Větší snížení emisí je otázkou přežití. Jádro je pořád ve hře, říká Jourová

 FOTO: Věra Jourová/ EK

Karel Barták

22. 09. 2020 • 17:00
Jsem přesvědčená, že z krize můžeme všichni vyjít silnější, říká v rozhovoru pro INFO.CZ místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Co ukázal koronavirus? A jak Evropská komise přispívá k překonání pandemie? 

Žádná Evropská komise neměla tak složitý první rok jako ta vedená Ursulou von der Leyenovou, v níž jste místopředsedkyně. Po pár měsících v úřadu musela narychlo měnit kurs a vzít v potaz pandemii koronaviru, která pak zastínila úplně všechno. Byla podle vás komise ve vleku událostí, nebo se jí podařilo určovat směr, navzdory okolnostem?

Od samého začátku jsme dělali maximum. Když pandemie zasáhla, nejprve jsme se snažili pomoci ostatním – darovali jsme lékařské vybavení Číně a poté, když koronavirus dorazil i do Evropy, jsme poskytli platformu pro členské státy, aby mohly koordinovat své kroky. Viděli jsme však, že členské státy se ne vždy informovaly včas – v určitém okamžiku chápu, že měly své priority a situace byla a stále je bezprecedentní. Věřím ale, že už jsme se všichni poučili a budeme schopni společně vyjít z této krize. Žádný členský stát nedokáže v takové zkoušce obstát pouze a jen na vlastní pěst.

Po počátečním zaváhání a podcenění pandemie se komise vzchopila. Co bylo tím impulsem? Jak jste to prožívala vy?

Dovolte mi při této příležitosti zmínit také to, že jsme členské státy varovali před pandemií již v lednu a bylo na nich, aby se rozhodly chránit své obyvatelstvo. Od počátku jsme dělali vše, co bylo v našich silách.

Z koronaviru jsme se však poučili, že musíme zlepšit svoji soběstačnost. Předtím jsme tu neměli tu situaci, kdy by všechny členské státy byly v krizi současně. Pokud by v jednom členském státě došlo ke katastrofě, mohl jiný přijít na pomoc. Ale s koronavirem byly najednou všechny členské státy v krizi. Proto jsme tedy navýšili zásoby zdravotnického vybavení a také investujeme do vývoje vakcín.

Měli bychom se ale snažit odnést si i to dobré. Mohli jsme vidět, že členské státy dokáží dosáhnout neuvěřitelných výsledků během pár dní či dokonce hodin, musí ale spolupracovat a táhnout za jeden provaz.

Von der Leyenová minulý týden v mimořádně silném projevu oznámila řadu opatření ve zdravotnictví a požádala členské státy, aby odevzdaly část kompetencí v této oblasti do rukou EU. Myslíte si, že to pod vlivem pandemické krize udělají? Máte dojem, že to je masově sdílené přání?

Upřímně, bylo to poprvé, co jsem tato slova od paní prezidentky slyšela. Myslím, že bychom mohli diskutovat o našich kompetencích. Věřím, že teď je ta správná chvíle, abychom začali rozmýšlet nad tím, jak bychom mohli ještě více pomoci členským státům. Měli bychom zhodnotit naše momentální možnosti a také naše reakce na krizové situace, a jestli můžeme něco zlepšit ve smyslu lepší přípravy pro podobné zdravotní krize s nástroji, které máme momentálně k dispozici, nebo naopak by stálo za to převzít nějaké kompetence od členských států.

Von der Leyenová také potvrdila návrh na snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Pokud s tím bude mít česká vláda problém, jak jí to hodláte vysvětlovat?

Těchto 55 procent je založeno na naší zprávě z případových studií. Tyto výpočty jsme provedli ze zpráv, které jsme obdrželi od členských států, tedy včetně České republiky.

Řeknu jen, že není jiná možnost. Je to otázka přežití. Těm, kteří se obávají transformace svého podnikání na čistší technologie kvůli nedostatku financí, pro ně jsme připravili významnou finanční injekci. Myslím, že v říjnu budou premiéři jednat o těchto číslech a dostanou i k dispozici naše propočty a data.

Co by měla česká strana dělat pro to, aby byla jaderná energie uznána na evropské úrovni jako čistá?

To je otázka pro odborníky tohoto oboru, nemohu vám dát přesná čísla ani návrhy. Ze své pozice však mohu říci, že Česká republika má velký potenciál zvládnout tuto technologickou revoluci a inovovat. V inovaci jsme byli vždycky jedni z nejlepších. Nyní je čas jednat a jít ruku v ruce s novými technologiemi, jinak změna není možná. Zelená dohoda jasně udává, aby členské státy propojily energetický mix a tím zůstaly technologicky neutrální, tj. možnost jaderné energie tady zůstává.

Šéfka komise se jen stručně věnovala otázce právního státu, jehož dodržováním má být podmíněno vyplácení evropských dotací. Zmínila přitom vaši zprávu, která bude komisí předložena koncem měsíce. Jak to uděláte, abyste uspokojila část europoslanců i některé členské státy a zároveň zabránila zablokování fondu obnovy (Next Generation) v maďarském, případně polském parlamentu?

Nemám v úmyslu nikoho uspokojit. Ochrana evropských hodnot je mou prioritou. Chci ukázat fakta. Podmíněnost právního státu je garance, že evropské peníze půjdou do správných rukou.

Polsko a Maďarsko si stěžují, že ukazujeme pouze na ně. Jsem ráda, že tato zpráva ukáže objektivní situaci ve všech členských státech. Pro zajištění objektivních výsledků vezmeme v úvahu například pluralitu médií a nezávislé soudnictví.

EU se poprvé rozhodla navýšit mimořádně rozpočet půjčkou na mezinárodním trhu, která poslouží hlavně nejpostiženějším zemím, ale splácet ji budou solidárně všichni. Představuje tento krok podle vás přelom, začátek prohlubování integrace? Očekáváte, že se fond obnovy podaří schválit v národních parlamentech do konce roku?

Věřím, že všichni chápou naléhavost, abychom se co nejdříve dohodli na společném rozpočtu. Pandemie zasáhla naše ekonomiky a my musíme jednat teď hned. Plán poskytne okamžitou pomoc tam, kde je to nejvíce zapotřebí.

Dovolte mi také zdůraznit, že když pomůžeme nejvíce postiženým zemím, pomůžeme také České republice. Je to společná solidarita. Jsem přesvědčená, že z krize můžeme všichni vyjít silnější. Ukázala nám, jak můžeme společně spolupracovat a že neuvěřitelných úspěchů lze dosáhnout, když spojíme své síly.

Pokud finanční balík projde, bude Evropská komise hospodařit s bezprecedentním rozpočtem 1,8 bilionu eur. To zajisté posílí její postavení. Budete však mít kapacitu „zúřadovat“ tolik peněz? Nebylo by namístě provést větší vnitřní přesuny a nabrat více odborníků?

Z naší strany uděláme to, co považujeme za nutné. Abychom měli jistotu, že tento plán bude v praxi fungovat, provedli jsme spoustu makroekonomických výpočtů.

Je nanejvýš důležité, aby členské státy vhodným způsobem investovaly peníze do nových politik, které nám pomohou dostat se z této krize. Musí představit národní projekty a dokázat, že financování skutečně pomůže překonat krizi.

Poslední kroky britské vlády směřují podle všeho k „divokému“ rozchodu s Evropskou unií. Jak si vysvětlujete neochotu Britů uzavřít s EU obchodní dohodu?

Překvapilo mě to. Od samého začátku jednání s Británií se snažíme být konstruktivní a angažovat se v dobré víře. Děláme vše, co je v našich silách, abychom dosáhli dohody, která by měla být v souladu s dlouhodobými ekonomickými a politickými zájmy EU.

Učinili jsme řadu konstruktivních návrhů, aby se jednání posunula vpřed. Michel Barnier opakovaně uvedl, že v letošním roce musí být dostatek času na to, aby se Evropský parlament a Rada mohly vyjádřit k jakékoli dohodě. I když jsme odhodláni dosáhnout dohody, budeme připraveni – v případě scénáře „bez dohody“ – obchodovat se Spojeným královstvím za podmínek WTO, a to od 1. ledna 2021.

Od letošního března byla komise nucena pracovat v mimořádně ztížených podmínkách. Komisaři a jejich kabinety i většina aparátu byli na home office, osobní styk byl značně ztížen. Co to znamenalo pro rychlost a kvalitu práce? Nakolik se tato omezující opatření podepsala na celkovém výkonu? Řada významných legislativních i jiných iniciativ byla odložena a pandemie zdá se nekončí. Jak to vidíte dál?

Musíme se přizpůsobit nové realitě. Koronavirus nám také ukázal potenciál a nutnost digitální transformace. Musíme zpřístupnit technologii všem. Nejdůležitější je nyní najít vakcínu. Uzavřeli jsme několik smluv s různými společnostmi, investovali jsme velké množství peněz do těchto riskantních projektů. Jen abychom se ujistili, že vakcína bude přístupná pro všechny a my se tak můžeme vrátit ke staronovému normálu.

SDÍLET