Von der Leyenová o Evropě: Ambice, emoce i zdravý rozum

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Středeční „zpráva o stavu unie“ šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla velmi očekávaná a sledovaná. Nejen proto, že se německá politička zhostila tohoto tradičního cvičení poprvé, ale zejména proto, že tak učinila na pozadí bezprecedentního otřesu, který pro Evropskou unii, její ekonomiku, její sociální stav, její psychiku představuje koronavirová pandemie. Osmdesátiminutový projev před Evropským parlamentem byl sebevědomý, optimistický, ambiciózní a do značné míry logický.

Von der Leyenové emotivní poselství bylo velmi věrohodné: „Evropané nadále trpí“, upozornila. „Pro miliony je to období zjitřených obav – o rodiny, o práci, nebo prostě o to, jak přežít další měsíc. Pandemie není za námi a s ní není za námi ani nejistota, kterou přináší.“  Po pesimismu ovšem hned doušek optimismu: Právě v takovéto těžké době je třeba využívat vymožeností, které skýtá evropská integrace. 

Šéfka komise připomněla červencovou dohodu lídrů EU o sedmiletém rozpočtu a fondu obnovy zvaném Příští generace, který počítá s bezprecedentním 1,8 bilionem eur, jenž bude spravovat právě Evropská komise. Jde o pádný důkaz, že se Evropa dokázala sjednotit, zmobilizovat, vytyčit si konkrétní mety a vydat se za obrovským balíkem peněz na obnovu ekonomiky i sebevědomí. „Přeměnili jsme strach a rozpory mezi státy v důvěru v unii, ukázali jsme, že to jde a co všechno je možné, pokud si navzájem důvěřujeme a pokud důvěřujeme evropským institucím,“ prohlásila von der Leyenová a sklidila potlesk většiny přítomných europoslanců. 

Snížení emisí o 55 procent do roku 2030

Co konkrétního navrhla? Nejočekávanější bylo asi stanovení cíle 55 procent pro snížení emisí do roku 2030 oproti roku 1990. Původně EU plánovala dospět v této lhůtě ke 40procentnímu poklesu, na cestě k bezuhlíkové Evropě v roce 2050. Pokud s tím budou členské státy souhlasit, stala by se Evropa skutečným průkopníkem a lídrem dekarbonizace pro celý svět. Jenže jak souhlasu dosáhnout? Sama šéfka komise uznala, že „pro některé je to příliš a pro druhé ne dost“; osobně si myslí, že nový cíl je „ambiciózní, ale dosažitelný“. 

Už ve čtvrtek bude místopředseda komise Frans Timmermans oznamovat podrobnosti; členské státy se dozvědí, jak si komise představuje cestu, po níž se má k čerstvě navrženému cíli dojít. Mezi skeptiky bude podle dosavadních vyjádření i Česká republika. A bude záležet na českých vyjednavačích, zda se podaří obhájit jadernou energii jako čistou, vedle obnovitelných zdrojů nebo vodíku, což by pro Česko mělo zásadní praktický význam. Von der Leyenová mluvila o investicích do využití vodíku, o iniciativě Bauhaus zaměřené na snížení emisí z budov, o jádru se však nezmínila. Oznámila ovšem, že 37 procent z fondu obnovy, který má obnášet 750 miliard eur, bude směřovat na ekologické výdaje.

Konference o budoucnosti Evropy: splněný sen českých reformátorů EU

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital