spotřebují na topení a ohřev vody, nikoliv na svícení.
Zatřetí vybudujme skutečně dostatečně funkční ochranu na hranicích, která zabrání příliš vysokým přelivům elektřiny v době, kdy zejména v Německu jedou naplno větrné a sluneční elektrárny. Jde o obří transformátory, jež dokáží regulovat, kolik k nám přiteče elektřiny. Nějaké již stojí, otázka zní, jak byly účinné minulý pátek.
Začtvrté přes Lipskou burzu obchodujme pouze přebytky elektřiny, které nespotřebujeme doma. Tím jednak omezíme zbytečné přeshraniční přelivy elektřiny, které mohou být příčinou výpadků. Rovněž zvyšují cenu elektřiny pro české odběratele. S tím souvisí zapáté prodávejme u nás vyrobenou elektřinu přímo českým spotřebitelům za české a nikoli německé ceny.
Konečně za šesté (což je volitelné) umožněme připojit se k síti pouze takovým obnovitelným zdrojům, jejichž provozovatelé si zajistí na své náklady zálohování vlastní nepravidelné výroby tak, aby mohli zajistit stabilní dodávky 24 hodin sedm dní v týdnu po celý rok a nepřenášeli tyto problémy na ostatní.
Budoucnost si musíme vybojovat
Tyto nápady představují ideální budoucí stav. Malé reaktory budou k dispozici nejdříve za deset let. Do té doby musíme udržet v chodu uhelné elektrárny a rychle stavět plynové.
Body čtyři až šest vyžadují tvrdé vyjednávání v Evropské unii. To však neznamená, že bychom měli vše vzdát a nesnažit se realizovat maximum, co půjde. V sázce je příliš mnoho, bez přístupu k elektřině totiž nepřežije civilizace.
Při dodržení oněch šesti zásad se nemusíme v budoucnu bát masivních výpadků a zajistíme si dostatek levné elektřiny a stabilitu jejích dodávek podle toho, jak ji potřebujeme, nikoli jen tehdy, kdy svítí a fouká.
Pamatujme: elektřina rovná se život, blackout rovná se smrt.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy.
