Von der Leyenová o Evropě: Ambice, emoce i zdravý rozum

Karel Barták

16. 09. 2020 • 19:08
KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Středeční „zpráva o stavu unie“ šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla velmi očekávaná a sledovaná. Nejen proto, že se německá politička zhostila tohoto tradičního cvičení poprvé, ale zejména proto, že tak učinila na pozadí bezprecedentního otřesu, který pro Evropskou unii, její ekonomiku, její sociální stav, její psychiku představuje koronavirová pandemie. Osmdesátiminutový projev před Evropským parlamentem byl sebevědomý, optimistický, ambiciózní a do značné míry logický.

Von der Leyenové emotivní poselství bylo velmi věrohodné: „Evropané nadále trpí“, upozornila. „Pro miliony je to období zjitřených obav – o rodiny, o práci, nebo prostě o to, jak přežít další měsíc. Pandemie není za námi a s ní není za námi ani nejistota, kterou přináší.“  Po pesimismu ovšem hned doušek optimismu: Právě v takovéto těžké době je třeba využívat vymožeností, které skýtá evropská integrace. 

Šéfka komise připomněla červencovou dohodu lídrů EU o sedmiletém rozpočtu a fondu obnovy zvaném Příští generace, který počítá s bezprecedentním 1,8 bilionem eur, jenž bude spravovat právě Evropská komise. Jde o pádný důkaz, že se Evropa dokázala sjednotit, zmobilizovat, vytyčit si konkrétní mety a vydat se za obrovským balíkem peněz na obnovu ekonomiky i sebevědomí. „Přeměnili jsme strach a rozpory mezi státy v důvěru v unii, ukázali jsme, že to jde a co všechno je možné, pokud si navzájem důvěřujeme a pokud důvěřujeme evropským institucím,“ prohlásila von der Leyenová a sklidila potlesk většiny přítomných europoslanců. 

Snížení emisí o 55 procent do roku 2030

Co konkrétního navrhla? Nejočekávanější bylo asi stanovení cíle 55 procent pro snížení emisí do roku 2030 oproti roku 1990. Původně EU plánovala dospět v této lhůtě ke 40procentnímu poklesu, na cestě k bezuhlíkové Evropě v roce 2050. Pokud s tím budou členské státy souhlasit, stala by se Evropa skutečným průkopníkem a lídrem dekarbonizace pro celý svět. Jenže jak souhlasu dosáhnout? Sama šéfka komise uznala, že „pro některé je to příliš a pro druhé ne dost“; osobně si myslí, že nový cíl je „ambiciózní, ale dosažitelný“. 

Už ve čtvrtek bude místopředseda komise Frans Timmermans oznamovat podrobnosti; členské státy se dozvědí, jak si komise představuje cestu, po níž se má k čerstvě navrženému cíli dojít. Mezi skeptiky bude podle dosavadních vyjádření i Česká republika. A bude záležet na českých vyjednavačích, zda se podaří obhájit jadernou energii jako čistou, vedle obnovitelných zdrojů nebo vodíku, což by pro Česko mělo zásadní praktický význam. Von der Leyenová mluvila o investicích do využití vodíku, o iniciativě Bauhaus zaměřené na snížení emisí z budov, o jádru se však nezmínila. Oznámila ovšem, že 37 procent z fondu obnovy, který má obnášet 750 miliard eur, bude směřovat na ekologické výdaje.

Ohledně pandemie přišla von der Leyenová s návrhem na vytvoření „Evropské zdravotní unie“, která by spočívala v navýšení společných výdajů do zdravotnictví, posílení evropských agentur v této oblasti a zakládání nových, včetně obdoby prestižní americké výzkumné a rozvojové laboratoře BARDA. Ale šla ještě dál – koronavirová krize podle ní odhalila nutnost dělat věci společně, takže by bylo dobře, kdyby členské státy svěřily některé pravomoci Bruselu. „Je jasné, že musíme mluvit o kompetencích ve zdravotnictví,“ uvedla a navrhla, aby se tím zabývala nadcházející Konference o budoucnosti Evropy, tedy fórum, které má probírat budoucí velké reformy včetně případné úpravy Lisabonské smlouvy. Členské státy byly vždycky většinově proti přesunu kompetencí v této oblasti. Komise si zjevně myslí, že pandemie mohla tento odpor oslabit. 

A aby toho nebylo málo, oznámila von der Leyenová svolání globálního summitu o zdravotnictví na příští rok do Itálie, což italský premiér Giuseppe Conte obratem potvrdil. Prohlásila, že Evropa je připravena se postavit do čela „celosvětové odpovědi“ na pandemii, a to společně se Světovou zdravotnickou organizací. Odsoudila země, které bez koordinace zavírají hranice nebo brzdí pohyb zboží, stejně jako „očkovací nacionalismus“. V narážce na amerického prezidenta Donalda Trumpa podotkla, že tady se nepěstuje postup v duchu „Evropa na první místě“, ale plán spolupráce k zajištění vakcín pro celý svět. Tím „žihadla“ vyslaná směr Trump neskončila: „Tváří v tvář krizi se někteří ve světě raději stahují, další aktivně destabilizují. Evropa je naopak odhodlaná využít toto přechodné období k budování světa, v jakém chceme žít.“

V této souvislosti stojí za pozornost také pasáže věnované sociálním aspektům. V Evropě nevedl podle šéfky komise díky modelu sociálně tržního hospodářství ekonomický propad způsobený nákazou k masovému nárůstu nezaměstnanosti, na rozdíl od jiných částí světa včetně USA. Kombinace národních a evropských opatření zabrala a v pomoci je třeba pokračovat. Lidé potřebují jistotu – i proto bude komise záhy navrhovat rámec pro uzákonění minimální zaručené mzdy ve všech zemích unie. Strukturální reformy evropských ekonomik mohou pokračovat, už proto, že „důvěra v euro nebyla nikdy silnější“, míní von der Leyenová. 

Výtka Polsku

Předsedkyně komise byla překvapivě skoupá na slovo, pokud jde o citlivé téma provázání evropských dotací se zásadami právního státu, což je velká starost v Evropském parlamentu a rudý hadr především pro Polsko a Maďarsko. Připomněla pouze, že komise zveřejní koncem září zprávu o vládě práva ve všech členských státech. Potvrdila tak nepřímo, že se evropským špičkám nechce jít do sporu s Varšavou či Budapeští, což by mohlo vést až k neschválení výše zmíněného fondu obnovy v parlamentech těchto zemí.

Polsko nicméně dostalo za uši za praxi některých měst a obcí, které vyhlásily „zóny bez LGBT“ nebo omezily práva párů stejného pohlaví. „Chci, aby bylo zcela jasno,“ řekla von der Leyenová. „Zóny bez LGTB jsou nehumánní zóny a nemají v naši unii co dělat.“ Oznámila, že komise připraví akční plán proti rasismu a diskriminaci a jmenuje koordinátora, který bude tyto projevy sledovat a vyhodnocovat. 

Dosti stručně odbyla von der Leyenová také ožehavou otázku migrace, která nabobtnala po požáru utečeneckého tábora Moria na ostrově Lesbos minulý týden. Potvrdila, že země, kam migranti přicházejí, musejí mít možnost spoléhat na solidaritu všech, neřekla však, jak by tato solidarita měla vypadat. Nechtěla zřejmě jít do podrobností týden před tím, než komise uveřejní příslušné návrhy. Její slova zněla nicméně varovně: „Pokud přidáme, očekávám, že přidají všechny členské země. Migrace je evropskou výzvou a každý v Evropě musí odvést svůj díl.“

Za povšimnutí stojí také šipka vystřelená na Borise Johnsona, britského premiéra, který minulý týden předložil zákon porušující předchozí dohodu s EU o podmínkách britského odchodu z unie. Připomněla mu výrok jeho dávné předchůdkyně Margaret Thatcherové, že „Británie neporušuje dohody, protože by to bylo špatné pro Británii, pro vztahy se zbytkem světa a pro všechny budoucí obchodní smlouvy.“ Tohle „platilo tehdy a platí to i dnes“, podotkla von der Leyenová a upozornila, že na zdárné ukončení rozhovorů s Londýnem zbývá už jen „velmi málo času“. 

První výroční zpráva o stavu unie vyzněla převážně pozitivně, což kvitovala potleskem většina poslanců Evropského parlamentu. Na přednesené návrhy a sliby naváží nyní konkrétnější kroky na straně komise a velké smlouvání na straně europarlamentu, který bude na příští říjnové schůzi projednávat finanční balík schválený v červenci lídry členských států. Von der Leyenová dala kverulantům v lecčem zapravdu, zároveň však vzkázala, že by pro unii bylo velmi neblahé, kdyby parlament červencový výsledek potopil.

SDÍLET