Tvrdý střet v Bruselu: Automobilky chtěly zvrátit konec spalovacích motorů. Jak dopadly?

Šéfka komise publikovala na síti X poněkud záhadné sdělení, podle něhož exekutiva EU vyslechla stesky průmyslu a nabídla „pružné“ odpovědi. Ty se podle ní ovšem netýkají dekarbonizace a „technologické neutrality“; přes ty nejede vlak. 

Uznala, že světová konkurence se mění pod vlivem geopolitiky a že nové technologie transformují způsoby mobility; nelze zůstat stát na místě, ale je třeba konat, ovšem v domluveném rámci. „Chceme, aby se auta budoucnosti vyráběla v Evropě,“ tlumočila společnou vůli von der Leyenová. V tom jí asi sotva kdo odporoval.

Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA), nejsilnější sektorová lobby v Bruselu, dalo vpředvečer schůzky jasně najevo, že si přeje odklad či relativizaci termínu 2035. K tomuto požadavku se připojily i automobilky, které s cílem původně souhlasily. 

Páteční sezení mělo „otevřít cestu k pragmatickému politickému přístupu k dekarbonizaci silniční dopravy, který bude pružnější a technologicky neutrálnější“, píše se ve stanovisku ACEA.

Na jeho podporu sdružení uvádí, že nynější podíl elektrických aut na evropském trhu činí 15,6 procenta, u dodávek pouhých 8,5 procenta. Což je zcela nedostatečné, aby se uvažovalo jak o trvalém zákazu nových spalovacích motorů za 10 let, tak o dalším zpřísňování emisních limitů pro ně. 

Upozorňuje, že lidé nemají očekávaný zájem o elektrovozy, ale pod vlivem obav se nezbavují ani aut se spalovacími motory, takže vozový park v Evropě stárne, což dál poškozuje automobilky.

Komise konstatuje, že si uvědomuje všechny problémy, kterým sektor čelí. Není to jen slabá poptávka, ale také americká cla, nadále uplatňovaná ve výši 27,5 procenta navzdory dohodě o plošném 15procentnín tarifu, i zrychlující čínská konkurence, a to nejen v oblasti elektroaut, ale i spalovacích motorů. Nejistota na světových trzích a čínská hegemonie nadále ohrožují dodávky surovin nezbytných k výrobě autosoučástí a baterií.

Zatímco automobilky skuhrají, Komise vidí sklenici spíše poloplnou než poloprázdnou. V podkladovém dokumentu k páteční schůzi se například raduje, že v EU už funguje na milion dobíjecích stanic pro elektromobily. Jejich prodej sice pokulhává za očekáváním, ale v roce 2025 roste rychleji než dřív – podle jejích dat činí podíl na trhu už 17 procent a 25 procent při započítání dobíjecích hybridů.

„Tato čísla ukazují, že cíl čisté a dostupné mobility během jedné dekády je dosažitelný, pokud se učiní nezbytné rázné a koordinované kroky,“ tvrdí Komise na rozdíl od ACEA.

Komise uzavřela s výrobci dohodu o urychlení výzkumu a inovace na evropské úrovni a oznámila vznik „aliance“ zaměřené na vývoj a výrobu autonomních a propojených vozidel, která začne fungovat od října. Oznámila také, že do konce roku předloží návrh na podporu přechodu služebních vozů podniků či úřadů na elektřinu.

Hodně se věnovala plánům na výrobu „malých dostupných evropských aut“, o kterých mluvila von der Leyenová minulý týden ve „Zprávě o stavu unie“; je to podle ní cesta, jak umožnit lidem bezemisní mobilitu za přijatelnou cenu. Snažila se výrobce přesvědčit, že právě toto je segment, na kterém by se mohli vyprofilovat – třeba vůči čínské konkurenci. 

Spojence nachází zejména u „francouzských“ automobilek Renault či Stellantis – cílem je dodat na trh malá, ale dokonale vybavená elektroauta za víceméně 20 000 eur (půl milionu korun), přitažlivá pro ježdění ve městě. A také pro nezbytné přesuny na venkově, kde jsou lidé často na auta odkázáni, nemohou si však dovolit větší drahé elektrovozy.

Je tedy zřejmé, že Komise zatím nehodlá nijak zpochybňovat metu roku 2035 a už vůbec ne urychlovat debatu o její proveditelnosti, která je tak jako tak plánována přímo v příslušném zákoně na rok 2026. 

„Radikalizace“ členů ACEA je nepříjemná; na druhé straně obdržela Komise dopis 150 generálních ředitelů podniků různě napojených na automobilový průmysl, kteří žádají, aby se nic neměnilo, a to v zájmu stability a předvídatelnosti. Argumentují tím, že průmysl provedl obrovské investice, aby se na utlumení spalovacích motorů připravil a přeorientoval se na elektrická auta.

Další nesmírné peníze stály, stojí a budou stát fabriky na výrobu baterií, stejně jako výstavba dobíjecích stanic. EU politicky investuje do dohod se státy, které oplývají nezbytnými vzácnými kovy a zeminami nezbytnými k výrobě baterií a čipů, a bude v tom pokračovat.

A argumentují také tím, že pokud by Evropa nyní zpomalila, jen by tím pomohla konkurenci, zejména čínské, která už má tak jako tak značný náskok.

Komise se tak zjevně, navzdory odporu významné části průmyslu, snaží dál smířit dekarbonizaci s existencí silného automobilového průmyslu v Evropě. Nic jiného neřekla Von der Leyenová ve zmíněném projevu, když označila automobilky za „pilíř naší ekonomiky a našeho průmyslu“ a také za „evropskou chloubu“, na níž závisí miliony pracovních míst. Jedním dechem však dodala, že „ať se nám to líbí nebo ne, budoucnost je v elektřině“.

Jak průmysl, tak vlády musejí nadále počítat s tím, že Komise bude zuby nehty bránit již dohodnuté cíle. Bude ochotna k částečným ústupkům, jako ohledně emisních limitů pro letošní rok, a zároveň bude usilovat o maximální usnadnění přechodu na elektromobilitu, případně na alternativní zdroje (syntetická paliva, vodík), a bude argumentovat ochranou evropské konkurenceschopnosti. 

Podle všeho je přesvědčena, že zpomalení by bylo škodlivější než pokračující úporná snaha bezuhlíkové dopravy dosáhnout.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.