Pocit bezpečí je iluze. Špionážní aféra ukazuje zásadní neschopnost států chránit své občany

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Klobouk dolů před prací investigativních novinářů sedmnácti listů a serverů demokratických zemí, kteří po dlouhém pátrání odhalili před světem existenci a šíření izraelského hackerského a špionážního softwaru Pegasus, se kterým obchoduje tamní firma NSO. Aféra, kterou tím odstartovali, nahání husí kůži všem, kdo se dosud spoléhali na to, že žijí v bezpečných podmínkách západních demokracií a že o ochranu jejich soukromí je postaráno. Ukazuje se, že si kterákoli vláda může koupit od Izraele zbraň, kterou pak může zcela ilegálně, ale také velmi diskrétně využít nikoli k boji proti terorismu a zločinu, jak tvrdí firma NSO, ale ke sledování nepohodlných novinářů, opozičních politiků, lidskoprávních aktivistů nebo dokonce hlav států cizích zemí.

Tváří v tvář rozsahu a závažnosti odhalení – na 50.000 telefonních čísel – se neodbytně vkrádá otázka, jak je možné, že tuto věc museli rozkrýt právě novináři. Jak to, že už dávno nereagovaly bezpečnostní mechanismy, tajné služby, policie a další nástroje, které mají státy za drahé peníze k dispozici a které jsou povinny mezi sebou spolupracovat? Jak je možné, že francouzský prezident Emmanuel Macron do minulého týdne nevěděl, že jeho telefon „napíchla“ marocká tajná služba? Nebo že kdosi četl „mejly“ a poslouchal hovory dnešního šéfa Evropské rady Charlese Michela, když byl ještě belgickým premiérem? Jak to, že právě autoritářské vlády arabských zemí, odvěcí nepřátelé Izraele, si s chutí pořizovaly tento „malware“ vyvinutý firmou židovského státu, aby mohly sledovat vlastní opozičníky či cizí politiky? Jak to, že s tím izraelské orgány souhlasily?

Už před dvěma lety firma provozující aplikaci WhatsApp obvinila NSO, že kvůli trhlině v jejím zabezpečení napadl Pegasus telefony 1400 jejích uživatelů, než se povedlo závadu odstranit. Byli mezi nimi novináři, ale také vysocí vládní představitelé ze zemí „spřátelených s USA“ a další lidé, u nichž „nebyl nejmenší důvod ke sledování“, řekl šéf WhatsAppu Will Cathart v rozhovoru pro list The Guardian. Jeho společnost tehdy začala bít na poplach, ale marně. Proto vítá poslední odhalení. „I když my jsme dokázali útok proti WhatsAppu zastavit, víme, že NSO útočí přímo na provozní systémy mobilních telefonů. Je nevyšší čas s tím něco dělat.“

WhatsApp rozjela podle jeho slov proces proti NSO, ve kterém ji podpořily Microsoft, Google a Internet Association sdružující řadu firem, nikoli však zatím Apple, ačkoli Pegasus napadá stejně úspěšně operační systémy Android jako iOS. Podle Catharta nelze předpokládat, že se někdo bude bránit účinněji než druhý, nebo že to je otázka peněz. „Buď budou telefony bezpečné pro všechny, nebo pro nikoho. Pokud nebudeme všichni moct bezpečně soukromě hovořit, nebude to moct dělat vůbec nikdo,“ podotkl a navrhl, aby se výroba špionážních softwarů zakázala a vlády se pokusily o nějakou regulaci.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Je aféra Pegasus jen špičkou ledovce?
  • Jak zareagovala na alarmující kauzu izraelská vláda?
  • A co zaznělo v Bruselu?
sinfin.digital